Všímáme si

Soustřeďme se na nenápadné souvislosti! vyzývá letošní vydání Material Times

Mnohé zaznamenáme jen koutkem oka, a přece to utváří svět kolem nás. Čtvrté tištěné číslo Material Times odhaluje živné i sžíravé vazby mezi lidmi, materiály, místy, věcmi a organismy.

Soustřeďme se na nenápadné souvislosti! vyzývá letošní vydání Material Times
Soustřeďme se na nenápadné souvislosti! vyzývá letošní vydání Material Times

Text: Kateřina Zvelebilová, Tereza Lišková • Foto magazínu: Filip Šach, styling: Hana Šradějová

„V okamžicích, kdy se zbavujeme krátkozrakosti a přezíravých postojů, se nám otevírá rozlehlé hřiště. Všímáme si, že právě tyto vztahy vytvářejí místo, kde spolu můžeme s ostatními existovat,“ nabízí návod ke čtení šéfredaktorka Tereza Lišková. Na sto třiceti stranách čeká dvacet článků s autorskými fotografiemi a ilustracemi. Mají za cíl poodhalit méně patrné souvislosti, které se nám denně objevují před očima.

Vazby k věcem zkoumá článek, ve kterém se Kristina Veinbender soustředí na české snahy o provozování reuse center. Tradiční bazary jsou jen prvním stadiem šetrného zacházení s věcmi z druhé ruky, čím dál více lidí a spolků se inspiruje v zahraničí a vytváří místa, kde mohou lidé odkládat již nevyužívané věci a jiní si je zase odnášet, popřípadě i opravovat a renovovat.

Na téma odpadu navazuje Lucie Tomanová v rozhovoru s docentem Vladimírem Kočím, naším předním odborníkem na analyzování dopadu životního cyklu produktů na environmentální prostředí. Kočí hovoří o potřebě změny našeho životního stylu, o rozdílu mezi papírovou taškou a igelitkou i o limitech selského rozumu. František Marčík se ve svém textu věnuje globálním poruchám klimatu, které zažíváme v souvislosti s rostoucí hladinou oxidu uhličitého v atmosféře. Vypočítává kroky, které mohou vést ke zlepšení situace, zároveň ale jasně uvádí, že ignorování tohoto závažného problému bude mít pro náš svět katastrofální důsledky.

Magazín je dostupný v e-shopech a v síti vybraných kamenných obchodů. Doporučená prodejní cena je 200 Kč

Tištěné číslo vychází jednou za rok a jeho obsah se nepřekrývá s články uvedenými na webu

Článek „Mrtvý zboží ani neviditelná ruka trhu nebere“ se věnuje textilnímu odpadu. Redaktorka Tereza Špinková se zaměřuje na fenomén mrtvých skladů, takzvaný dead stock. „Někdy stačí, aby se nastalo nic… a je konec. V případě nikdy nenošeného oblečení, jež v lepším případě vyletí komínem, to platí doslova,“ otevírá téma Špinková. Tvůrčí využití toxického odpadu pro změnu popisuje Kateřina Zvelebilová, která pod titulkem „Glazuje odpadem“ popisuje slibně se rozvíjející nizozemský projekt Ignorance is Bliss.

„Hřiště má problém. Zahrada je víc,“ píše redaktorka Kateřina Přidalová. Pomocí odborných studií i zažitých zkušeností obyvatel města charakterizuje prostředí, které je určené dětským hrám. Sleduje materiálové i tvarové pojetí dětských hřišť, která dost často namísto prostoru pro svobodnou hru poskytují spíše optimální podmínky pro dohled a kontrolu. Městská neviditelná dramata všedních dní ve svém komiksu zachycuje i Marek Rubec, který vypráví příběh o letící července a skleněné fasádě.

