Jak to vidí

Alan Zubr: Zelená Malovanka je moje srdeční záležitost

Projekt Zelené Malovanky mě zaujal hned, když jsem jej poprvé uviděl. Upoutala mě odvážná myšlenka scelit území nad největší pražskou křižovatkou lávkami a nad projíždějícími auty vytvořit nový veřejný prostor v podobě jakéhosi minináměstíčka – místa setkání v podobě (tehdy sedmi!) lávek nad křižovatkou.

Alan Zubr: Zelená Malovanka je moje srdeční záležitost
Alan Zubr: Zelená Malovanka je moje srdeční záležitost

I když původní návrh prošel různými proměnami, jsem stále přesvědčen, že by si ho občané Břevnova a Střešovic zasloužili. Jen si zkuste představit ten pocit, jak pohodlně, ať už jako chodec nebo cyklista, překonáváte kráter křižovatky, v němž místo lávy bublají tisícovky aut. Nenajdete v Praze jiné místo, kde by bylo možné intenzivněji cítit pulzující město, a přitom být na dosah zeleně.

Vzhledem k tomu, že jsem od dětství žil v ulici Na Petynce a později jsem měl i v její spodní části kancelář, mohl jsem sledovat vznik mimoúrovňové křižovatky Malovanka již od konce minulého milénia. Už v době její počáteční výstavby kolem roku 2002 bylo možné tušit, že se místo stane rušnou dopravní tepnou, což se definitivně potvrdilo během jejího napojení na novou část tunelového komplexu. Je třeba říct, že jako téměř každodenní automobilista a motocyklista nezpochybňuji prospěšnost či spíše nutnost podzemních dopravních staveb. Zatlačením nejen aut, ale například i železnice v úseku Dejvice – Veleslavín pod zem dojde k potřebnému rozšíření přepravní kapacity a velmi cenné území Prahy 6 tak zůstane zachováno i pro další generace.

Na vlastní kůži jsem pocítil komfort otevření Strahovského tunelu v roce 1997, neboť jsem v té době pravidelně dojížděl do jazykové školy na Smíchově ze Střešovic a otevřením tohoto tunelu skončily mé pravidelné průjezdy ostrých zatáček strahovského vrchu tam i zpět. Zkrátila se jak doba dojezdu, tak i spotřeba benzinu mého tehdejšího bakelitového oře z NDR. O poklesu emisí z nedokonale spáleného oleje ze směsi s benzinem není třeba ani hovořit. Tolik osobní zkušenost stará téměř dvacet let. Mnohem čerstvější zkušeností pak byla cesta přes stávající lávku z tramvajové zastávky Malovanka do mé kanceláře v ulici Na Petynce a zpět s dcerou v kočárku někdy kolem roku 2012. Při překonávání krkolomné cesty se tak zrodil plán na uspořádání petice za Zelenou Malovanku.

Prvotní studie „visutého parku“

Autorem projektu Zelené Malovanky je tým architektů z ateliéru OV-A architekti (Ing. arch. Štěpán Valouch a Ing. arch. Jiří Opočenský). Jiří Opočenský při jednom z našich setkání řekl, že k návrhu ho vyprovokovala každodenní konfrontace s výstavbou komplexu Blanky pod okny jejich kanceláře a fakt, že křižovatka ve své finální podobě vytvoří fyzickou i psychologickou bariéru. První projekt z ateliéru OV-A architekti, který byl prezentován v roce 2010 v centru současného umění DOX v rámci projektu Městské zásahy, byl originální až futuristický i těžko realizovatelný. Vystavený ideový záměr ale motivoval tehdejší vedení Prahy 6 v čele se starostou Tomášem Chalupou, aby se myšlenkou humanizace křižovatky začalo vážně zabývat. A tak přišla na svět upravená varianta visutého parku s lávkami propojujícími Střešovice a Břevnov a stěnami křižovatky ve tvaru jakéhosi labyrintu porostlého zelení.

Varianta „Labyrint“

A její rozpracovaná varianta

Vedení městské části s tehdejší starostkou Marií Kousalíkovou si zřejmě bylo dobře vědomo toho, že by křižovatce slušela přívětivější tvář. Současně bylo přesvědčeno, že ozelenění křižovatky bude mít pozitivní dopad na životní prostředí. V březnu 2012 proto schválili radní Prahy 6 takzvaný záměr projektu „Zelená Malovanka“, podpořili jeho budoucí realizaci a Praha 6 se ujala financování předprojektové dokumentace. Architekti začali zpracovávat podklady k projektu pro územní řízení.

Upravená varianta „visutého parku“

Ověřovací studie „visutého parku“

Zdálo se, že všechno je na dobré cestě. Jenže v červnu jednal o projektu dopravní výbor pražského zastupitelstva a projekt pouze vzal na vědomí, bez jakéhokoliv hlasování. Začal jsem mít obavy, že by připravovaný projekt mohl skončit „v šuplíku“, a v tu chvíli jsem se rozhodl. Bylo nutné projekt představit veřejnosti, nechat zaznít názory a zkušenosti lidí, kteří v okolí Malovanky žijí, a zaštítit ho občanskou iniciativou. V tom mě podpořila i moje známá, architektka Markéta Smrčková, se kterou jsem měl společnou kancelář právě v blízkosti křižovatky.

V červnu 2012 tak vznikla petice, kterou jsem na podporu projektu Zelená Malovanka sepsal a začal šířit mezi lidmi. Zapojili se místní i přespolní. Ukázalo se, že se i další lidé rychle ztotožnili s nápadem přemostit a ozelenit železobetonový komplex, který v celé své rozloze zaujímá plochu srovnatelnou například se Staroměstským náměstím včetně okolních budov.

Zkušenosti dalších lidí s přecházením křižovatky byly obdobné jako ty moje. Po jediné lávce, nahoru a zase dolů. Složitě, nepohodlně. Na webových stránkách www.malovanka.eu se lidé mohli o projektu dočíst vše podstatné, podívat se na vizualizace, přečíst si historii projektu. Tam si také bylo možné petici přečíst a elektronicky podepsat. Zájem byl velký a během pár měsíců petici podepsalo více než tisíc pět set lidí. Mezitím se o projektu hovořilo čím dál víc a všimla si ho i odborná porota soutěže Zlatý decibel v kategorii nových produktů a technologií bojujících proti zdraví ohrožujícímu hluku.

Klíčový posun nastal o rok později, na konci března 2013, když byl projekt Zelené Malovanky doporučen jako vhodný k realizaci, a to na návrh Státního fondu životního prostředí a ministerstva životního prostředí. Zároveň získal podporu ve výši přesahující 61 milionů korun, a to jak z fondů EU, tak i ze státního rozpočtu. Tato částka představovala celých 90 % nákladů na ozelenění křižovatky. Zdálo se, že se Břevnov originálního projektu opravdu dočká.

V dubnu 2014 bylo na kompletní projekt vydáno územní rozhodnutí. Bohužel, měsíc před tím rada hlavního města vyhlásila výběrové řízení, avšak pouze na část projektu Zelené Malovanky, konkrétně izolační zeleň bez propojujících lávek. Cílem zakázky bylo vybudování stěn z ocelových profilů vyplněných ocelovou sítí, v níž by měly růst popínavé rostliny. To, že se hlavní město rozhodlo zredukovat projekt pouze na ozelenění stěn, mohlo být dost pravděpodobně reakcí na skutečnost, že dotace ministerstva mezitím propadla! Projekt tímto zároveň přišel o podstatný prvek – spojující lávky.

Podle mého názoru toto není správná cesta, jak se vyrovnat s náklady. Jaký může mít projekt, ze kterého zbyla jen polovina, smysl? Stačí nám pouze zazeleněné stěny? A proč se vzdávat možnosti propojit území lávkami?

Stávající dokumentace

Je zjevné, že ideální dobu výstavby investor – Hlavní město Praha – propásl. Na druhou stranu stále platí, že území zasažené mimoúrovňovou křižovatkou by se mělo znovu urbanizovat a mít možnost se rozvíjet. Dvě lávky by zasáhly čtyři jednotlivé segmenty a umožnily přirozeně propojit jednotlivá území. Jedna lávka má vést od Parléřovy ulice směrem ke Kajetánce, druhá z ulice Na Malovance směrem ke koupališti Na Petynce.
Od loňských podzimních komunálních voleb mám možnost se do celého procesu zapojit také jako zastupitel za ODS a místopředseda komise dopravy zastupitelstva. Jako zastupitel bohužel postrádám ze strany vedení Prahy 6 vyjádření jasného názoru a postoje k celému projektu. Naopak se ukazuje, že koalice v Praze 6 se v rozporu s tím, co představila v programovém prohlášení, k projektu příliš nehlásí. Požádala o přerušení příprav a její snahou je minimálně zredukovat počet lávek na jednu ve směru z jihovýchodu na severozápad či projekt nerealizovat vůbec.

Z původního projektu se kvůli snaze ušetřit peníze může stát paskvil. Zelená Malovanka přinese slibovaný efekt, jen pokud se bude realizovat jako kompletní projekt, tedy jak ozelenění, tak přemostění křižovatky. Ostatně na kompletní projekt je také vydáno územní rozhodnutí. Byla by velká škoda, kdyby se vrátil zpět do šuplíků a břevnovští na něj vzpomínali jako na něco, co už málem mohlo být. Originální a spojující Zelená Malovanka by naopak měla být dárkem za to, že v historickém Břevnově tepe jedna z největších křižovatek ve městě.

Alan Zubr je organizátor petice na podporu projektu Zelené Malovanky a opoziční zastupitel (ODS) Prahy 6.

13. 10. 2015 úvodní ilustrace: Taja Spasskova, zdroj vizualizací: malovanka.eu

Komentáře

PŘEDMĚT	AUTOR	DATUM
Aktuálně a bohužel	Red	27.10.2015 23:48
Re: Aktuálně a bohužel	RNDr Duskova Zdenka	12.10.2016 02:00
Re: Re: Aktuálně a bohužel	Lucie Havlová	12.10.2016 06:58
Dílčí úpravy?	red	21.10.2015 16:08