Téma

Růst pro tradici. Letmo o životním cyklu vánočních stromků

Je po sezóně. Vůně jehličnanů se přesunula z obýváku na chodník a nám se tak ukazuje zase ta samá lednová scenérie. Více než kterýkoliv jiný svátek jsou vánoční tradice v současnosti doprovázeny etickými otázkami: jíst kapra, vyhnout se konzumerismu a v neposlední řadě také — pořídit si stromek? Celá situace ohledně pěstování stromů k jednorázovému užití se může jevit na první pohled přinejmenším absurdně. Avšak při bližším pohledu je situace mnohem komplexnější.

Růst pro tradici. Letmo o životním cyklu vánočních stromků
Růst pro tradici. Letmo o životním cyklu vánočních stromků

Autorka textu a úvodní fotografie: Lilia Gutiérrez

Vánoční stromky nijak významně půdu nezabírají a nejsou ani důležitým hráčem v debatě o globální produkci oxidu uhličitého — a to zejména ve srovnání se samotnou produkcí dřeva. Přesto jsou silně specifickou oblastí, kterou je třeba analyzovat a brát v úvahu, obzvláště proto, že pro část společnosti mohou vánoční stromky jako produkt představovat jakési propojení s lesnictvím a lesem samotným.

Stromky se pěstují ze semene po dobu 2 až 4 let v lesních školkách, poté se přesazují na plantáže. Doba pěstování každého jedince se liší v závislosti na druhu — jedle kavkazská naroste ze semínka do stromku výšky 180 centimetrů za 10 až 15 let, smrk pichlavý za 10 až 13 let, smrk ztepilý vyroste v rozmezí 9 až 10 let a borovice černá za 8 až 9 let. Evropská poptávka po živých stromech dosahuje asi 50 milionů kusů ročně, zatímco ve Spojených státech je to asi 35 milionů kusů ročně.

Fotografka Michaela Karásek Čejková se již po dva roky věnuje dokumentaci torz vánočních stromků, zanechaných u kontejnerů. Odkrývá příběh, který je skrytý za každým z nich. ,,Odložené stromy vnímám jako bytosti, jimž vytvářím portréty. Symboly rodinného štěstí, které končí po svátcích u koše,” popisuje. | foto: Michaela Karásek Čejková

Významným evropským producentem živých vánočních stromků je Dánsko — zhruba 90 procent tamější produkce se poté vyváží do jiných zemí. Po celém světě v roce 2017 prodalo 10 milionů stromků. Polovina z nich putovala do Německa, zbytek do zemí Evropy. Dánské vánoční stromky byly ale dopraveny i do Hongkongu nebo Singapuru. Tržby z prodeje stromků v Dánsku v roce 2017 činily podle Dánské asociace vánočních stromků necelou miliardu dánských korun (v přepočtu asi 3,3 miliardy korun českých). V produkovacím žebříčku následuje Německo, Francie, Belgie a Velká Británie.

Až 90 procent semen používaných k pěstování vánočních stromků v Evropě se sklízí v Gruzii. A právě na pracovní podmínky sběračů této v podstatě neregulované oblasti nedávno poukázal časopis National Geographic jako na jeden z hlavních etických problémů pěstovací fáze.

Vliv na krajinu

Výzkumy dokazují, že plochy využívané k pěstování vánočních stromků mohou mít na krajinu pozitivní dopad. A to především díky podpoře biodiverzity, která klesá zejména v oblastech s rostoucí intenzitou zemědělství. Pokud je farma s vánočními stromky součástí mnohem větší krajiny nebo mozaiky typů ploch, včetně těch vzrostlých, větších a nedotčených lesů, existuje také skutečná ekologická proluka, kterou naplňuje. Je to právě proto, že plantáže mají tendenci mít prostorné, otevřené struktury, bohaté na volnější půdu, která může poskytovat úkryt hmyzu a drobným živočichům. Díky oplocení a méně intenzivnímu obhospodařování (obzvláště v porovnání s industrializovaným zemědělstvím) tak tvoří drobný ekosystém.

