Nekrolog

Zemřel Petr Holman

V neděli 4. srpna 2019 zemřel dr. Petr Holman, literární historik a indolog, editor, pedagog, bohemista přednášející na univerzitách v USA a v Indii, hudebník, cestovatel, obdivovatel japonské keramiky, milovník čajů a dýmek.

• 
  Zemřel Petr Holman
  Zemřel Petr Holman

► for English click here

Kromě své publikační a ediční činnosti působil Petr Holman (*1951) také jako vědecký pracovník Ústavu jižní a centrální Asie FF UK. Z pohledu literární historie a matematické lingvistiky se zabýval českou literaturou přelomu 19. a 20. století, především pak dílem Otokara Březiny, jehož byl také editorem. Zejména za svazek Březiniana II, který byl životním souhrnem jeho literárněhistorické péče o dílo Otokara Březiny, obdržel prestižní Cenu Toma Stopparda (2016). Byla mu také udělena Magnesia Litera (2005) za nakladatelský počin.

Petr Holman po základní škole v Malé Skále a v Železném Brodě navštěvoval gymnázium v Jablonci nad Nisou (1966–1969). Od roku 1969 studoval v Jazykové škole v Praze sanskrt, na Univerzitě Karlově český jazyk a hudební výchovu a indologii (sanskrt a tamilštinu; od roku 1973). Diplomovou práci obhájil v roce 1973. Doktorát získal v roce 1991 částí svého díla z oboru matematická lingvistika Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny (tento šestisvazkový slovník básnického díla je v české literární vědě ojedinělým pokusem interpretovat jazyk literárního díla prostřednictvím matematické lingvistiky).

Po Sametové revoluci mohl absolvovat stáž na University of Oxford (1991). Působil jako odborný asistent na katedře české a slovenské literatury FF UK (1991–1993). V letech 1992–1994, jako hostující profesor Fulbright Commission, vyučoval českému jazyku a literatuře na Stanford University a Northwestern University v USA. Roku 1995 začal pracovat v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. V letech 1996–1998 pedagogicky působil na University of Delhi v Indii. Ve spolupráci s Ivanem M. Havlem a Centrem pro teoretická studia UK v Praze se podílel na výuce studentů amerických a kanadských letních škol slovanských studií v Praze. Byl čestným předsedou Společnosti Otokara Březiny, nositelem její zlaté pamětní medaile a též pamětní medaile Společnosti Anny Pammrové.

Rozsah jeho publikačních aktivit je rozsáhlý. Knižně v edici Petra Holmana vyšla mimo jiné Březinova Hudba pramenů a jiné eseje (1989, 1996 rozšířeno pod titulem Eseje), celoživotní Korespondence I a II (2004), podílel se též na zrcadlovém česko-latinském vydání Básnických spisů / Opera poetica (2014). Uspořádal březinovskou bibliografii, řadu sborníků, které vyvrcholily monumentální textovou koláží Březiniana II (2012). Petr Holman též publikoval několik drobnějších edic dopisů Jakuba Demla (Marii Tischlitzové, Marii Bačákové aj.) a spolupracoval na přípravě edice vzájemné korespondence Jakuba Demla a Otokara Březiny (2018).

Ve svém autorském deníkovém záznamu Z cest (vydáno 2005) nápaditě komentoval zážitky a postřehy z cesty, kterou podnikl během pobytu po USA. Přispíval také do mnoha časopisů – například Aluze, Bulletin Společnosti Otokara Březiny, Česká literatura, Host, Kmen, Kurýr Odeonu, Literární měsíčník, Proglas, Typografia, Umění a řemesla, ale také do Železnobrodského zpravodaje, který pomáhal před několika lety editovat. Z poslední době se o svůj čas dělil s pražskou společností Happy Materials a přispíval i k vydávání jejich magazínu Material Times.

Holman byl činný jako amatérský i profesionální hudebník (houslista, violista) v řadě hudebních souborů. Koncertoval nejenom u nás, ale také v mnoha evropských zemích. Pro Český rozhlas v minulosti připravil pořady o české literatuře a indické hudbě.

Je zřejmé, že Petr Holman nebyl pouze mistrem psaného slova. Důležité byly také jeho životní názory a odpovědné občanské postoje. Ačkoliv nebyl politickým bojovníkem, vždy věděl, kde má stát, i když to mělo pro něj těžké následky. V mezních situacích dokázal říct nahlas to, co se mnozí jiní říct neodvážili. V důsledku toho byl před rokem 1989 nucen vystřídat řadu různých zaměstnání – byl prodavačem, dělníkem, myčem nádobí, listonošem, nočním hlídačem, topičem, uklízečem, korektorem, vychovatelem, učitelem češtiny a zpěvu a tak dále). Petr Holman neuznával nenávist, ale ani bagatelizaci minulých vin...

Otevřeně, aktivně a s jiskřícím nadhledem komentoval dění kolem sebe. Zvláště pak, když se mu jevilo jako přízemní, nesmyslné nebo nespravedlivé. Přestože odolal vstupu do komunální politiky, měl své viditelné místo i ve veřejném životě. Petrova obdivuhodně shovívavá chápavost hloupostí světa, jeho úsměvně působící a vždy přiléhavé, často velmi kritické, ale nikdy zle zamýšlené poznámky na adresu těch, kteří si to zasloužili, fungovaly jako neprůstřelná obrana vlastních postojů.

Kdo se měl příležitost s Petrem Holmanem poznat osobně, pochopil velmi rychle, že svůj život nevyplňuje čekáním... V roli nezmarného podporovatele byl schopen lidi motivovat a přibližovat jejich cílům. Rozhovory s ním byly probarvené mnoha odstíny proměn, podobně jako keramické misky, do kterých mistrně připravoval čaje – posilující a přinášející energii. S urputností sobě vlastní vrhal kolem sebe stíny bezbřehého entuziasmu. Přejme si, aby tyto stíny s námi zůstaly po dlouhou dobu.

Napsal: Martin Hlubuček, 5. 8. 2019

• • •

Otokar Březina

Sladkost věčného rytmu,
Jímž dýchají stejně
slunce i růže,
srdce i moře,
systémy světů,
příliv i odliv
světla:
éterné vlny,
tepající o bok
tajemné lodi,
která naši duši
odveze jednou
až naším posledním dechem se napnou
její plachty.

Básnické spisy, úryvek z básně Nad všemi ohni a vodami 

• • •

• • •

Jak známo, dýmka vyniká nejenom jako předmět denní potřeby, ale jak už bylo mnohokrát řečeno, představovala a představuje také dávný předmět rituální, nástroj radostných alchymistů, zázrak s mnoha konotacemi a přesahy do oblasti psychologie, filozofie, estetiky i výtvarného umění a byla rovněž nahlížena a popisována jako „fascinující zhmotnění ženského principu v tiché podobě, který činí muže lepšími a dokonalejšími“. Jinak řečeno, slovy anglického spisovatele a politika Edwarda George Earle Bulwer-Lyttona: „Dýmka! Toť velká dárkyně klidu, milá utěšitelka. Modří ďáblové prchají před jejím ctihodným dechem. Pročišťuje mozek a otevírá srdce, takže člověk, který ji kouří, uvažuje jako filozof a počíná si jako samaritán.“ 

• • •

Napsal v listopadu 2017 Petr Holman pro Material Times v textu Petr Vobořil a jeho oduševnělé dýmky

6. 8. 2019 Foto: archiv PH