Markéta Dolejšová čtenáře bere na vtipnou i trochu děsivou exkurzi do food-tech sektoru. Představuje robotický skleník na domácí rajčátka i mobilní aplikace, které vědí lépe než kdo jiný, co si nasoukat do těla. S tématem potravinové produkce se potýká i Eliška Knotková, která se zamýšlí nad proudy krve, které každý den protečou jatkami. Co to pro náš svět znamená, když se tato životodárná tekutina mění v odpad? A může se hodit jako surovina pro výrobu nových materiálů nebo módních doplňků?

Grafickou úpravu tištěného magazínu má na starost studio V8, které tvoří František Kast a Přemysl Zajíček

Magazín Material Times vydává společnost Happy Materials, za kterou stojí Lucie Havlová a Tomáš Hendrych. Jejich dlouhodobý zájem o materiály vyústil v založení knihovny materiálů matéri OPrague. Ze zázemí knihovny v roce 2013 vzešel i samotný magazín. Cílem redakce je informovat čtenáře o aktuálních událostech v oblasti hmotné kultury.

Umělec Krištof Kintera se stal kmotrem nového čísla Material Times. Během křtu hovořil o své instalaci z tužkových baterií Out of Power Tower na milánském trienále: „Umělec musí mít důvod materiál hledat. Já jezdím na šroťák, je to moje oblíbená činnost.“ (foto: Tomáš Princ)

Magazín propojuje tvůrčí svět architektury, výtvarného umění, designu a řemeslné výroby se světem nových materiálů a technologií. Představuje díla a myšlenky známých osobností i začínajících či zapomenutých tvůrců, sleduje trendy, nové možnosti a postupy. Zaměřuje se na čtenáře, kteří se rádi inspirují novinkami, stejně jako na ty, kteří se zamýšlejí nad společenskými a environmentálními důsledky jejich výroby, užívání a zániku. Redakce magazínu Material Times sídlí v knihovně materiálů matériO Prague na pražském Břevnově.

OBSAH MATERIAL TIMES 4* 2019

• Šetrnost po česku (Kristina Veinbender)
Město potřebuje své přístavy použitých věcí. Kam s nimi?

• Jak uklidit neviditelný uhlík? (František Marčík)
Mění se základní podmínky života na Zemi. Hlavní příčina změn je neviditelná: téměř bezbarvé plyny, které vznikají, když spalujeme uhlí, benzin, naftu a zemní plyn.

• Glazuje odpadem (Kateřina Zvelebilová)
Agne Kucerenkaite zpracovává toxický odpad, který vzniká při čištění půdy a vody. Získává z něj pigmenty a dokazuje, že ho lze tvůrčím způsobem recyklovat.

• Vladimír Kočí: Selským rozumem za horizont nedohlédneme (rozhovor připravila Lucie Tomanová)
Dokáže porovnávat environmentální dopad obalů, potravin, stavebních materiálů i životního stylu. Věří, že zásadní bude, aby lidé minimalizovali spotřebu a zároveň maximalizovali svůj prožitek.

• Dráty a bezdráty (Jiří Suchomel)
Velké telekomunikační budovy mohly být dominantami měst. Místo toho ale padají k zemi a nástupnická technologie se snaží být co nejméně nápadná.

• Mrtvý zboží ani neviditelná ruka trhu nebere (Tereza Špinková)
Někdy stačí, aby se nestalo nic… a je konec. V případě nikdy nenošeného oblečení a promarněných rolí látek, jež na konci svého příběhu v lepším případě vyletí komínem, to platí doslova.

• Neviděné oběti (Eliška Knotková)
Dnes je běžné, že na některé živé tvory pohlížíme jako na komodity. Ztráty na zvířecích životech pak bez rozpaků vyčíslujeme v hmotnostních jednotkách nebo finančních částkách. Co s krví a kůží těch, co byli poraženi na jatkách?

• Sváča připepřená křemíkem (Markéta Dolejšová)
Chytré kuchyňské přístroje vám uvaří, aniž si u toho ušpiníte ruce; příbory zaznamenají, kolik kalorií jste spolykali u večeře, mobilní aplikace nasdílí vaše zbytky od oběda.

• Intimní pospolitosti (Helena Pánková)
Houby jsou součástí biologické rovnice s řadou proměnných. Jejich těla mohou být součástí pastvy pro soby i komunikační sítí lesa. Záleží na tom, s čím se sžijí.

• Hřiště má problém. Zahrada je víc (Kateřina Přidalová)
„My hřiště nepotřebujeme, děti si tady na zahradě lezou po stromech,“ říká učitelka mateřské školky v Nalžovicích. Místo aby investovali do nových herních prvků a umělých povrchů, vysadili na zahradě více keřů.

• Stodola, kde prkna znamenají svět (Lucie Havlová)
V horách jihovýchodního Švýcarska leží ves Riom. Ve vsi stojí obří stodola. Dříve v ní žilo čtyřicet krav a dva koně. Dnes tu Giovanni Netzer před zraky diváků nechává umírat ruskou carskou rodinu.

• Na zrnku i průzračnosti záleží (Tereza Anderlová)
Každé zrnko písku má v krajině svou historii. Sklářské písky z Čech vynikají svou čistotou. Jsou ale i suroviny, které svůj původ přiznávají skrze nevšední barevnost.

• Vladimíra Klumpar: Sklo mi umožnilo krásný kočovný život (rozhovor připravila Kateřina Ducháč)
Podobně jako její tavené plastiky procestovala kus světa. Během rozhovoru v jednu chvíli pracuje na modelu z hlíny a v druhé vypráví, jak ve svém domě v mexických horách hostila Quentina Tarantina.

• V pasti (Kateřina Přidalová)
Přestože mají skvěle vyvinutý zrak, denně narážejí do skleněných ploch. Často s fatálními následky. Může tato početná okřídlená skupina obyvatel našich měst očekávat zlepšení situace?

• Komiks o července a skleněné fasádě (Marek Rubec)

• Naďa Johanisová: Pokud konáme v zájmu života, konáme dobře (rozhovor připravila Kateřina Zvelebilová)
Ekologická ekonomka Naďa Johanisová upozorňuje na problémy spojené s nekonečným růstem. Ukazuje, že je potřeba, aby naše společnost přehodnotila svůj přístup k životu a k realitě přistupovala s větší pokorou.

• Krásavica snívajúca pri Dunaji (Lenka Hámošová)
Bratislava buduje svůj Manhattan. Jenže silou, která formuje jeho podobu, není architektonická vize, nýbrž romantické zobrazení prefabrikovaných a skrytých tužeb Bratislavanů – vydatně sycených zájmy developerů.

• Našel ji v ekvádorských mokřinách (rozhovor připravila Kateřina Přidalová)
Říká se jí totora, česky skřípinec. Hojně roste od Ekvádoru po Chile. Juan Fernando Hidalgo Cordero věří, že právě ona může přinést novou, udržitelnou budoucnost ve výrobě nábytku.

• Poslední rybniční koše (Michala Bradová)
Pletení košíků, ošatek, klobouků, pantoflů či dóz z orobince se u nás udržovalo několik století. Dnes se mu věnuje pouze pár nadšených řemeslnic.

• Blahobytný dům vín (Tereza Lišková)
Ve stínu vzrostlých stromů se tu scházejí lidé v šik šatech a hezcí psi. WineFactory N1 jim nabízí stín, globální gastro vír, místní sýrové placky chačapuri i výtečné chutě ze sklepů gruzínských vinařů.

• Vyloupnout dýmku a bafat (Tereza Lišková)
„Krása dřeva se musí snoubit s tvarem dýmky,“ říká hlubokým hlasem Jan Klouček. Dýmkař světové úrovně, který žije a pracuje v Kostelci nad Černými lesy.