Obrazem
Místo, kde vznikají loutky pro samotného Draka
Hned jak překročíte práh, praští vás do nosu vůně dřeva. To ale zdaleka není jediný materiál, se kterým si řemeslníci v dílnách hradeckého divadla Drak – umělecký řezbář Jiří Bareš a umělecký truhlář Štěpán Uherka – musejí umět poradit. Pracují tu i s kovem, plasty, barvami. S tradičními i novými materiály.
Všechny jejich loutky, kulisy nebo doplňky přitom musejí „sedět“. Aby vydržely od premiéry po derniéru. Aby se daly transportovat. Aby naplnily představu scénografa, režiséra i loutkoherců.
Pracovat v dílně loutkářského divadla znamená umět hned několik řemesel nebo se jim postupně naučit. Například soustružení dřeva, k němuž se používají i tato klasická stará dláta.
Starší truhlářské stroje – hoblovka a pásová pila – patří k základnímu vybavení, bez něhož by se tu neobešli.
Dřevo je pro divadlo klíčovým materiálem. Jirka se Štěpánem ho občas shánějí složitě, jindy snadno. Snaží se ale mít vždycky dostatek zásob. A pokud to jen trochu jde, materiál si sami suší přirozenou cestou.
Pohled do skromné krejčovské dílny, kde vznikají kostýmy pro herce i pro dřevěné loutky.
Spousta věcí se vyrábí jako originál. Zadání od výtvarníků, scénografů a režisérů jsou rozmanitá a často velmi specifická. Řemeslníci ale musejí vždycky najít řešení.
Tradiční materiál dřevo v kombinaci s materiálem synteticky vyráběným, který přináší lepší vlastnosti pro výrobu částí kulis stromů.
Co je to za „podivnost“? Část soustrojí, které dovolí ovládat větší loutku jednomu z herců z invalidního vozíku. Konstrukci vymyslel, navrhl a vyrobil Štěpán pro jednoho z kolegů.
Scéna z představení. Na řemeslnících není pouze to, že ji podle návrhů vyrobí a sestaví. Musejí myslet i na to, že s ní divadelníci budou vyjíždět na zájezdy mimo svoji domovskou scénu. A to znamená pevnou konstrukci, skladnost a možnost jednoduše kulisy složit a rozložit.
V dílně na vás z každého kouta hledí nějaký ten hotový výrobek. Loutky, kulisy a další doplňky končí po několika letech v divadelním skladu. Některé se po čase bohužel i likvidují, přičemž použitelný materiál slouží k další výrobě.
Barvy. Bez nich by to nešlo.
Zátiší jako z řemeslnické pohádky, co myslíte? Vpravo nákres jedné z loutek, kterým „vdechli život“ právě Jiří se Štěpánem.
8. 12. 2015 Text a foto: Tomáš Tesař
Aktuálně
►Kryštof Mařatka: Nové světy klavíru
► Evy Eisler – Ochočené nekonečno
► Seminář matériO' Fokus: Trendy a šetrné materiály v praxi 28.11.
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU