Jak to vidí

Dana Siedem: Jaká ptačí píseň se line z vašeho hrnku kávy?

K jaru patří zpěv tažných ptáků, kteří se vracejí ze zimovišť. Někteří z nich přečkávají zimy v tropických oblastech kávových plantáží. Rozdílné způsoby pěstování kávy ale nemají vliv jen na její chuť, zásadně ovlivňují i život ptáků, které známe z našich zahrad a lesů. Vědomé rozhodování při nákupu kávových zrn tak může ovlivnit jejich osud.

Dana Siedem: Jaká ptačí píseň se line z vašeho hrnku kávy?
Dana Siedem: Jaká ptačí píseň se line z vašeho hrnku kávy?

► switch to english version

Před rokem jsem navštívila lesní farmu v odlehlé části západní Etiopie, kde si ptáci švitoří v korunách stromů, v bezpečné výšce od lidí – desítky metrů nad kávovníky. O tradiční způsob pěstování kávy (tzv. shade-grown) jsem se začala blíže zajímat již během studia. Kávovníky při něm rostou divoce přímo v pralesích či v zastínění cíleně vysazeného porostu dalších druhů stromů. Oba způsoby zajišťují přívětivý a přirozený domov pro ptáky i ostatní faunu a flóru.

S Davidem, naším průvodcem a spolumajitelem farmy, jsme se po prašné „silnici“ dokodrcali k hustému lesu. Tam nás vyzval, abychom se šli podívat na kávovníky farmáře Josepha z části farmy zvané Kinka. V sandálech jsem opatrně překračovala spadané větve a uhýbala jsem dalším v nebezpečné blízkosti očí. Naše skupinka čekala stromky vysázené v jakémsi řádu, i když chráněné korunami okolních stromů, jak se shade-grown obvykle definuje. Ale ničeho takového jsme se nedočkali.

Prašná silnice, po jejíchž stranách se nacházejí kávové „plantáže“. Vpravo lesní farma farmáře Josepha.

Dozrávající kávové třešně a čerstvé sesbírané kávové třešně.

„Tohle je má farma,“ prezentoval nám kus lesa nadšený Joseph. V ten moment jsem si uvědomila, že výprava na kávovou farmu vlastně byla cestou na západ Etiopie za komunitou, která žije v malých lesních vesnicích a živí se mimo jiné sběrem a zpracováním kávy. Káva na těchto místech roste divoce a farmáři ji do hloubi lesa chodí ručně sbírat, podobně jako my v létě chodíme na borůvky.

Kávovníky typu Arabica byly poprvé objeveny v hustých etiopských lesích, kde rostly a doposud rostou ve společnosti okolních stromů. V aktuálně vydaném výzkumu citovaném v National Geographic zveřejnili, že lesní pěstování kávy Arabica v Etiopii je nejšetrnější zemědělská praktika vedoucí k uchování biodiverzity. Vedle toho výzkum potvrdil, že etiopské lesní farmy jsou v porovnání s dalšími ekofarmami nejpřívětivější pro ptactvo. To je dobrá zpráva.

Pěstování kávy v zastínění. Podle definice Smithsonova centra stěhovavého ptactva musí zastínění tvořit minimálně čtyřicet procent.

Kávovníky vysázené do řad na rozlehlých plochách bez přítomnosti ostatních stromů. Konvenční pěstování kávy má negativní dopad na přirozeně fungující ekosystémy, jejichž součástí jsou i tažní ptáci. (foto: Knase, 2009)

Pohled na promývací stanici farmy Yeti Agroforestry. Vpravo farmář Yoseph ukazuje část své sklizně, která dozrála přímo na stromě.

Horší zpráva je, že jsme v posledních dekádách minulého století pozorovali alarmující úbytek stěhovavých ptáků. Dlouho předtím na tento problém upozorňovala i známá průkopnice ochrany životního prostředí Rachel Carson v knize Silent Spring. Ornitologové z amerického Smithsonova institutu došli k závěru, že jedním z hlavních důvodů, které vedou k úbytku stěhovavých ptáků, je neřízené kácení tropických pralesů.

Jak víme, světová poptávka po kávě i snaha zvyšovat její produkci stále roste, spolu s tím bohužel i rozloha pokácených pralesů. Na jejich místě se objevují slunné monokulturní kávové plantáže, které ale nejsou pro ptáky nijak vlídným domovem. V uměle vytvořeném prostředí opeřenci nenacházejí přirozená útočiště a čelí mnohým nástrahám, mezi které patří i chemické postřiky.

Nejen Bird Friendly, ale i Monkey Friendly, i když farmáři opice moc v lásce nemají.

V roce 1997 se ornitologové ze Smithsonova institutu rozhodli pomoci stěhovavým ptákům tím, že uvedli na trh certifikaci Bird Friendly^®. Certifikovaná káva pochází pouze z ekofarem, kde káva roste v již zmiňovaném zastínění. Tradiční způsob pěstování napomáhá i pozvolnějšímu dozrávání kávových třešní, a tak v kávovém zrnku zanechává zajímavější chutě, uvádí Smithsonův institut.

Sběrači s majitelem farmy Yeti kontrolují kvalitu třešní. Promývání zrn určených k sušení. Voda stéká do zachycovače, kde je ekologicky očištěna pomocí EM metody, která vytváří rychlý přírodní kompost.

Místní dívky ručně přebírající kávu v místě promývací stanice.Vpravo sušení kávy.

Okolní stromy jsou klíčové i při ochraně před spalujícím sluncem během dne a nízkými teplotami v noci. Díky zastínění nejsou kávovníky tolik náročné na vodu, a proto nehrozí zničení sklizně při akutním suchu. Oproti tomu větší náchylnost monokulturních slunných plantáží dokládá případ z minulého roku. Sucha v Brazílii na jaře 2014 způsobila neúrodu, která vedla k nárůstu světové ceny kávy.

Je jasné, že se problematika monokulturního zemědělství netýká jen kávy, ale na kávě se dá tento problém dobře demonstrovat. I stěhovaví ptáci dokládají, že problematika zachovávání přirozeně fungujících ekosystémů v oblastech tropů není pouze problémem jihu. Třeba i proto, že opeřenci zimující na jihu hrají důležitou roli v naší krajině. Sedím nad šálkem kávy a přemýšlím, zda zrnka dozrávala za přítomnosti ptačího zpěvu. Tušíte, jaká ptačí píseň se line z vašeho hrnku?

Dana Siedem je spoluzakladatelkou BirdSong Coffee, které dováží a prodává lesní biokávu s certifikací Bird Friendly^® do ČR. Po studio na ČZU působila v letech 2013 a 2014 v Etiopii. V zemi pracovala pro mezinárodní organizaci v oblasti ochrany životního prostředí, během svého pobytu osobně navštívila několik významných kávových oblastí.

23. 2. 2015 ilustrace: Taja Spasskova, foto: web/BirdSong Coffee

Komentáře

PŘEDMĚT	AUTOR	DATUM
Coffee - An adjustment in the global market is inevitable	An	15.5.2015 19:31
krátké video o kávě Bird Friendly	dana	26.3.2015 21:06
O kávě na ČT2	Tereza L.	26.2.2015 09:18