Téma týdne

Milióny ptáků zahynou po nárazu do skla. Mohou je zachránit skla inspirovaná pavoučí sítí?

Ornitologové odhadují počet ptačích obětí v Evropě až na 250 000 denně. Známý problém srážky ptáků se skleněnými plochami nabývá v podzimních dnech na intenzitě. Funkčním i estetickým řešením s minimálním omezením pro lidské oko mohout průsvitné samolepící fólie odrážející ultrafialové světlo nebo materiál na principu pavoučích sítí, ten byste však v Česku zatím hledali s obtížemi.

Milióny ptáků zahynou po nárazu do skla. Mohou je zachránit skla inspirovaná pavoučí sítí?
Milióny ptáků zahynou po nárazu do skla. Mohou je zachránit skla inspirovaná pavoučí sítí?

Ptáci vnímají odrazy UV záření, díky kterým se orientují v prostoru, vidí tak i různé bobule, peří jiných ptáků a krajinu kolem sebe. Lidské oko odlesky na skleněné budově spolehlivě rozezná, ptáky však odraz okolní zeleně nebo oblohy může zmást. Často naráží i do menších oken, například když za nimi vidí zelené rostliny, protože takové místo vnímají jako útočiště.

Během podzimu se ptáci houfují a táhnou krajinou. Nebezpečné se pro ně stávají například rozsáhlé letištní haly, mnoho z nich nepřežije náraz do jejich velkých prosklených stěn. Na pražském letišti nyní hlásí Záchranná stanice lesů hlavního města Prahy i několik mrtvých ptáků každou hodinu. Pokud opeřenci nezemřou přímo při nárazu, často uhynou později vysílením, na pohmožděniny nebo zranění.

Záchranná stanice lesů hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy sbírá na letišti mrtvé ptáky po krabicích, v době podzimních tahů jich do skla narazí každou hodinu několik. (zdroj: fb.com/ ZachrannaStaniceLHMP)

Pracovníci oddělení životního prostředí na pražském letišti popisují řešení polepů, které aplikovali na některá kritická místa v rámci areálu. Pro letištní provoz jsou však na některých místech i částečně průsvitné UV samolepky omezující, jejich použití má své limity. Ornitology doporučený polep byl použit jen na dvou místech o rozměrech 100 m² a 120 m².

Králíčci obecní se do pražské Záchranné stanice dostávají především v období podzimního tahu. Nejčastější příčinou jejich příjmu je náraz do prosklené plochy. „Tohoto jedince jsme vypustili zpět do přírody, několik stejně postižených králíčků ale bohužel na následky nárazu uhynulo,“ komentují situaci na pražské záchranné stanici. (zdroj: fb.com/ ZachrannaStaniceLHMP)

„Po realizaci obou projektů v červnu 2013 a v dubnu 2014 jsme doposud nezaznamenali další případ úhynu ptactva v těchto lokalitách,“ referují pracovníci letiště. Další tisíce metrů prosklených ploch zde však způsobují úhyn několika ptáků každý den. Letiště plánuje další opatření v roce 2015.

Dalším významným aktérem ve hře, která se odehrává mezi plochami prosklených budov a pražskými opeřenci, je jedna z největších společností spravující obytné i kancelářské budovy, Pražská správa nemovitostí. „Na transparentní plochy vyčnívající nad střechy budov, jako jsou zábradlí na střešních terasách, umisťujeme neprůhledné siluety dravců, známé například z protihlukových zábran podél dálnic,“ komentuje problém jednatel společnosti Stanislav Stupka. „Na okna vyšších pater ani na velké prosklené stěny však nálepky nedáváme. Jsou to domy ve výši okolní zástavby a ptáci zase nejsou tak hloupí,“ dodává ze své pozice.

Problém ovšem nesouvisí s inteligencí ptáků, ale s jejich specifickým způsobem vidění. Jaroslav Koleček podotýká: „Kdybychom uměli létat, i pro nás by bylo obtížné v takové rychlosti zaregistrovat téměř neviditelnou průhlednou překážku a včas se jí vyhnout. K nárazům tedy dochází i na vyšších budovách." Koleček z Moravského ornitologického spolku a Ústavu biologie obratlovců AV ČR upozorňuje, že obyčejné samolepky v malém množství nepomůžou. „Jednotlivé siluety dravce bohužel ptáky nezastraší ani neochrání – ukázalo se, že na tvaru samolepky vůbec nezáleží. Jen dostatečné množství samolepek v jakémkoliv tvaru pomůže ptákům registrovat okno jako nebezpečnou překážku. Nejúčinnějším a nejtrvanlivějším řešením jsou proužky přes celou nebezpečnou plochu s rozestupy asi 5 až 10 cm." Koleček tvrdí, že vůbec nejlepší by bylo počítat s prevencí již při návrhu stavby, a to radikálně: „Musí být moderní budovy z reflexních a transparentních materiálů? Zdaleka ne všem se takové provedení budov líbí, navíc cena v podobě tisíců a tisíců mrtvých ptáků je neúměrně vysoká."

