Jak to vidí

Alice Jirásková: Nešahej na to, nelez tam, zašpiníš se! Je honba za sterilitou na místě?

Bláto je hračka nekonečných možností, když se do něj zaboříte, jen tak vás nepustí. Zároveň se s ním ale zapletete do velmi „špinavého byznysu“, který generuje množství „odbahňovacích“ prací – zametání, vytírání, drhnutí a praní, tomu se nevyhnete. Ale co, děti jsou omyvatelné a pračka to unese.

Alice Jirásková: Nešahej na to, nelez tam, zašpiníš se! Je honba za sterilitou na místě?
Alice Jirásková: Nešahej na to, nelez tam, zašpiníš se! Je honba za sterilitou na místě?

Nejzemitější zkušenost s bahněním ve velkém stylu jsem zažila před dvěma lety. Jako rodič-dobrovolník jsem se zapojila do renovace zahrady mateřské školy v Českém Brodě, kam tehdy chodily moje dvě děti. Po řadě vysilujících brigád jsme se dočkali práce za odměnu. Výtvarník Lukáš Gavlovský nás přizval k dokončovacím pracím na slaměném domku, který tvoří středobod přírodního hřiště. Společně jsme vyráběli hliněnou omítku a vrstvili ji na stěny.

Výroba bahýnka na hliněnou omítku není pro bábovky. V první červnovou sobotu nebylo zrovna ideální počasí. Pršelo fakt hodně. My jsme bláto vyráběli a v okolí příroda vylévala řeky z břehů. Bláto, které tvořila, lidem rozhodně žádnou radost nedělalo. Paradoxní situace. Chvílemi práce připomínala bahenní zápasy. Bláto bylo tak těžké, že nás vcucávalo jako bažina. Bahenním koupelím dětí se nedalo zabránit, ať už to byly pády chtěné nebo nechtěné.

Základ omítky tvoří mazlavý jíl, který se míchá v požadovaném poměru s vodou, slámou a pískem. Hmotu jsme společně ušlapávali.

„Co jste to proboha na té zahradě dělali, že máš bláto až za ušima?!“
„Ať tě ani nenapadne chodit v těch zabahněných věcech do domu!“
„Nešahej na to, nelez tam, zašpiníš se! Kdo to má pořád prát?“

Jsou vám tyto fráze povědomé? Bláto je synonymem pro špínu. Používaná zaklínadla promění tuto úžasnou hmotu nekonečných možností ve strašáka – pozor, mikrobi, paraziti, nemoci. A tak celospolečenská honba za čistotou a sterilitou ochuzuje mnohé rodiny o zážitky – být venku a pořádně se zabahnit.

Přitom to není tak dávno, co děti stavěly bunkry z klacků a bláta a byly při tom ponořené po kolena v potoce. Kolik z nich to dělá teď? Hry s blátem patřily k dětství už odnepaměti. Jedná se o jednu z nejstarších hraček. A přestože se výrobci novodobých hraček snaží, plnohodnotnou náhradu bláta zatím nevymysleli. Bláto je báječný výtvarný materiál, je ho všude dost a nic nestojí (pokud si odmyslíme náklady na úklid a praní oblečení).

Existuje řada výzkumů, které dokazují, že hry s blátem vývoji dětí prospívají. „Jestli vaše děti nechodí domů zašpiněné, tak prostě nedělají svojí práci dobře,“ píše ve své knize Why Dirt Is Good: 5 Ways to Make Germs Your Friends imunoložka Mary Ruebush. Věděli jste, že hlína obsahuje přátelskou bakterii Mycobacterium vacae, která stimuluje náš imunitní systém a zvyšuje v mozku hladinu serotinu, který působí na naši dobrou náladu? Není třeba se nořit do vědeckých studií, abychom pochopili, že BLÁTO = LEGRACE. Stačí sledovat rozzářené obličeje dětí, které mají povolení se zablátit. Některé děti se rozhodnou samy, jejich niterná potřeba zabahnit se je tak silná, že si cestu k blátu najdou, i kdyby se k němu měly prokopat na sousedovic zahradu.

Zařiďte si „blátivou kuchyň“. Postačí stará skříňka nebo pár prken a cihel, nepoužívaný hrnec, talíř, naběračka, hračky z pískoviště a kuchyň je vybavená jako z katalogu. Pak už jen přístup k vodě, kbelík s hlínou, pískem a jedna větší nádoba na míchání bláta.

Písek nestačí? Pustit děti za hranice relativně čisté hry na pískovišti a nabídnout jim ke hraní „třaskavou“ směs hlíny, písku a vody, to je rozhodnutí, které vyžaduje notnou dávku odvahy. A není cesty zpět. Na bláto se jen tak nezapomíná. Menší děti si užívají objevování struktury a hmoty, míchají hliněné polévky, lektvary, válí kuličky a pečou blátivé koláče. Starší se pouštějí do odvážnějších staveb a modelování. Bláto má kouzlo pro každého. A třeba budete bahněním příjemně překvapeni i vy.

Alice Jirásková, po dlouhodobém působení v IT světě začala před dvěma lety pracovat pro Sdružení TEREZA, kde se stará o projekt JDĚTEVEN, který inspiruje rodiče, aby trávili s dětmi více času venku. JDĚTE VEN je aktuálně podpořený z Fondu EHP, grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.