Všímáme si

Jaký design a art prodáte ve švýcarské Basileji?

Je libo design či umění? V červnu se s nimi každoročně čile obchoduje na veletrzích Design Miami Basel a Art Basel. Návštěvníci, kteří se na veletrzích v Basileji objevují během prvních dní, jsou většinou movití sběratelé, kurátoři z prestižních muzeí a galerií, ředitelé uměleckých institucí, mezi nimi se pohybují i samotní umělci a designéři. Obrazy výtvarníků jako je Soulage, Richter, Picasso, Beyus se tu prodávají docela samozřejmě. Veletrh tak mísí bláznivé bohémy s elegantními intelektuálními obchodníky. Ve vzduchu jsou cítit peníze, snobství, ale i sběratelské vášně, prestiž, vášnivý zájem o umění a radost z toho, že se všichni po roce zase setkali.

Jaký design a art prodáte ve švýcarské Basileji?
Jaký design a art prodáte ve švýcarské Basileji?

Veletrh Design Basel probíhající současně s Art Basel je v porovnání s ním menší, najdete ho ve dvou patrech basilejské Haly 1 od Herzoga De Meurona z roku 2013. Vystavuje na něm něco přes padesát vybraných galerií obchodujících s užitým uměním, na Art Basel jich najdete na tři sta.

Galerie vystavující design letos vybíral tým, který vede nový ředitel veletrhu Američan Rodman Primack (první zleva) a umělecká ředitelka Alexandra Cunningham Cameron z NYC (druhá zleva). Na basilejské expozici se výrazně podepsal se svou výstavou Design At Large i Dennis Freedmann (třetí) a a Jamie Ziegelbaum přivezl krápníkovou jeskyni technologického věku. Většina vystavujících galerií má sídlo v New Yorku, Paříži, Miláně, Londýně, spíš výjimečně v Berlíně nebo Amsterdamu. Galerie většinou nabízejí k prodeji sbírky vintage nábytku. V nabídce mají i montovanou chatu z šedesátých let, stoly a židle od slavných architektů a návrhářů zvučných jmen typu Le Corbusier, Jean Prouvé, Alvar Aalto či Eileen Grey.

Barvou potřísněné boty od designera Martina Margiely z Paříže se prodávaly za 500 CHF (zhruba jedenáct tisíc korun) ve Fondation Beyeler a překvapivě „šly na dračku".

Galeristé si od zavedených autorů nechávají navrhnout limitované série, které v Basileji exkluzivně nabízejí návštěvníkům. Současná holandská hvězdná designérka Hella Jongerius tak například navrhla sérii porcelánových barevných váz pro galerii Thomase Eycka.

Pro stejnou galerii vytvořil skleněné pokovené objekty na zeď francouzský designér Arik Levi. Soubor minimalistických sklenic přidal výtvarník Aldo Bakker. Vystavené skleněné objekty od obou zmíněných autorů se vyrábí v Čechách. Takovou informaci se ale nikde nedočtete.

Podobný původ mají skleněné mísy od Tory Urup v Galerii Marie Wettergren, která vystavuje dánský design a sídlí v Paříži. Čeští designéři, české galerie a čeští výrobci nejsou na Design Basel oficiálně přítomni a informace o výrobě v Čechách se dozvídáme jakoby mimochodem během rozhovorů s galeristy. Je vidět, že vyrábět umělecké sklo v Čechách umíme, ale není výroba přece jen trochu málo?

Galerie Maria Wettergren se mimo neobyčejné sklo pochlubila i drátěnými botkami a rámovanou krajkou, která funguje jako příčka v místnosti. Obojí od Gjertrudy Hals.

V Basileji jsou zastoupené všemožné materiály a tvůrčí přístupy. Centrum haly věnované designu okupuje soubor šesti velkých objektů. Kurátorem výběru s názvem Design At Large je umělecký ředitel obchodního domu Barneys z New Yorku Dennis Freedmann. V newyorském koncept storu Barneys nakupují bohatí, vlivní a slavní z celého světa. A Dennis Freedmann určuje trendy. Pro Design Basel 2014 vybral například textilní kompozici v sytých barvách od americké výtvarnice Sheily Hicks s názvem Seánce.

Sheila Hicks (uprostřed) je zastoupená ve všech významných světových muzeích světa. Tvoří přes šedesát let a celou tvorbu zasvětila právě textilním instalacím.

Nové technologie na Design At Large zastupoval mladý anglický výtvarník Dominic Harris se svou reaktivní obrazovkou. Anděl na obrazovce reagoval na pohyb přítomného člověka. Zvednutí rukou se kopírovalo do pohybu andělských křídel na obrazovce. Obrazovku tvořil rastr z šesti tisíc čtyř set bílých LED žárovek, doplněných o kameru. Kamera snímala lidský pohyb, který se díky softwaru, převáděl do pohyblivých obrazců.

Součástí doprovodné výstavy byl i Anton Alvarez. Mladý výtvarník čilsko-švédského původu, absolvent Royal College of Art v Londýně. V Basileji vystavil architektonickou kompozici složenou z křiklavě barevných úzkých sloupovitých komponentů, které tvořila dřevěná konstrukce obalená vlákny zpevněnými pryskyřicí. Alvarez objekt sám navrhl i vyrobil na manufakturním zařízení, taktéž vlastní výroby. Instalaci doplnil videm, kde je patrný celý výrobní proces, který se stává součástí kompozice.

Holandský výtvarník Chris Kabel ve své kompozici využívá tradiční zpracování dřeva. Jeden kmen kanadské borovice opracoval do stejných trapezoidních bloků, které spojil do kruhu obručí, jako by vyráběl sud. Místo sudu však vznikla kruhovitá lavička. Bez použití lepidel, hřebíků, šroubů. Kabel v Basileji ukazuje, co vše se dá vyrobit z jednoho stromu, když se dobře využije.

Formou se poněkud vymykal exponát futuristického „Bubble“ domku od francouzského architekta Jeana Benjamina Manevala. V šedesátých bylo takových domů podle jeho návrhu vyrobeno a prodáno asi dvacet kusů. Domky byly natřené polyuretanovou bílou, oranžovou, hnědou či zelenou barvou dle přání zákazníka. Stály ve francouzských Pyrenejích. Vyráběly se však jen krátce. Dům tvoří šest sklolaminátových skořepinových buněk. Jedna buňka váží dvě stě deset kilo. Dnes je „Bubble“ domek důkazem bláznivé doby „swinging sixties“, kdy nic nebylo nemožné.

Ve vstupní hale Design Basel byla v přízemí instalována samostatná expozice newyorského designéra Jamieho Ziegelbauma, sestávající z prosvětlených krápníků visících ze stropu. Krápníky byly vyrobené z opálových matných desek Perspex Spectrum LED1TL2 o tloušťce pěti milimetrů. Každý krápník byl prosvětlený LED žárovkami. Intenzita světla rostla s počtem návštěvníků a opět klesala s jejich úbytkem.

Návštěva Basileje je intenzívním zážitkem. Atmosféru lze těžko zachytit, ve třech dnech je k vidění tolik umění a designu, kolik obvykle není k vidění Praze za celý rok. O to víc ale potěší basilejská výstava Kryštofa Kintery, která bude v muzeu Tinguely k vidění přes celé léto. Kryštof Kintera je letošní první vlaštovka českého umění v Basileji. Možní bude příští rok bude vlaštovek více nejen v umění, ale i v designu.

text a foto: Lucie Havlová a Tomáš Hendrych