CZ / ENG

Jak to vidí

Helena Pánková: Člověk bioinženýr?

Člověk je jediný živočich, který může žít kdekoli na Zemi.  Všude si najde potravu, dokáže nezmrznout na severním pólu a nezemřít žízní uprostřed Sahary. Schopnosti, které lidstvu slouží k přežití, mu rovněž umožňují manipulovat s přírodou a měnit ji. V poslední době se objevuje snaha tyto schopnosti dále rozvinout a propojit bioinženýrství s designem.

Helena Pánková: Člověk bioinženýr?
Zavřít Plody genetické modifikace (foto: Carole Collet©)

Textilie obarvíme výměšky bakterií, které se živily předem vykalkulovanou sestavou živin. Chodbu v bytě nám v noci bude osvětlovat baňka s bioluminiscenčními mikroskopickými řasami, které světélkují. Krajku získáme ze sušených kořínků geneticky modifikovaných jahodníků, obuv na míru nám vyroste přímo z kůže chodidel a umělou kůži si vypěstujeme na hladině vany plné mírně oslazeného zeleného čaje…

Všechny nápady někdo zpracoval – některé jen jako koncept, jiné jsou ve fázi výzkumu, další jsme mohli obdivovat na řadě světových výstav. Někdo je vnímá jako nemístné zasahování do plánů matky Přírody a jde mu z nich mráz po zádech. Jiný je naopak nadšen, že je lidstvo schopné s přírodou pracovat i tam, kde ještě nedávno figuroval výhradně chemický průmysl.  Pro někoho je to pokus nad přírodou zpupně vládnout, jiný vidí důkaz snahy o citlivou spolupráci. Pravda se nejspíš nachází někde uprostřed. 

Geneticky modifikované organismy vyžadují méně chemické ochrany.  Můžeme díky nim snižovat znečištění životního prostředí. Mnohdy však vzbuzují pochybnosti  -  co kdyby GMO „utekly“ z polí do přírody a narušily rovnováhu přírodních ekosystémů? Co na tom, že v okolí lidských sídel se již staletí žádná „divoká příroda“ nevyskytuje a rovnováhu přírodních ekosystémů o dost více narušuje necitlivá lesní těžba v tropech nebo hromadící se odpadky v oceánech. Dosud se navíc žádný geneticky manipulovaný tvor do volné přírody nedostal, takže k podobným obavám neexistuje precedens – dosud známé invazivní druhy (jako je třeba člověk), mají původ ryze přírodní

Nevím, jestli někdy budeme nosit boty, které nám vyrostou z kůže, a nejsem si jistá, zda svět potřebuje jemnou krajku z kořínků jahodníků. Stejně tak nevím, jestli jsou genetické modifikace organismů nebezpečné pro stabilitu planetárního ekosystému. (Byť nepochybuji, že liská činnost v současném provedení pro něj nebezpečná je.) Vím ale, že příroda je pro nás nekonečným zdrojem inspirace, počínaje květinovými motivy a secesní architekturou (ne)konče. Zpátky na stromy se nevrátíme, ale dnešní „doba plastová“ určitě není vrcholem ani ideálem historie lidstva. Hledáme nové formy, nové materiály a také jejich nový smysl. Pokud chceme v budoucnu žít ve větší harmonii s přírodou, není jiné cesty, než s ní při tomto hledání experimentovat – a občas překračovat hranice fantazie a konvencí.

 

Helena Pánková je absolventkou Zahradnické fakulty na Mendelově univerzitě v Brně. Od roku 2011 pracuje v Knihovně materiálů matériO jako konzultantka a přednáší na VŠUP o materiálech a designu. Ve volném čase působí ve Vinohradském symfonickém orchestru jako houslistka. 

 

 

2. 1. 2014

Komentáře

PŘEDMĚTAUTORDATUM

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek



Související články

Cellophane House

Hackeři vaří a blesky srší

Inovace v textilu pro módu, scénografii i design

Cellophane House Hackeři vaří a blesky srší Inovace v textilu pro módu, scénografii i design

O nás Kontakt Inzerce matériO Prague Prodej


© Copyright 2013 Happy Materials, s.r.o.
Obsah časopisu je chráněn autorským zákonem.
Kopírování a šíření článků včetně fotografií bez souhlasu vydavatelství je zakázáno.
Design © Helena Jiskrová
Tvorba webu: NETservis s.r.o.