Uhlík se neopomíjí. Vánoční stromky jej — stejně jako každý jiný strom — zachycují. Neustálý proces růstu a s ním spojené absorbování uhlíku představují zajisté pozitivní efekt pro naši planetu. Při pokácení stromu se ale začne tento uhlík uvolňovat zpět do atmosféry, tedy k jeho celkovému odstraňování přímo nedochází.

Fenomén vysloužilých vánočních stromků v ulicích dokumentuje publikace Dušana Chmeliara a Lukáše Procházky “Stromček Spotrebný.” Pomocí fotografií a krátkých básní umocňují absurditu tohoto jevu, chápat strom jako spotřební zboží, s odkazem na tradici. | Zdroj: Slovenské centrum dizajnu

Otázka “živý, či umělý” ale není černobílá. „Vánoční stromek je obnovitelný přírodní zdroj,” stojí v letošní tiskové zprávě českého Svazu pěstitelů vánočních stromků. „Což se nedá říci o látkách, ze kterých je vyrobena jeho umělá atrapa!” navazuje vyjádření. Etické otázky jsou s pořizováním jehličnanů spojené již delší dobu. Náhlou vlnu umělých vánočních stromků vystřídala po letech skepse — v České republice nebylo statisticky zjištěno, kolik lidí používá umělý stromek, avšak podle dat v Německu klesne počet lidí s umělým stromkem brzy pod 5 procent. Podle odborníků je to dáno nejen tradicí živých vánočních stromků.

Celá situace je daleko komplexnější — živé i umělé vánoční stromky ovlivňují životní prostředí různými způsoby.

Studie zveřejněná Americkou asociací vánočních stromků (ACTA) poskytla hloubkovou analýzu dopadů živých a umělých vánočních stromků na životní prostředí. Analýzu životního cyklu (LCA) provedla společnost WAP Sustainability Consulting a porovnávala nejběžnější umělý vánoční stromek s obdobnou živou variantou. Zpráva dochází k závěru, že při srovnání těchto dvou typů mají umělé stromy příznivější vliv na životní prostředí, pokud jsou opakovaně používány po dobu nejméně pěti let. Přičemž doprovodné studie ukázaly, že většina umělých vánočních stromků se používá v průměru jedné dekády — více, než odpovídá doporučení analýzy.

Album Martina Pechy “After Christmas” dokumentuje sérii aktivit, které podnikl s opuštěným vánočním stromkem. Fotosérie s přiznanou absurditou a povzdechnutím “co teď s tím” navrací stromky do běžného života i mimo kontext svátků. | Foto: Martin Pecha

Způsob ukončení životního cyklu vánočního stromku není nikterak standardizován a závisí proto na preferenci uživatelů, programů komunálních svozů odpadu a podobně. Volba konce životnosti pro živý vánoční stromek výrazně ovlivňuje množství uvolněného a sekvestrovaného uhlíku, což může výrazně ovlivnit výsledky. Můžeme vzít v úvahu tři scénáře poslední fáze životního cyklu: skládkování, energetické využití a kompostování. Dopady spojené s každým z těchto tří scénářů jsou také z velké části založeny na chemickém složení stromu.

Z hlediska jednotlivých fází životního cyklu vzniká nejvíce dopadů na životní prostředí v případě umělého stromku právě ve fázi výroby. Pro živý je tím kritickým momentem především fáze pěstování a rekultivace - avšak s jednou výjimkou. Fáze konce života živého vánočního stromku má za následek největší dopad skleníkových plynů — tento stav je částečně způsoben již zmíněným uvolňováním uhlíku ve fázi konce životnosti.

S environmentální krizí roste touha po odpovědnosti i ve společnosti, na trhu se tak objevují stromky z prořezávek, nebo v květináči, jejichž následné zasazení je podmíněno nelehkou péčí. Každopádně, valnou většinu životního cyklu vánočních stromků představuje tedy jeho růstová fáze.