Ptáme se

Anketa: Jak sklářky a skláři reflektují tradice, inovace a výzvy?

Ve čtvrtek 5. září se na Sýpce Lemberk uskuteční vernisáž výstavy "SKLