Anketa

Jsou blyštivé stromy na náměstích symbolem Vánoc, nebo opulence?

„Kampak všichni spěcháme, kampak všichni jdem? Tam, kde svítí hvězda nad hypermarketem!“ zpívá ve své písni skupina Jablkoň. Města jsou plná vánočních dekorací, ze všech koutů se linou vůně a koledy. Všudypřítomné vánoční výjevy vyvolávají v lidech různé reakce, a ne vždy pozitivní. Někdo si Vánoce bez třpytivé výzdoby nedokáže představit, jiný se cítí přesycen. Co na to architekti, památkáři či zástupci firem?

Jsou blyštivé stromy na náměstích symbolem Vánoc, nebo opulence?
Jsou blyštivé stromy na náměstích symbolem Vánoc, nebo opulence?

JAKÝ JE VÁŠ POHLED NA VÁNOČNÍ VÝZDOBU VE VEŘEJNÉM PROSTORU A TRENDY, KTERÉ URČUJÍ JEJÍ PODOBU?
JAK BY MĚL PODLE VÁS VYPADAT VÁNOČNÍ STROM NA NÁMĚSTÍ?

Pavla Melková, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, ředitelka Sekce detailu města
Jesličky a další připomínka svátků tradičně patřila spíše do kostela. Vánoční stromy by na náměstích, alespoň takovým způsobem, jak je nyní zvykem, vůbec být nemusely. Ale možná si to lidé tak přejí a dělá jim to radost.

Já zastávám názor, že na veřejných prostranstvích platí čím méně, tím lépe. Ale naše veřejná prostranství jsou zahlcena zbytečnými objekty. A vánoční stromy se k nim bohužel obvykle jen přidávají. Na veřejných prostranstvích vytváří většina objektů, zejména těch technických, ale i různých informačních, reklamních, dekoračních, zábavních, různých stánků, spíše bariéry a neumožňuje užít si krásu samotného prostoru.
A vánoční dekorace ve městě jsou úplný mor. Většinou jen zbytečně zanášejí prostor, zmnožují přehlcení vjemy a informacemi, které je už tak ve městě velké. Vadí mi, když na mne už od listopadu za každým rohem vykukuje připomínka Vánoc (respektive nevykukuje, ale vlezle mě pronásleduje), která je ještě většinou podbarvená apelem k nákupům dárků. Stává se to pro mne důvodem před Vánoci se některým místům spíše vyhýbat.

Pokud by měly být skutečným vylepšením prostoru, měly by vycházet z charakteru náměstí nebo domu a stát se jeho souladnou součástí. To se ale opravdu děje jen zcela výjimečně. Pokud si mám představit nějaké sváteční ozvláštnění místa, které by bylo opravdu krásné, tak jím možná může být práce se světlem samotným, které je skutečně i významově symbolem svátečnosti Vánoc.

Kateřina Hájková, firma S.O.S. DEKORACE – velkoplošná výzdoba, projektový design pro komerční a veřejná prostranství
Výzdoba veřejných prostranství v Česku poněkud trpí tím, že v popředí často stojí úspory a design při výběru hraje vedlejší roli. Není tomu tak všude, přesto v porovnání se světem zaostáváme. Nicméně výzdoba historického centra Prahy, ač má své příznivce i kritiky, kteří často žádají právě větší střídmost, se už několikrát dostala do žebříčku nejhezčích evropských trhů. My jsme letos Staroměstské a Václavské náměstí koncipovali v duchu českého národního umělce a ilustrátora Josefa Lady. Živý strom na Staroměstském náměstí měří dvaadvacet metrů, zdobí jej bezmála šest set vánočních koulí a dvacet oken s ladovskými motivy. Celý je laděn do zlatých a bílých barev. Rozsvěcí se pravidelně o víkendech ve světelných animacích za tónů Slovanských tanců od Antonína Dvořáka.

V oblasti dekorací a vánočních stromků je stále zásadní otázka volby mezi živým a umělým. Živý strom by se neměl kácet samoúčelně – výběr by měl padnout na takový, který se má v blízké době pokácet z důvodu bezpečnosti či stavby. Jako tomu bylo například u stromu na Staroměstském náměstí. Z umělých vánočních stromků je z hlediska estetiky i bezpečnosti oblíbený kónický tvar stromu bez stonku s kovovou konstrukcí, potažený zelenými girlandami. Nikdy nespadne a existuje mnoho variant, jak jej nazdobit.

Letošní trhy na Staroměstském náměstí a vánoční smrk

Lukáš Paderta a Albert Friess, zahradní architekti, Květinové lahůdkářství
Vánoční dekorace je těžké hodnotit. Nevíme, jaký mají obce na výzdobu rozpočet, jaké jsou bezpečnostní předpisy a technické možnosti měst. Velkou roli při rozhodování o podobě vánoční výzdoby hraje i fakt, že výzdoba bývá často terčem vandalů a zlodějů. Bez ohledu na zmiňovaná omezení je zdobení vánočních stromů dost neinvenční. Jde se tou nejklasičtější vyšlapanou cestou – světelné řetězy, ozdoby a jehličnatý strom. Výzdoba se, možná i zbytečně, podřizuje tradici.

Pokud nějaké aktuální trendy panují, my jsme je nezaznamenali. Nevidíme moc rozdíl v tom, jak vypadaly vánoční stromy v našem dětství a nyní, možná jen světelná složka výzdoby je propracovanější. Vánoční strom by měl v pozorovateli vyvolat úžas, mrazení podobné tomu, jaké jsme zažívali v dětství, když jsme předstupovali před rozsvícený vánoční stromek. Měl by působit přízračně a kouzelně.