Moderních prosklených budov však stále přibývá a nálepky nebo průsvitné nátěry zkrátka nelze použít všude. Existuje ale další řešení. V Německu vznikl materiál inspirovaný ochranným systémem pavouků. Pavučiny některých druhů obsahují ultrafialové reflexní prvky, a tak ptáci, kteří využívají odrazů UV záření k orientaci, pavučiny minou. Průmyslově vyráběnou variantou této přírodní ochrany je Ornilux, sklo potažené tenkou UV reflexní vrstvou se vzorem, který ptáci vidí. V přímém protisvětle vidí nezřetelně pavučinu i člověk, ale za normálních světelných podmínek se sklo nijak neliší od skla obyčejného. Výrobce zveřejňuje pokusy odborníků, které dokázaly téměř osmdesátiprocentní úspěšnost.

U nás se zatím nejblíže dostaly průsvitné samolepky s UV efektem, ty jsou však lidskému oku poměrně zřetelné. (zdroj: ochranaptaku.cz)

Řešení se zdá geniální. Jeho účinnost však zpochybňuje pracovník sekretariátu České společnosti ornitologické Lukáš Viktora: „Jakákoliv čísla a měření provedená výrobcem jsou vždy diskutabilní. Měření účinnosti polepů na sklo se provádí ve speciálních tunelech, které mají například v Rakousku. Mám jejich seznam a čísla pro jednotlivé ptačí druhy a polepy. Ornilux mezi nimi není, přestože to na svých stránkách tvrdí. UV polepy a folie mají navíc trvanlivost mezi devíti a dvanácti měsíci, je tedy otázkou, jak dlouho vydrží tato funkce u Ornilux vzhledem k jeho poměrně vysoké ceně.“

Ve světě již se sklem Ornilux pracují mnozí architekti. Lukáš Viktora se pokoušel zjistit další technické parametry tohoto skla (například zmíněnou trvanlivost) a případně ho propagovat v České republice již před pěti lety, výrobce Orniluxu mu však neodpověděl a žádné informace neposkytl.

Použití skla Ornilux v návštěvnické centru, USF& W Blackwater Facility, Cambridge. (zdroj: ornilux.com)

Realizace v zoologické zahradě. (zdroj: ornilux.com)

Povědomí o ptačím životě pomalu roste a investoři, kterým záleží na dobrém jméně a ohleduplné stavbě, berou postupně na ptačí vidění a životy ohled. V Kyjově na Moravě vznikl nový autosalon, jehož architekt zakomponoval do návrhu horizontální polepy páskovinou. Při realizaci jednoho z objektů ve strážnickém skanzenu pro změnu na doporučení České společnosti ornitologické použili předsazené venkovní žaluzie, které ptáky i sklo ochrání a navíc se samy nastavují podle intenzity světla uvnitř budovy. Dalším příkladem dobré praxe z poslední doby je Obřadní síň v Havlíčkově brodě, kde UV polepy aplikovali již při výrobě skel. Na druhou stranu je třeba se ptát, do jaké míry je použití skleněných zdí u vnějších konstrukcí budov vhodným řešením.

Stavební realizace se sklem Ornilux zatím v České republice nenajdeme. Za jakých podmínek a s jakým úspěchem by se mohlo ze sousedního Německa rozšířit k nám, je otázkou. Viktora k nezájmu ze strany výrobce dodává, že tady o něm většinou nikdo ani neslyšel. A co uslyšíme zítra za okny kanceláří, letištních hal a domovů my? Ránu, nebo zpěv?

text: Kateřina Zvelebilová

24. 11. 2014

Komentáře

PŘEDMĚT	AUTOR	DATUM
Nejen sklo ohrožuje život ptáků	Tereza Lišková	2.12.2014 14:42
Vhodné řešení	Český svaz ochránců přírody Vlašim	2.12.2014 14:08
Test od biologů	Pavel	25.11.2014 11:55