Všímáme si

Pohodlné sádry na zlomeniny, neudržitelná Patagonia a zálohování v zahraničí

Přinášíme rychlý letní výběr zpráv! Dozvíte se, čím lze nahradit sádra při zlomenině, jak je to se zdánlivě udržitelnou módní značkou Patagonia, nebo kde v zahraničí lze vyzkoušet zálohování PET lahví či plechovek.

Novou "sádru" do vody Opencast nabízí nyní Uherskohradišťská nemocnice.

Novou "sádru" do vody Opencast nabízí nyní Uherskohradišťská nemocnice.
Novou "sádru" do vody Opencast nabízí nyní Uherskohradišťská nemocnice.

Text: redakce Material Times • Úvodní foto: Uherskohradišťská nemocnice

Na zlomená zápěstí

V parných letních vedrech je obzvláště nepříjemné skončit se zlomenou končetinou v sádře. Už od dob Hippokratia lékaři používají sádrové fixace, ve kterých ale týdny i měsíce všechno svědí, potí se a zapáchá. Některé firmy a startupy tak hledají nové materiály a možnosti, jak udělat celý proces hojení příjemnější. Všechny mají společnou snadnou aplikaci, otevřenou prodyšnou strukturu a odolnost vůči vodě.

V některých lotyšských klinikách už můžete narazit na 3D tištěné ortézy, které jsou vytištěné přímo na míru vašeho těla. Díky tomu je fixace lehká a pohodlná. Nicméně ne každá nemocnice má momentálně vlastní 3D skener a 3D tiskárnu. Produkt na míru je navíc značně dražší. Dalším řešením by tak mohly být speciální plastový kompozit, který tvoří uhlíkové jádro a dva termoplasty. Materiál se dodává naplocho jako mřížka a je potřeba ho před aplikací nahřát, díky čemuž se jinak velmi pevné uhlíkové vlákno stane snadno tvarovatelným a lze ho tak na zlomenou končetinu navinout a zajistit. Ještě snadnější aplikaci pak nabízí ortéza na velmi jednoduchém principu vytvrzování syntetické pryskyřice. Do mřížovaného válce z dvouvrstvé folie navlečené na končetinu se nalije rychletvrdnoucí pryskyřice, která po zatuhnutí pevně zlomeninu zafixuje. Jedinou překážkou tak zůstává cenová dostupnost a rozšíření těchto technologií. V budoucnosti se tak budeme třeba moct s nepohodlnými sádrami úplně rozloučit.

V současnosti už se i některé české nemocnice chlubí tím, že nabízejí "sádry na koupání". Jde například o nemocnice v Jihlavě a Benešově, nově také v Uherském Hradišti, kde nabízejí "sádru" vyrobenou z plastického materiálu, který se po nahřátí v peci, která je umístěná v ordinaci, modeluje přímo na zlomenou končetinu. Pacienti za fixaci zápěstí zaplatí 2500 korun, za předloktí či loket 4 100 korun.

Neudržitelná Patagonia

Na první pohled se zdá, že módní značka Patagonia by mohla být dobrým příkladem udržitelné módy se vším všudy. Už v roce 1985 její majitel začal věnovat jedno procento z prodeje ekologickým organizacím. V roce 2011 Patagonia umístila do New York Times inzerát, ve kterém narážela na problematičnost nadměrné spotřeby v textilním průmyslu.

Novináři serveru Follow the money však zjistili, že tato značka vyrábí své oblečení v chudých zemích, stejně jako všechny značky rychlé módy, jako je Primark či Zara. Novináři navštívili dodavatele značky a mluvili s dělníky a odbory, kteří uvedli, že v továrnách panuje vysoké pracovní vytížení a šikana ze strany manažerů. Pouze čtyřicet procent továren vyplácí dělníkům mzdu, která odpovídá alespoň životnímu minimu. Nedávno Patagonia schválila dodavatele, který svým zaměstnancům vyplácí pouze čtvrtinu mzdy odpovídající životnímu minimu. Patagonia se vymlouvá na to, že není zaměstnavatelem těchto dělníků.

Zálohování v zahraničí

Iniciativa pro zálohování připravila mapu zemí Evropy, která znázorňuje, které státy mají systém zálohování PET lahví nebo plechovek a kde lidé mohou prázdné obaly vracet. Pokud plánujete dovolenou například na Islandu, Maltě, Slovensku, v Chorvatsku nebo ve Skandinávských zemích, můžete si systém zálohování vyzkoušet. Tento systém se nejspíš dostane i do České republiky.

V současnosti zálohuje 13 zemí Evropy, dalších 14 se na tuto možnost připravuje. Podle webu Ekolist bude případné spuštění systému stát 5,2 miliardy korun, další 1,3 miliardy bude stát provoz. Zatím ale není stanoveno, kdy by měla Česká republika začít.

Výstava Protisvěty Ladislava Fukse v Muzeu literatury / Památníku národního písemnictví

Hlavní letošní výstavou Muzea literatury / Památníku národního písemnictví jsou Protisvěty Ladislava Fukse, která začala 21. června a potrvá do 31. října. K připomínce letošního výročí narození jednoho z nejoceňovanějších českých beletristů druhé poloviny minulého století se dvě patra letohrádku Hvězda proměnila ve scénicky komponovanou výstavu, která má za cíl přiblížit jeho dílo i současným čtenářům.

„Nejúplněji jsem obsažen jen a jen ve svých knihách,“ napsal Ladislav Fuks ve svých pamětech. „Bude-li je někdo číst za sto let, nebude ho zajímat, jaký jsem byl já.“ Výstava vychází z opačného stanoviska a v několika tematických celcích nabízí metaforický pohled do autorovy mysli. Jednotlivé části výstavy nesou názvy: Pod hvězdou Davidovou, Tváře zla, Myši a morčata, Úzkost osamění, Svět jako muzeum a Zrcadla. Kurátorkou výstavy je Michaela Kuthanová. Grafiku vytvořil Robert V. Novák. Autory scénografie a architektury výstavy je atelier MCA (Pavla Melková, Miroslav Cikán, Tereza Melková, Radek Novotný).

Z výstavy Protisvěty Ladislava Fukce. Foto: Anna Pleslová

Tip na čtení

Máte-li chuť na další zajímavé čtení, doporučujeme článek Huye Phama, který psal o problematice takzvaných kritických surovin. Jsou to důležité suroviny, které nacházejí využití v počítačích, mobilních telefonech, zdravotních zařízeních, obranných systémech, ale také v solárních článcích nebo větrných elektrárnách. Jejich recyklace je v současnosti velmi obtížná, a tak jsme z velké části závislí na jejich primární těžbě, která ale v lokalitách způsobuje negativní enviromentální a sociální dopady.