Navzdory tradici by mohly být o Vánocích zdobeny i listnaté stromy. Více bychom také do jejich zdobení zapojili obyvatele měst. Například že by si každý přinesl vlastní ozdobu. Mělo by to sympatický společenský rozměr v pocitu sounáležitosti. Větší šanci bychom dali i konceptuálnímu přístupu – kde je psáno, že strom musí existovat pouze ve fyzické podobě? Může se například vytvořit videomapping vánočního stromu na fasádě radnice, kostela. Podob vánočních stromů může být tolik, nakolik budeme otevření. Mohli bychom však alespoň pochválit snahu našeho obecního úřadu v Újezdě ozdobit letošní vánoční strom střízlivě, monochromaticky.

Miroslava Nevrklová, turistická průvodkyně, členka Komise pro kulturu a cestovní ruch ve Slavonicích
Slavonice své centrum letos již popáté ozdobí způsobem, který jsem před lety viděla ve Znojmě a moc se mi tam líbil. Na náměstí se umístí několik smrčků a kdokoli se může přihlásit a ozdobit si svůj strom. Akce se účastní například Junák, Klub důchodců, žáci ze základní školy a další. Lidé se předhánějí, kdo bude mít nejhezčí strom, který nakonec dostane cenu.

Jeden ze soutěžních stromků připravených ke zdobení na náměstí ve Slavonicích

Jaroslav Michna, referent památkové péče, Hlučín
Obraz vánočního stromku na náměstí je otázkou promyšleného estetického návrhu. V Hlučíně jsme jej konzultovali s architektem, který mimo jiné navrhoval světelnou vánoční výzdobu budovy radnice. Nebráním se vytříbené kompozici ozdob, která cílí na harmonii a vyváženost materiálů i barev. Takto pojatý vánoční strom ale musí navozovat slavnostní atmosféru Vánoc jako podstatného křesťanského svátku a nesmí sklouznout do roviny studeného racionálního designu. Vždy by měla být přítomna ona „blýskavost“, která oslní a přitáhne pozornost dětí.

Dagmar Havlíčková, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kurátorka
Městská vánoční výzdoba mně až na výjimky připadá všude skoro stejná a příliš mě neoslovuje. Trendy vánočních dekorací mi vždy přijdou tak trochu jako diktát. Vánoční strom na náměstí by měl člověka „dostat“, měl by být zkrátka takový celý vánočně lahodný. Můj nejoblíbenější vánoční stromek roste v lese. Léty přibývá na výšce a sílí. S každoroční pravidelností se spolu potkáváme v zasněžených Jizerkách.

Kateřina Nováková, autorka PETree, vánočního stromku z plastových lahví před Národní technickou knihovnou, Fakulta architektury ČVUT, studentka
Naše instalace není vánoční výzdobou v pravém slova smyslu. Nemohla by stát na každém rohu. Vánočním stromkem z lahví chceme upozornit na problematiku plastu ve spotřební společnosti a také na skutečnost, že k zajištění veřejné vánoční výzdoby není třeba vždy kácet strom. Naše světelná expozice bliká jako UFO a má za cíl přilákat kolemjdoucí, přivést je do nitra stromu. Tam je pojednání o smyslu projektu, jeho tvůrcích a další informace.

Světlo má upozornit na estetické kvality PET lahví a samonosná konstrukce poukazuje na schopnost lahví vydržet vysoké tlaky. Na projektu PETree jsem nekorigovala, jak bude světelná výzdoba vypadat, ta byla zcela v rukou studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Osobně bych byla o něco decentnější, ale vzhledem k povaze projektu to není na škodu. Jinak si ale myslím, že by vánoční výzdoba měla navozovat klid, a tudíž být střídmá – zajímavá je například výzdoba švýcarského Curychu, nehybná, a přece krásná.

Vánoční hvězda z PETree vznikla podobně jako celý strom v rámci výzkumu, který na ČVUT realizuje výzkumný tým PET-MAT. Výzkum sponzorují Karlovarské minerální vody.

Jan Petrš, konzultant v Knihovně materiálů matériO, architekt
Vánoce a vše okolo mám rád: od čokoládových čertů až po vyzdobené ulice. Vánoční výzdobu bych neměnil. Mám ji spojenou s dětstvím, kdy mě bavilo pozorovat různá světýlka, kterými si u nás na vesnici zkrášlovali lidé svá obydlí. Mám za to, že právě dětem je výzdoba určena primárně, a ty oceňují jednoduché a čitelné tvary. Jestli mi něco vadí, tak jsou to více stavby a veřejné prostory, které výzdobu nesou. Oproti ní jsou velice puristické a tvořené bez svobody a odvahy, kterou vánoční výzdoba v jistých ohledech, i když naivních, nabízí.

Jeden z alternativních trendů v osvětlování představuje například experimentální žárovka Algae Bulb. Její přidanou hodnotou je skutečnost, že produkuje kyslík. Daří se jí to díky řasám, které se živí oxidem uhličitým a přeměňují ho na kyslík. Uvnitř žárovky je čerpadlo, které vzduch přivádí a odvádí. Stejně jako LED diody sloužící k rozsvícení žárovky, je ale čerpadlo poháněno z elektrické sítě.