Jak to vidí

Odpad ze supermarketů jako zdroj inovace: Jak se z odpadu stal pevný, odolný a pružný materiál

Kryštof Macholda popisuje, jak své zkušenosti z dumpster divingu přenesl do vlastního výzkumu, ze kterého vzešel nový materiál složený z mandarinkové kůry, psích chlupů a dalších odpadních ingrediencí. O svém výzkumu v rámci svého MA studia na Prague City University píše Kryštof Macholda exkluzivně pro Material Times.

Odpad ze supermarketů jako zdroj inovace: Jak se z odpadu stal pevný, odolný a pružný materiál
Odpad ze supermarketů jako zdroj inovace: Jak se z odpadu stal pevný, odolný a pružný materiál

Autor textu a fotografií: Kryštof Macholda

Autorova zkušenost s dumpster divingem (aktivita spojená s nořením se do odpadních kontejnerů, a to zejména u nákupních řetězců, za cílem záchrany zbytečně vyhozených produktů, které mají poškozený obal, nebo prošly minimální trvanlivostí) mu poskytuje jedinečnou příležitost nahlédnout a analyzovat tuto záležitost z perspektivy, která je pravděpodobně mimo dosah běžného obyvatele, jemuž také může unikat míra plýtvání v potravinovém řetězci, neboť kontejnery s odpadky jsou obvykle skryty za zdmi areálů nebo za budovami nákupních center, kam běžní lidé nemají volný přístup. Tato nevědomost často zakrývá skutečnost, že naše společnost má tendenci nakupovat více, než je schopna konzumovat. Denně tak končí velké množství potravin v popelnicích kvůli překročení data trvanlivosti či plísně, která je způsobená buď nevhodnými skladovacími podmínkami nebo tím, že nebyly spotřebovány včas.

Co lze nalézt během dumpster divingu.

Během svého výzkumu autor zjistil, že potravinové řetězce se snaží řešit tento problém poměrně efektivně. Přestože je ve větších obchodech obtížné dosáhnout stejné úrovně minimalizace odpadu jako v případě menších prodejců, velké řetězce investují úsilí do řízení stavu čerstvosti ovoce, zeleniny a dalších potravin. U balených výrobků je situace relativně horší, neboť produkty po expiraci musejí být odstraněny z prodeje. Proto většina těchto potravin končí ve společných kontejnerech na odpadky. Zde nastupuje role autorova výzkumu – rozhodovat o tom, co je stále vhodné k spotřebě a lze ještě zachránit a co již doopravdy dobré není, ale také určit, které vyhozené zboží může najít nové využití.

Co s tím můžeme udělat?

Jakými způsoby lze systém zlepšit? Zvýšením pozornosti věnované prodeji potravin před uplynutím doby trvanlivosti? Lepším školením zaměstnanců, aby byli schopni rozlišit mezi čerstvým a zkaženým zbožím a minimalizovali plýtvání? Povolením prodeje procházejících potravinových produktů za symbolickou cenu, aby se minimalizovalo zatížení systému zbytečnou logistikou a náklady souvisejícími s odstraňováním odpadu? Možností je mnoho. Vedle těchto dlouhodobých strategií se autor rozhodl hledat inovativní cestu v podobě vytvoření nového materiálu z potravinového odpadu, který může nalézt v kontejnerech. Cílem je vytvořit přírodní a snadno rozložitelný materiál, který bude současně dostatečně pevný a užitečný.

Zkoumání vhodných variant a experimenty

Výzkum se postupně zaměřil pouze na experimentální výrobu nového materiálu z odpadu z potravin. Po mnoha pokusech vyšlo najevo, že nejlepší bude soustředit se na kůru z mandarinek a banánů. To jsou jedny z nejčastěji nalezených potravin při dumpster divingu. Jejich vlastnosti zároveň vypadaly do budoucího vývoje nového materiálu perspektivně.

Pro experimentování autor zkoušel různé metody zpracování kůry včetně sušení, čištění, pálení, lisování či všemožného namáčení a kombinování s jinými materiály, jako je včelí vosk, ovčí vlna, či psí chlupy. Pokusných receptur a postupů bylo celkem 14, ovšem velká většina z nich ukázala poměrně rychlou zkázu plísní, nebo naopak sesychání. Proto bylo nutné do materiálu zakomponovat nejen přírodní zahušťovadla, ale i mastné oleje či vosky, které udržují materiál vláčný, soudržný a měkký bez sesychání. Poslední 3 pokusy se věnovaly jen a pouze banánovým mixům (ze zmrzlých mixovaných slupek, z čerstvých, česaných na vlákna, či drcených za sucha). Ani jeden z pokusů nebyl úspěšný – materiál buď plesnivěl, vysychal a lámal se, nebo ani nedržel pohromadě. Ve výzkumu to však potvrdilo jedinečné vlastnosti mandarinkové kůry, které banánová slupka nenabízí, a to ani ve své nedužnaté části.

Nakonec byl vyvinut speciální materiál z kombinace mandarinkové kůry, psích chlupů a dalších odpadních ingrediencí. Tento materiál byl vytvořen na základě pokusu číslo 11, který projevil slibné vlastnosti pevnosti, odolnosti a pružnosti. Z tohoto materiálu autor ušil finální testovací produkt – penál na psací potřeby se zipem, který pojmenoval „Tangerinal“, což představuje spojení anglických slov „tangerine“, neboli mandarinka, a „penal“.