Všímáme si

Tašky z plachet a bannerů, které vás chytí za ucho

V období komunálních voleb po Praze vyrostly jak houby po dešti prostorově výrazné kvádrové konstrukce, na kterých jsme mohli vidět ze všech úhlů obličeje politických kandidátů. Postupem času byly hlásné plachty různě roztržené či rozbořené, obličeje politiků (nebo jejich části) vyříznuté. Necelé dva měsíce po volbách se rozbíhají nové radniční koalice a vyvolení promlouvají naživo. Co si ale počít se starým potištěným bannerem či odzbrojujícími hesly o pořádku ve světě? Co si z nich takhle udělat tašku?

Tašky z plachet a bannerů, které vás chytí za ucho
Tašky z plachet a bannerů, které vás chytí za ucho

Z hlediska materiálu ideální příležitost. Takzvaný reklamní banner je obvykle vyrobený z potisknutelné PVC fólie s pololesklým povrchem. Materiál je velmi odolný vůči otěru, zároveň je levný. Má dlouhou životnost. Existuje ve velkých formátech a dá se jednoduše spojovat horkovzdušným svařováním. A je možné ji prošít na průmyslových strojích.

Inspiraci můžeme hledat například na jihu v Barceloně, kde vznikly hned dvě konkurenční značky specializující se na bannerové tašky: Demano a Vaho. Demano založily v roce 1999 Eleonora Parachini, Marcela Manrique a Liliana Andrade. Tyto tři designérky začaly využívat staré reklamní bannery z festivalů a jiných kulturních akcí. Momentálně na svých stránkách nabízejí kromě tašek i jiné módní doplňky navržené tuzemskými designéry. Jsou to například boty do deště od návrhářky známé pod jménem Dorotea nebo osobité klobouky do deště i do bouře od Niny Pawlowski.

Značka Vaho má v Barceloně celkem pět poboček. Stejně jako Demano prodává výrobky z recyklovaných materiálů – od tašek, batohů, peněženek až k obalům na laptopy. Jako hlavní materiál využívají právě staré reklamní bannery z PVC. Používají ale také staré duše z kola. Vidí v nich poklady ztracené mezi troskami pokroku a modernosti.

(zdroj: demano.net)

Vaho celou myšlenku recyklovaných tašek dotáhlo do dokonalosti ve vybudování stylu a způsobu propagace. Jejich obchod působí profesionálně. V e-shopu si může dokonce zákazník vybrat, který starý banner chce pro výrobu své tašky použít. Spolupracují s nevládní organizací CEO del Maresme, podporující sociální integraci. Ta se stará o čištění starých plachet. Tašky se dále šijí v dílnách vězení Modelo v Barceloně. Vaho tedy apeluje při své obchodní strategii na sociální charakter: pomáhá španělským vězňům k přivýdělku a začlenění do života.

Tašky jsou pěkně šité, stylové a také poměrně drahé. A přitom se jedná o výrobek, který je z hlediska materiálu velmi levný, náklady na výrobu také patrně nebudou vysoké. To, za co zákazník platí, je styl, značka a dobrý pocit při koupi.

(zdroj: vaho.org)

Dva mladí švýcarští designéři, bratři Markus a Daniel Freitagové, na to přišli na už v roce 1993 a začali vyrábět tašky ze starých plachet nákladních aut. Původně hledali vhodnou tašku pro jízdu na kole. Taška musela být velmi odolná a nesměla v dešti provlhnout. V té době se taková taška ve Švýcarsku najít nedala, a tak se bratři rozhodli vyrobit si ji sami. Nakonec se nechali inspirovat barevnými náklaďáky na silnicích. A tak vznikla značka Freitag.

(foto: freitag.ch)

Bratři vyrostli na farmě. Od malička byli svědky toho, jak se přírodní odpad odkládaný na kompost mění v půdu bohatou na živiny. Ve výběru použitých materiálů si počínají velmi precizně: popruhy na taškách jsou vyrobené ze starých bezpečnostních pásů a lemování ze starých duší z kola.

Jeden z bratrů Daniel Freitag jako model s batohem z plachtoviny a trikem z vlastního materiálu F-ABRIC. (zdroj: freitag.ch)

Materiál na tašky, který můžeme obvykle popsat jako tkaninu s vrstvou PVC, bratři získávají tak, že oslovují firmy dopravních společností. Pět let plachty jezdí na těle nákladního vozidla, než se dostanou do jejich rukou. Mají patinu a škrábance i specifický a výrazný zápach, kterému se nevyhnou ani finální výrobky.

Dnes už je těmto hochům z farmy přes třicet a tašek na kolo, se kterými začínali, přišli i s vlastní ekologicky šetrnou textilií F-ABRIC, vyrábějí z ní batohy a oděvy. Jak ukazují na svém webu, z obnošených kalhot od Freitagu zbyde na kompostu jenom knoflík. Jejich firma čítá čtyři sta sedmdesát poboček posetých po různých koutech světa, od Berlína po Tokio. V České republice je zatím nenajdete.

Trochu móda, trochu luxus povstávající z odpadu i připomínka šetrného přístupu k životnímu prostředí. Je to „trashion“. Trash i fashion. Spojení odpadového materiálu, módy a práce designérů. Když k tomu přidáme práci komunikačních a marketingových oddělení, v kontextu politických kampaní i firem převážející náklady po našich dálnicích získáme docela zábavné spojení. Možná módní trend budoucnosti, hmatatelný a doslova. Jestliže Vaho pomáhá vězňům k přivýdělku a začlenění do života, mohly by tašky ze starých předvolebních bannerů a plachet nákladních aut sloužit jako upomínka i varování.

text: Dominika Lippertová, úvodní foto: Freitag