Jak to vidí

René Kubášek: Bukurešť – mezi Paříží východu a Berlínem 90. let

Bukurešť, ostatně jako celé Rumunsko, má u nás neprávem hodně špatnou pověst. Většina cestovatelů bývá blízkými do Rumunska vyprovázena slovy „Dávej tam na sebe pozor!“. Před příjezdem si pak představuje Bukurešť jako jakési postkomunistické betonové peklo a Rumunsko jako stát, který dal světu především dva velikány – Drákulu a Nicolae Ceaușesca. Realita je ale jiná.

René Kubášek: Bukurešť – mezi Paříží východu a Berlínem 90. let
René Kubášek: Bukurešť – mezi Paříží východu a Berlínem 90. let
Bukurešťské Staré město
Bukurešťské Staré město
Projekce v opuštěné garáži Ciclop v rámci loňského festivalu Czech Film Hunting pořádaném Českým centrem.
Projekce v opuštěné garáži Ciclop v rámci loňského festivalu Czech Film Hunting pořádaném Českým centrem.
Výstava Josef Koudelka: Invazie 68 Praga v galerii MNAC Anexa v roce 2013. (zdroj: Centrul Ceh)
Výstava Josef Koudelka: Invazie 68 Praga v galerii MNAC Anexa v roce 2013. (zdroj: Centrul Ceh)
Dvořák Remixed and Revisited v klubu EDEN. (zdroj: Centrul Ceh)
Dvořák Remixed and Revisited v klubu EDEN. (zdroj: Centrul Ceh)
Letošní designovou výstavu svítidel z minulého století "Light Sculptures" přivezla díky Českému centru do Bukurešti skupina OKOLO. (zdroj: Centrul Ceh)
Letošní designovou výstavu svítidel z minulého století "Light Sculptures" přivezla díky Českému centru do Bukurešti skupina OKOLO. (zdroj: Centrul Ceh)
Galerií v jednom z bukurešťských paláců - H'art Gallery. (zdroj: H'art Gallery)
Galerií v jednom z bukurešťských paláců - H'art Gallery. (zdroj: H'art Gallery)
Na pouličním festivale Street Delivery je v Bukurešti živo, může být i deštivo. (zdroj: fb.com/StreetDelivery)
Na pouličním festivale Street Delivery je v Bukurešti živo, může být i deštivo. (zdroj: fb.com/StreetDelivery)

Cyklostezka kolem bukurešťského Paláce lidu

Pokud někdy nastal správný čas vidět Bukurešť, je to právě teď. Málokteré evropské město prochází tak zajímavými změnami a má v sobě tak úchvatnou dynamiku. Na své předsudky brzy zapomenete. Bukurešť dnes často bývá přirovnávaná k Berlínu 90. let, místu obrovských změn, kde dochází k přerodu společnosti a rozmachu nezávislé kultury.

Vedle toho je naprostou perlou pro milovníky architektury. Na jedné jediné ulici najdete klasicistní budovy, vedle kterých stojí secesní a funkcionalistické domy, aby plynule přecházely v panelové stavby z dob Ceaușescova socialismu, anebo architekturu divokých kapitalistických 90. let, kterou dobře známe i u nás. Na hlavní tepně Calea Victoriei najdete americký mrakodrap z 30. let ve stylu art deco, nedaleko v historickém centru pravoslavný kostelík Stavreopulos s orientálními motivy.

Modernistická budova Tehnoimport z roku 1935

Město má více tváří. Širší centrum města je plné paláců, vil a bulváru postavených po pařížském vzoru, je zde Vítězný oblouk, rozlehlé parky a jezera. Místa, která připomínají rozmach města z přelomu 19. a 20. století.

Bukurešť má ale i smutnou tvář. Tak hlubokou a čerstvou jizvu na těle nemá asi žádné evropské město. Těsně před pádem komunismu v roce 1989 nechal komunistický diktátor Nicolae Ceaușescu zbourat velkou část historického centra. Buldozery během pouhých pěti let srovnaly se zemí plochu větší než celé pražské Staré město s Malou stranou dohromady. Na jejich místě je dnes bulvár Unirii, o metr širší než Champs Elysées, a Casa Poporului, Ceaușescův Pálác lidu, objemem větší než Cheopsova pyramida a hned po Pentagonu druhá největší budova na světě. V ní dnes sídlí mimo jiné Parlament a je zde i Muzeum současného umění s vyhlídkovou terasou.

Ulice Smârdan ve Starém městě

Proč se dnes řada hlavně mladých lidí do Bukurešti ráda vrací? Není to historie, ale živoucí nezávislá kulturní scéna. Galerie, kluby a kavárny se znenadání objevují, aby během roku nebo dvou zase zmizely a otevřely se jiné a jinde. Pro návštěvníka města není jednoduché se v takovém světě zorientovat – zajímavé podniky často nejsou nijak značené a někdy je najdete na nečekaných místech: hudební klub Eden v suterénu polorozpadlého Paláce Stirbey, výbornou galerii H’art v pátém patře činžovního domu na ulici Rossetti, nebo muzeum MNAC Anexa v budově bývalé tiskárny na Calea Moșilor, kde právě probíhá výstava mladých umělců Spațiul Platforma.

Město nejlépe prozkoumáte ze sedla jízdního kola. Poznáte tak kontrasty a různorodost Bukurešti, během krátké chvíle budete mít zkušenost z dobrodružné jízdy po chodnících, absurdních bukurešťských cyklostezkách, po parcích i mezi paneláky. Kola, která se v posledních pár letech rychle rozmáhají, lze zapůjčit v každém větším parku.

Připomínka revoluce roku 1989

Zvídavý turista ať se tedy ubytuje v Hotelu Rembrandt v historickém centru města plném restaurací, barů a zahrádek, vydá se bloudit po vilové Arménské čtvrti, projede se loďkou po parku Cismigiu a nechá na sebe Bukurešť působit. Blízkým doma pak jako dárek může přivézt album rumunské divy Marii Tanase. Příště budou chtít jet s ním. Bukurešť byla tradičně nazývaná Paříží východu, ale dnes jí sluší spíše přezdívka Berlín 90. let. Anebo, nejlépe, kombinace obojího.

René Kubášek je ředitelem Českého centra Bukurešť i autorem fotek v článku. České centrum Bukurešť ročně uspořádá po celém Rumunsku přes tři sta akcí – výstav, koncertů, diskusí, křtů knih a filmových projekcí. V rámci místního kulturního klimatu se centrum těší značné oblibě, zejména u mladé generace. Díky kontaktu s rumunskou i českou kulturní scénou udržuje živý kontakt mezi oběma zeměmi.