Obrazem
Zahradníci ve Ctěnicích pěstují trvalky mezi havětí a na slunci – dnes už je to unikát
Najdete tu štěpnici, vinici i zeleninový záhonek. Nejčastěji sem lidé ale jezdí za rozsáhlou květnicí se sbírkami trvalek. Že je to málo? A co takhle koukat zahradníkovi přímo pod ruce, jak chystá zahradní půdu z listovky a kompostu? Nebo zkrátka jen tak lelkovat, procházet se a pozorovat stovky motýlů, včel a čmeláků vděčných za nektarovou pastvu? Vítejte v zámeckém zahradnictví Ctěnice. Najdete ho jen kousek za Prahou. Vydat se sem na výlet nebo pro odbornou radu se vám může stát osudným. Zvlášť když milujete klid, vůně, barvy a tvary květin. To se pak taková malá návštěva alternativního zahradnictví může stát velkou, ale krásnou závislostí.
Zahradnictví ve Ctěnicích je počin pro zahradnickou alternativu. Proč? Nabízí přístup, který nejde s hlavním proudem, ale naopak interpretuje dědictví řemesla do nových postupů a kontextů. Dokazuje to i topolovka, kdysi typická pro zápraží našich babiček.
V zahradnictví se pěstují hlavně pereny neboli trvalky. Prostě zahradní květiny, které přezimují. Světové sortimenty se v posledních desetiletích výrazně vychylují směrem k masové produkci; tu dobře známe také z jiných odvětví. Dlužichy patří právě mezi druhy, které se produkují v milionech.
Udržení některých klasických sortimentů ve hře a jejich kritické srovnání s rychlokvašenými novinkami je jedno z hlavních poslání Ctěnic. Ostrožky jsou dobrým příkladem této práce.
Zmíněné dlužichy sice dnešní laboratoře produkují v neomezených počtech, na druhou stranu jde o tradiční perenu našich babiček pěstovanou v českých zemích posledních sto padesát let. S ohledem současnost hledá zahradnictví kvality starého v novém a nového ve starém.
Floxy prožily v posledním století nejméně tři velké vlny popularity, byly populární v nacistickém Německu i v Sovětském svazu. V dobách první republiky se i u nás pěstovaly hektary těchto plamenek. Dnes se pro ně hledá nová tvář a nové uplatnění.
Základem pěstebních kultur je kombinování tradičních a „moderních“ postupů. Ve Ctěnicích to znamená využívání kompostů, písků, sutí a listovek, kteréžto se kombinují s vybranými druhy rašelin či sopečné pemzy. Díky tomu jsou rostliny, na rozdíl od těch, které vyrostly v umělých laboratorních podmínkách, adaptované na běžné zahradní podmínky.
Rostliny na evropském trhu jsou vesměs coby „brojleři“ produkovány v ideálních podmínkách fóliových krytů za neustálého nadbytku. První stres je čeká až po zakoupení. Oproti tomu se školka zámeckého zahradnictví cíleně snaží zahradní podmínky maximálně napodobit.
Lidé pracující v zahradnictví rostliny ručně dělí, řízkují, hrnkují, plejí a zalévají. Pro dílčí kultury míchají rozdílné substráty z pestré palety komponentů. Tento přístup umožňuje individuálně vnímat potřeby rostlin a „rozumět jim“.
K práci slouží skleník z roku 1924, který je výtečně vymyšlen a plně postačí pro základní účely množení a zakořeňování. Řada kultur se v něm v průběhu roku otočí, a jde tak vlastně o nejrušnější část zahrady.
Zákazníkům, jejichž řady se snad budou utěšeně rozrůstat, není zahrada lhostejná. Chodí sem řešit potřeby svého květinchtivého srdce. Venkoncem by bez nich projekt nemohl existovat, a právě pro ně je tu zahradnictví, kde ochotně poradí s péčí o rostliny.
Vlastní školka je jednou z částí areálu zahradnictví, které jinak nabízí celou řadu vzorových záhonů sloužících zároveň jako pokusné plochy. Letos před létem se jevil trávník příliš křivý, čeká ho tedy renovace, kvůli suchu je odložená na podzim.
Informace pro příchozí jsou alfou a omegou zahradnické práce. Najdete je na nástěnce, tabulích do ruky, v katalogu. Obrazové galerie jsou dostupné i na webu. Všechny kultury mají svou jmenovku a jsou vedeny po odrůdách. Ve školce průběžně rostou dva tisíce dvě stě druhů trvalek.
Zálivka je klíčová, nelze ji svěřit jen tak někomu. Rostliny se zalévají individuálně ručně. Je to umění, protože musíte vědět, co zaléváte, a poznat, co rostlina chce. Někdy rostliny zpívají již hláskem slabým a volají právě „Prosím, zalij mne!“.
Ve Ctěnicích každoročně najdete retrospektivní výstavu jednoho rodu peren. Letos to byly kakosty, nyní v odkvetlé expozici sto padesáti druhů variet a kultivarů.
26. 9. 2015 Úvodní text a foto: Tomáš Tesař, text k fotografiím: Ondřej Fous
Aktuálně
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU