Jak to vidí

Recenze: výstava Confluence v benátské galerii Marignane Arte

V benátské galerii Marignane Arte probíhala do konce října výstava s názvem Confluence, připravená
Lucií Drdovou a Márií Galovou, kurátorkami spjatými s italským prostředím. Romana Drdová, Pavlína
Čambalová, Lukáš Likavčan, Matyas Pavlík, Daniel Vlček a Giovanni Cecconi propojují umělecké,
vědecké a environmentální přístupy s důrazem na ochranu přírody, převážně pak na ekologické výzvy
benátské laguny. Ta je charakteristická pro svůj dynamický přírodní cyklus, kde příliv a odliv hrají
zásadní roli v tvarování krajiny a v přirozeném čištění vody. Avšak s rostoucí hustotou obyvatelstva a
turismu čelí různým ekologickým problémům – častější záplavy, znečištění, eroze břehů a zasolení
půdy – což z ní činí klíčové téma a srdce projektu.

Recenze: výstava Confluence v benátské galerii Marignane Arte
Recenze: výstava Confluence v benátské galerii Marignane Arte

Autor recenze: Inka Ličková • Autor fotografií: Inka Ličková

Vstupní prostor galerie ovládla ústřední instalace Doom Doom, Microbial Zoom vizuálního umělce a hudebníka Daniela Vlčka ve spolupráci se sociobiologem Giovannim Cecconim. Konstrukce z nerezové oceli a amorfně tvarovaných skleněných nádob obsahovala vodu s aktivním biomateriálem přímo z laguny. Čerpadla simulovaly příliv a odliv a sluneční světlo, senzory měřily pH, teplotu, kyslík a oxid uhličitý. Každá změna hodnoty byla zaznamenána na grafickém displeji a spustila kladívko, které udeřilo do skleněné tyče, nebo také rezonátoru. Na podlaze se nacházely skleněné objekty připomínající mikroorganismy žijící na dně laguny, jejichž život se Vlček snažil také ozvučit. Tento koncept je působivý svou technickou propracovaností, avšak otázkou zůstává, nakolik může návštěvníkovi přiblížit ekologický problém laguny. Složitost instalace, plná měřících senzorů a zvukových prvků, nabízí spíše vědecký než umělecký prožitek, čímž může částečně ztrácet efektivitu v rámci zamýšleného ekologického poselství.

Interference of Waves

Sousedící dílo Interference of Waves skláře Matyase Pavlíka je naopak čistší a přímočařejší ve svém vyjádření. Pavlík zobrazil pomocí jednoho kusu skla sekvenci a sílu vln – ty hrají klíčovou roli nejen v benátském prostředí, ale také v dynamice mořských ekosystémů a na strukturu mořského dna, které je pohybem vln silně ovlivněno. Znovu zde nacházíme upozornění na zvyšující se návaly turistů a větší potřebě lodního provozu. Pavlíkovo dílo odkazuje i na českou sklářskou tradici a posiluje téma propojení české kultury s benátským prostředím. V kontextu výstavy jeho práce vyniká jako zřetelná a snadno uchopitelná metafora přírodních procesů.

Magic of Piles

Kvůli stabilitě Benátek, které leží na mělkém a bažinatém dně laguny, byla vyvinuta speciální stavební technika založená na použití dlouhých dřevěných kůlů zaražených hluboko do měkkého podloží laguny. Kůly se tak stávají důležitým prvkem, díky kterému Benátky stojí již po staletí. Tento systém je částečně chráněn, ale i ohrožován přírodními procesy. Tato tematická kontinuita mezi přírodními silami a lidskou intervencí přináší zajímavé otázky ohledně dlouhodobé trvanlivosti a stability města, což Pavlík vyobrazuje v navazující místnosti dílem Magic of Piles. Místnost dále doplňovalo video Metafora Island 2.0: Rising and Falling – A Story of Resilience Daniela Vlčka, které bylo pořízeno během hledání materiálu pro instalaci Doom Doom.

Island of Body

Do poslední místnosti byla umístěna konstrukce Micromessages I–III Lukáše Likavčana ve spolupráci s Pavlínou Čambalovou a uměleckou dvojicí Alex Selmeci a Tomas Kocka Jusko. Likavčan vybral citáty svých oblíbených autorů, kteří zasazují lidskou technologii a kulturu do biogeochemického substrátu planety. Snad i z tohoto důvodu se rozhodl citáty znázornit neobvyklým způsobem – jsou umístěný přímo do Petriho misek, které se užívají převážně v biologii a mikrobiologii a jsou klíčovým nástrojem ve výzkumu mikroorganismů. Představují tak most mezi kulturním a biologickým růstem. Rytiny citátů, které jsou čitelné pouze po optickém zvětšení, vytvořila Čambalová. Dvojice Selmaci a Jusko se pak postarali o návrh nenápadných stojanů, na kterých jsou Petriho misky umístěny. Čambalové patří i další dílo v místnosti – skleněná bublina s názvem In Silence, do níž vyryla schoulenou ženu v meditaci obklopenou lišejníky. Ty pak zastupují přírodní rovnováhu a také to, jak se dokázali adaptovat na život v blízkosti vody. Posledním dílem byla abstrahovaná krajina Island of Body od Romany Drdové. Na podkladu připomínající mořské řasové usazeniny, různě rozmístila skleněné fragmenty ženského těla. Podobně jako Pavlík pracuje Drdová s kusy skla, avšak její skleněné odlitky působí mnohem křehčím dojmem a v návštěvníkovi zachovávají až emocionální hloubku prožitků. Zaměřila se na to, jak naše těla zrcadlí stav světa kolem i uvnitř nás a jak se fyzické symptomy a reakce těla odráží vnitřní emocionální a psychické procesy.

Micromessages I–III

Společným tématem výstavy Confluence tak nebyl jen ekosystém místní laguny, ale i propojení českého a italského skla a kulturního prostředí. Na první pohled se mohlo zdát nevhodné zvolení českých a slovenských umělců, ti však problematiku benátské laguny znázornili nejen s vysokou informovaností, ale i citlivostí. Přestože se nejednalo o velký výstavní prostor, díla měla dostatečný odstup a fungovala jako samotné jednotky, ale zároveň jeden velký příběh. Ačkoliv některá díla by mohla více využít přístupnost a přehlednost v rámci ekologického poselství, vystavení umělci představují silné příspěvky k tématu ekosystémů a udržitelnosti. Výstava tak ukazuje sklo jako médium, které může současně sloužit pro estetické i environmentální výpovědi.