VŠÍMÁME SI

Barokní sýpka na Lemberku otevře svoji první sezonu poznávací výstavou

Po rozsáhlých opravách dostala budova bývalé sýpky novou střechu a v létě bude poprvé otevřena v souvislosti s novou výstavou. Pod vedením architekta a herce Davida Vávry koncipují majitelé sýpky Lucie Havlová a Tomáš Hendrych s fotografem Tomášem Princem a týmem spolupracovníků výstavu s názvem Lemberkem krok za krokem. Mapují v ní významné i skryté památky a objekty v okolí sýpky.

Barokní sýpka na Lemberku otevře svoji první sezonu poznávací výstavou
Barokní sýpka na Lemberku otevře svoji první sezonu poznávací výstavou

Text: Simona Martínková • Foto: Tomáš Princ

english version

Čtrnáct volských ok a rekonstrukce střechy

V loňském roce na sebe projekt lemberské sýpky upozornil poprvé, výstavou Čestmíra Sušky, o které jsme psali zde. Ta se ale musela odehrávat jen ve vnějším prostoru před budovou. Stav střechy totiž nedovoloval bezpečné pobývání uvnitř objektu. Po rekonstrukčních pracích, které probíhaly hlavně na podzim minulého roku a pokračují i letos, je zajištěna střecha. Firma specializující se na opravu historických objektů kompletně vyměnila všechny latě a střešní krytinu včetně hřebenáčů, osazeny jsou i okapy na jihozápadní straně. V souvislosti s tím byly také opraveny jednotlivé prvky krovu – vyřezáním a doplněním částí střešní vazby. Rekonstrukce obnášela i demontáž a montáž námětků a výměnu poškozených vazných trámů a zcela chybějící pozednice. Opraveno a doplněno bylo s tím i zdivo korunních, kordonových říms.

V blízké budoucnosti, návazně na získané prostředky, bude na řadě vybourání vjezdu a jeho nahrazení dubovými dveřmi, případně renovace staré dřevěné podlahy v přízemí, kterou odhalila sonda pod stávajícími deskami. Dále se plánuje to nejdůležitější pro možnost obývání objektu – výstavba sociálního zázemí, vyčištění studny, vybudování toalet se sprchou a kanalizace do žumpy.

Foto: Tomáš Hendrych - Volské oko je obdoba okenního vikýře jen s polooválným tvarem, který vyznačuje plynulý přechod napojení mezi střešní plochou a vypouklou plochou volského oka. Už provedení vikýře je pro pokrývače těžkým úkolem a volské oko je opravdovou výzvou pro mistry řemesla. Vyžaduje přizpůsobení a položení jednotlivých tašek tak, aby pod ně nezatékalo, a laťování přitom musí umožnit harmonický přechodu oblouku volského oka na plochu střechy.

Lemberkem krok za krokem, na kole, nebo vlakem?

Vztah a úcta k historii a ochraně památek, těch hodně starých i novodobějších, je cítit jak z péče o samotnou sýpku, tak v koncepci letošního programu. Tím nejdůležitějším, na kterém už od časného jara pracuje tým sýpky, bude výstava mapující pamětihodnosti v nejbližším okolí.

Tam, kde bylo obilí,
duše se dnes posílí.
Volským okem koukni ven,
ve zmatku jdi posílen.

Pod kreativním vedením Davida Vávry vzniká koncepce výstavy jako trasy pro návštěvníky Lemberka, kteří se mohou projít i projet po okolí, a přitom se i mnohé dozvědět. Založena je na fotografiích Tomáše Prince, který jednotlivé stavby, sochy či významné přírodní památky zachycoval v průběhu času i světelných změn. Na padesáti panelech pak David Vávra ke každé složil verše a vykreslil je i jako plenérové skici. Tvůrci letos plánují celý výstavní projekt otestovat a do budoucna z něho na místě vytvořit stálou expozici.

Foto: Tomáš Princ - Lemberkem krok za krokem - Sýpka, která stojí přímo u zámku, je součástí Krajinné památkové zóny Lembersko společně s mnoha zajímavými objekty v okolí. Kromě zámku se zde nachází i Bredovský letohrádek s unikátní zahradou s barokními sochami, klasicistní altán s poutním pramenem svaté Zdislavy, soubor historických domů, drobných památek, ale i soch z 20. století, které jsou rozptýlené po okolí a připomínají tamní sochařská sympozia.

Kistefos a podpora v podobě inspirativního partnerství

Od samého počátku, kdy se nápad s koupí památkově chráněné sýpky zrodil, bylo jejím nynějším majitelům Lucii Havlové a Tomáši Hendrychovi jasné, že se bez další podpory stěží obejdou. A to se psal rok 2019. Vzápětí udeřila pandemie a kovidové uzavírky jim přerušily příjmy, z nichž do té doby podporovali své neziskové, převážně výstavní projekty. Nezbývalo tedy, než se začít zajímat i o jiné možnosti financování.

