Jak to vidí

Michael Rada: Když Změníme Myšlení, Změníme Svět

V roce 2015 jsem dostal možnost napsat příspěvek do MATERIALTIMES (odkaz na konci článku), byl jsem touto příležitostí potěšen a poctěn. Pojem prevence vzniku odpadu se v průmyslovém prostředí teprve etabloval. Jaká je situace po šesti letech?

Michael Rada: Když Změníme Myšlení, Změníme Svět
Michael Rada: Když Změníme Myšlení, Změníme Svět

Text: Michael Rada • Foto: ilustrační Free fotobanka

Pro mnohé je překvapením vůbec to, že systémová prevence vzniku odpadu a plýtvání v průmyslu existuje. Z metodologie Industrial Upcycling se vyvinulo nové průmyslové odvětví nazývané Industry 5.0, považované za jeden z deseti průmyslových trendů příštího desetiletí.

Od původního článku z roku 2015 se portfolio výrobků a technologických řešení v této oblasti rozrostlo mnohonásobně, a to nejen v jejich různorodosti, ale i v jejich regionálním umístění. Od konce letošního září už ve světě působí ambasadoři Industry 5.0 v celkem sedmdesáti čtyřech zemích a ukazují cestu do světa bez odpadu a plýtvání. Projekty Industrial Upcycling a Industry 5.0 od roku 2013 dokázaly zabránit více než jednomu milionu tun výrobků a materiálů, aby se staly odpadem.

Velký rozmach přineslo uzavření společnosti v důsledku opatření proti epidemii a také možnost představit 21. srpna 2020 Industry 5.0 na největší průmyslové konferenci v Indii. Jediný projev v závěru konference zahájil ve druhé nejlidnatější zemi světa Věk Industry 5.0, jak následně ukázala druhá přednáška o rok později.

Pokrok i změna
Oproti původnímu zaměření Industrial Upcyclingu na fyzické odpady a přebytky výroby došlo po vzniku Industry 5.0 k významnému rozšíření záběru. K fyzickému odpadu se přidal ještě odpad sociální, urbanistický a profesní. Tím došlo k penetraci do všech průmyslových i neprůmyslových odvětví, činností a procesů, nevyjímaje školství, bankovnictví či politiku.

Jsem velice rád, že témata, kterými se Industry 5.0 zabývá, nacházejí prostor i na stránkách MATERIALTIMES, kde se zdaleka nediskutuje jen o materiálech, ale také o procesech jejich zpracování a integrace do života tvůrců i spotřebitelů a jejich okolí. Radost mi v posledních dnech přinesla i legislativa prevence plýtvání, kterou jsme ve světové premiéře představili 1. září 2021 a díky silné podpoře ambasadorů začíná být diskutována v jednotlivých zemích nejen na firemní a korporátní úrovni, ale i na úrovni vládní. Vytvoření této legislativy mi trvalo osm let, mezitím bylo vydáno více než tři tisíce článků v českém a anglickém jazyce a přednášky k tomuto tématu proběhly již na téměř stovce středních škol a universit v tuzemsku i v zahraničí.

Industry 5.0 není, jak se mnozí domnívají, pátou průmyslovou revolucí, ale jde o první průmyslovou evoluci řízenou člověkem. Sílu této evoluce ukazuje i skutečnost, že se výše zmiňovanou síť ambasadorů, poskytujících lokální podporu firmám, jednotlivcům i státní správě, podařilo vytvořit za pouhých devět měsíců.

Centrálou i nadále zůstává má vlastní plzeňská pracovna – místo, kde se scházejí zajímavé přebytky výroby a kde vznikají nápady na jejich další využití. Zároveň je místem, kam tímto rád zvu i čtenáře. Rád bych zde také sdílel výstupy některých realizovaných projektů. Pomohou lépe pochopit, kdy, kde a jak lze systémovou prevenci vzniku odpadu a plýtvání aplikovat. Ukažme si, jaká je současná situace.

