Téma týdne

Pohnojme si budoucnost!

Jedním z problémů obhospodařování zemědělské půdy je její zasolování minerálními hnojivy. Půda tak sice živiny obsahuje, někdy paradoxně i ve vysokém množství, rostliny je ale nemohou využít, protože jsou vázány v nerozpustných solích. Hnojení vysokými dávkami průmyslových hnojiv je proto málo efektivní, drahé a rovněž neekologické. Zdá se, že řešením problému vysokých dávek živin do půdy by mohla být přírodní hnojiva nové generace, takzvané glukohumáty.

Fosfáty jsou běžnou součástí hnojiv už desítky let, kam se dostanou glukohumáty? (zdroj: wiki, Franklin D. Roosevelt Presidential Library and Museum, 1942, U.S.A, stát Tennessee)

Fosfáty jsou běžnou součástí hnojiv už desítky let, kam se dostanou glukohumáty? (zdroj: wiki, Franklin D. Roosevelt Presidential Library and Museum, 1942, U.S.A, stát Tennessee)
Fosfáty jsou běžnou součástí hnojiv už desítky let, kam se dostanou glukohumáty? (zdroj: wiki, Franklin D. Roosevelt Presidential Library and Museum, 1942, U.S.A, stát Tennessee)

Glukohumáty jsou nízkomolekulární hnojiva na bázi přírodních humátů. Vznikají zpracováním fosilních usazenin a strukturou připomínají půdní humus. Humus, čili směs humátů, funguje v půdě nejen jako zdroj uhlíku. Stabilizuje pH půdy, zlepšuje její provzdušňování, podporuje rozvoj užitečných mikroorganismů a brání erozi. Pomáhá také rostlině živiny přijímat, a tak jsou ztráty humusu pro úrodnost půdy fatální. Jeden centimetr kvalitní humusové vrstvy přitom vzniká v našich klimatických podmínkách 100 – 200 let.

S látkami na bázi humátů se již pochopitelně ve světě pár let experimentuje, dostatečně účinné hnojivo však zatím umí vyrobit pouze italská firma Fertirev, jejíž laboratoře dokázaly dříve neznámou strukturu humátů (zjednodušeně humusu) analyzovat, a posléze vytvořit štěpením vysoce reaktivní malé molekuly, glukohumáty. „Složení humátů bylo ještě donedávna záhadou a určení jejich chemické struktury představovalo jednu z největších výzev moderní chemie,“ píše profesor Alessandro Piccolo z Fakulty přírodních věd Neapolské univerzity.

Glukohumáty dokážou drahocenný půdní humus nejen doplňovat, ale jsou ve srovnání s ním mnohem účinnější. Fungují jako dokonalé transportéry živin skrz buněčné membrány rostlin. Jsou rovněž vysoce reaktivní, takže mohou být snadno obohaceny i o živiny, které velká molekula vázat nedokáže. Kromě makroprvků jako fosfor, dusík, draslík a vápník zvládnou vázat i důležité mikroprvky, například zinek, měď, železo a bor. Pomáhají také rostlině lépe využít dusík z půdy, takže je při hnojení glukohumáty možné snížit dávky dusíku i na polovinu a nezatěžovat následně půdu i potraviny dusičnany. Glukohumátovou bázi lze zkrátka libovolně obohatit o určité prvky a vytvořit tak velmi účinné hnojivo „na míru“ pro různé druhy rostlin i pro různá vegetační období.

Výsledky testů, které provádí na sousedním Slovensku od roku 2009 firma Vetagro (rovněž distributor výrobků Fertirev) vypadají slibně: Úroda se průměrně zvýšila o 18%. U obilnin, slunečnice a kukuřice na zrno je to v průměru 15, 5%, u řepky olejné 20% a u silážní kukuřice dokonce 22%. Navíc je možné při používání glukohumátů díky lepšímu využití živin mnohonásobně snížit dávky draslíku a fosforu do půdy. Někteří zemědělci, kteří hospodaří na méně kvalitních půdách, dávají i 300 kilogramů minerálního hnojiva na hektar. To znamená přibližně 51 kg fosforu a 51 kg draslíku. Při použití glukohumátů stačí dávka 30 kilogramů na hektar, která obsahuje 3,5 kg fosforu a 1,5 kg draslíku! Z toho je zřejmé, jak obrovské zátěže zůstane půda ušetřena. Dávka glukohumátového hnojiva stojí přibližně 2200 Kč na hektar, v tomto konkrétním případě tedy vyjde ještě více než o třetinu levněji než to klasické.

Vedlejším efektem Glukohumátových hnojiv je výrazné zlepšení kvality půdy. Díky své vysoké reaktivitě totiž štěpí jinak nerozpustné soli fosforu a draslíku a vracejí nedostupné živiny zpět do oběhu. Zdá se, že zasolené zemědělské půdě nastanou lepší časy a nám jako konzumentům potravin rovněž. I ty, které nenesou označení „BIO“ by díky ekologičtějším hnojivům mohly být o poznání zdravější. V letošním roce budou k dispozici kompletní výsledky polních testů na různých plodinách i v České Republice, kde tato hnojiva distribuuje firma Provit. Glukohumáty jsou u nás registrovány od roku 2012 a koncem roku 2014 budou pravděpodobně schváleny i pro ekologickou produkci.