První fázi záchrany budovy se podařilo uskutečnit s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a letos se k podpoře přidal i Liberecký kraj, aby se sýpka mohla otevřít pro veřejnost. Pozitivní zkušeností byla i loňská spolupráce s Nadací Via, která v programu Živá komunita zdvojnásobila vybrané prostředky na Darujme.cz. Důležitým aspektem celé kampaně však bylo i to, že sýpka vstoupila do povědomí české filantropické komunity a našla dlouhodobého dárce v panu Zdeňkovi Rossmannovi, který se rozhodl podporovat v regionu i další projekty.

Majitelé sýpky cítí podporu i od vedení města Jablonné v Podještědí, které jim loni při slavnostním zahájení výstavy věnovalo jako ocenění za jejich počin zlatou pamětní minci se svatou Zdislavou. Paní Renata Černá, kastelánka zámku Lemberk, je rovněž nápomocná, nyní asi nejvíce při poskytování svých odborných památkářských znalostí a materiálů pro novou výstavu. V neposlední řadě je partnerem projektu i dětský domov v Jablonném.

Foto: Lucie Havlová a Tomáš Hendrych na návštěvě zámku Lemberk s paní kastelánkou Renatou Černou

Dramaturgická stránka projektu, který usiluje o oživení kulturní památky sýpky na Lemberku i s dopadem na kulturní rozvoj regionu, je pro letošní i následující rok z části hrazena z podpory Ministerstva financí, prostřednictvím Fondů EHP a Norska. Do nich přispívají i státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Cílem je snižovat ekonomické a sociální rozdíly v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a posilovat spolupráci s celkem patnácti evropskými státy.

V roce 2023 uspořádá sýpka pět seminářů, vždy s odborníky na architekturu, umění, udržitelnost komunity a místa. Tato setkání pomohou nastavit strategii, jak sýpku využívat na příštích dvacet pět let, aby sloužila ke vzdělávání a kultivaci okolí, a její provoz byl zároveň dlouhodobě udržitelný.

V tomto programu si sýpku Lemberk za partnera vybralo světově proslulé norské muzeum Kistefos. Pro Lucii Havlovou s Tomášem Hendrychem to samozřejmě byla velká radost i satisfakce. Vždyť právě k podobným uznávaným mecenášským projektům vždy směřoval jejich zájem a jezdili se k nim inspirovat. Příkladem mohou být Cinema Sil Plaz v Ilanz ve Švýcarsku, Chaumont-sur-Loire ve Francii, areál LUMA v Arles ve Francii a Storm King Art Center v Hudson Valley v USA.

Co přinese jejich spolupráce s norským partnerem, nechtějí zatím prozrazovat. Vše ukáže hlavně příští rok, ale rozhodně se prý máme na co tešit.

Foto: Laurian Ghinitoiu, zdroj: arcadata.com - Kistefos je muzeum, které vzniklo konverzí bývalé papírny z konce 19. století v norském městečku Jevnaker, je to ale také park plný site specific instalací od současných tvůrců, jako je Anish Kapoor, Olafur Eliasson, Yayoi Kusama či Fernando Botero. Novým článkem muzea je The Twist, galerie moderního umění od architektů z Bjarke Ingels Group (BIG), která je zaměřena na současné norské i světové tvůrce.

Tým, který se podílí na letošním programu:

Lucie Havlová je absolventka VŠCHT v Praze. Patnáct let pracovala pro britskou společnost ICI v oblasti prodeje technických polymerů ve střední Evropě. V roce 2004 s Tomášem Hendrychem založili společnost Happy Materials, která zastupuje veletrhy Messe Frankfurt a veletrh Achema. Happy Materials provozuje i českou knihovnu materiálů matériO, Galerii Kuzebauch a Šumnou bibliotéku, to vše pod jednou střechou, v domě z dvacátých let na pražském Břevnově. Od roku 2020 jsou rovněž majitelé barokní sýpky na Lemberku, kterou renovují a hodlají ji využívat ke kulturním účelům.

Tomáš Hendrych vystudoval obor choreografie a pantomima na Hudební a taneční fakultě pražské AMU. Jako herec pantomimického souboru Ladislava Fialky působil sedmnáct let v Divadle Na zábradlí v Praze. Své organizační a kreativní schopnosti uplatnil i jako ředitel televizní a rozhlasové produkce a jako marketingový a PR manažer pro britskou firmu v ČR a ve střední Evropě. Zajímá se o divadlo, film, hudbu, architekturu, design a sport. Od roku 2004 je s Lucií Havlovou spoluzakladatelem společnosti Happy Materials. Od roku 2020 jako spolumajitel barokní sýpky na Lemberku pečuje o její renovaci a o koncepci kulturních programů.