Dřevěné obaly a palety
Tento segment je relativně bez problémů, od zahájení projektu v roce 2013 bylo před skládkováním zachráněno více než půl milionu kusů palet a dřevěných obalů napříč průmyslovými odvětvími, od Automotive po potravinářský průmysl. Objemy narůstají se zvyšujícími se cenami a nedostatkem dřeva. Výsledek - 95 % palet se vrací do systému po kontrole a případné opravě, zbylé jsou částečně rozebírány na komponenty a částečně využívány pro běžný upcycling.

Kabelové bubny a cívky
Kromě velkých dřevěných a kovových cívek se cívky do průměru 80 centimetrů většinou používají jako jednorázové. Některé firmy sice aplikují vratné systémy, bohužel jejich efektivita je kvůli náročné logistice velmi nízká. V systému realizujeme výkup a distribuci již třetím rokem a za tuto dobu prošlo mýma rukama (sám realizuji nakládku a uspořádání na kamionu) více než 75 000 kusů. 98 % se vrací zpět do průmyslu a 2 % se využívají k výrobě nábytku, a to včetně designových kancelářských doplňků.

EPS, Pěnový polystyren
Pěnový polystyren stále převažuje v prostředí přepravy a manipulace s citlivými díly, jako například elektronikou. Největším projektem byla změna nakládání s polystyrenovými proklady jednoho z největších tuzemských výrobců elektroniky. Ten ročně z importů generoval 400 tun prokladů, které před zahájením projektu končily na skládce. Po zavedení systému reverzního zpracování se tyto originální díly staly základem pro výrobu nových prokladů pro další výrobky. Tento projekt, ve spojení se změnou systémů svozu a distribuce, získal druhé místo v mezinárodní korporátní soutěži udržitelnosti. Roční úspora byla 50 miliónů korun a projekt nevyžadoval žádnou investici.

Domácí textil
Jeden z největších evropských distributorů záclon, závěsů a potahového materiálu generoval měsíčně 5 - 10 tun neshodných výrobků – v rolích spolu s odstřihy látek do velikosti jednoho metru a odstřihy. Po dohodě se podařilo najít kupce a materiály se použily na další výrobu z jiného oboru, aby nedošlo k narušení kupních cen původních exkluzivních výrobků.

Textilní zbytky automotive
V tomto projektu dodavatele Tier1 se hledala možnost využití neshodných výrobků a přebytků z výroby textilních koberečků do aut a některých dalších příslušenství automobilového průmyslu. Podařilo se vyvinout technologii, která tento materiál mění na příměs do povrchů jízdáren. Tam na rozdíl od netkané textilie vykazuje dlouhou životnost a vynikající nasákavost.

Neprodané potraviny
Projekt realizovaný ve spolupráci s předním velkoprodejcem ovoce a zeleniny se zaměřil na zužitkování neprodaných či vrácených potravin. Tyto se namísto na skládku podařilo přesměrovat ke zpracování formou vermikompostování a v jižních Čechách tak vznikla první průmyslová vermikompostárna. Její výstupy, respektive technologie, jsou k vidění i na aktuálně probíhajícím Expo v Dubaji.

Úspěchy v zahraničí
Projekt výroby vysoce pevnostních průmyslových palet ze zbytků po zpracování kokosových palem a ořechů se podařilo zrealizovat v Tunisu. V Austrálii uspěla karbonizace potravinářských přebytků a jejich transformace na aktivní uhlík plně využitelný v zemědělství. V Ghaně zpracovávají šedou vodu (splašky) v objemu vyprodukovaném konglomerací tři sta tisíc obyvatel za pomoci technologie kořenových čističek.

Na závěr si dovolím sdílet informaci o projektu „17“. Číslo 17 představuje počet měsíců, které potřebujeme, abychom znovu obnovili smysluplný život na Zemi. Projekt je globální výzvou, která může mít 8 miliard vítězů a ani jednoho poraženého. Začíná 1. ledna 2022 a končí 31. května 2023.