David Vávra je architekt, divadelník, básník a výtvarník, který se proslavil jako průvodce v televizní road movie Šumná města. Absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Společně s Milanem Šteindlerem spoluzakládal v 70. letech 20. století divadlo Sklep. Pochází z Prahy-Braníku, kde vyrůstal a dodnes tam bydlí. Je kmotrem Šumné bibliotéky založené a spravované společností Happy Materials. Jako kreativní ředitel se od počátku podílí na koncepci programů Sýpky Lemberk a je autorem básní a kreseb její první výstavy Lemberkem krok za krokem.

Adam Havel je absolventem Fakulty architektury na ČVUT v Praze, studijní stáže absolvoval v Paříži a v Tokiu. Profesně ho ovlivnila tříletá praxe ve Švýcarsku, kde se věnoval hlavně rekonstrukcím starých horských domů. V matériO' Prague působí jako odborný konzultant, věnuje se inovativním technologiím a pokročilým materiálům pro architekturu a stavebnictví. Dlouhodobě se zajímá i o používání tradičních stavebních materiálů, jako jsou vápno, kámen, dřevo a surová ocel v současné architektuře i při obnově historických objektů. Zajímá se o environmentální udržitelnost a měření dopadů produktů na životní prostředí. Podílí se na koncepci barokní sýpky Lemberk i jako architekt výstavy Lemberkem krok za krokem.

Simona Martínková studovala dějiny umění na Univerzitě Karlově a věnuje se současnému umění a architektuře, podílí se na vzniku publikací o umění a na výstavních projektech. V loňském roce jako kurátorka nulté výstavy sochaře Čestmíra Sušky na Sýpce Lemberk a v současné době jako šéfredaktorka magazínu Material Times se podílí také na přípravě výstavy Lemberkem krok za krokem. V budoucnu by ráda spolupracovala i na koncepci výstav a dramaturgii programů spojených s oživením této barokní stavby a jejího okolí.

Barbora Kolenčíková vystudovala interiérový design na Technické univerzitě ve Zvolenu na Slovensku a absolvovala studijní pobyt na univerzitě v německém Wismaru. Zajímá se o životní prostředí, udržitelnost a inovativní přístupy v interiérovém designu. Inspiraci k tvorbě nachází v přírodě. Při řešení designérských výzev používá principy biomimikrů, kterým se začala věnovat v průběhu diplomové práce s názvem Biofilie v prostoru. Má za sebou praxi v materiálové knihovně matériO Prague a letos se věnuje především projektům na sýpce Lemberk.

Tomáš Princ je absolvent Fakulty humanitních studií na Karlově Univerzitě. Po studiu pracoval jako dobrovolník v Jižní Koreji a Keni. Pět let nahodile oslovoval lidi v pražských ulicích, fotil je a zaznamenával jejich příběhy pro blog Humans of Prague. Je autorem dokumentárních videí o českých řemeslnících Pod rukama a spolupracuje jako autor fotografií a videí i na dalších projektech Happy Materials. V letošním roce nafotil cyklus fotografií s památkami ve Lvové a okolí, které budou k vidění na výstavě Lemberkem krok za krokem v barokní sýpce Lemberk.

Jan Šimsa absolvoval v ateliéru Filmové a televizní grafiky na UMPRUM a poté stáž v ateliéru Tvorby písma a typografie a Design graphique / Multimédia na pařížské ENSAD. Grafický designer a výtvarník, který se zabývá grafikou, animací a písmem, získal za svoji tvorbu ocenění v rámci soutěže Nejkrásnější česká kniha roku, byl nominován na Národní cenu za studentský design a realizoval několik skupinových i samostatných výstav. Pracoval pro grafické studio VOALA. Od roku 2021 je součástí týmu HMS Design. Je autorem vizuální identity barokní sýpky Lemberk a v letošním roce se podílí na výstavě Lemberkem krok za krokem.

LEMBERKEM KROK ZA KROKEM
zahájení výstavy: neděle 3. července 2022 od 15.00
výstava potrvá: 4. července - 30. října 2022
otevřeno: denně kromě pondělí a úterý 9.00-16.00

Sýpka Lemberk, Lvová čp. 67, 471 25 Jablonné v Podještědí
GPS: 50.77644618858373, 14.788619287984508

Sýpka Lemberk stojí na vrchu Krutina nad obcí Lvová proti vstupu do zámku.
Cesta autem: obec Lvová leží na silnici č. I/13 za městem Jablonné v Podještědí ve směru na Liberec. V obci Lvová se nacházejí ukazatelé značící odbočku k zámku. Parkoviště se nachází pod zámkem.
Cesta vlakem: zastávka Lvová se nachází pod sýpkou, na železniční trati č. 086 Liberec – Česká Lípa, v návaznosti na tratě ze směru Ústí nad Labem, Lovosice, Kolín, Rumburk, Pardubice, Dresden, Harrachov a Frýdlant v Čechách.
Cesta autobusem: zastávka se nachází na konci obce Lvová ve směru na Liberec. Vzdálenost od sýpky je cca 1 km.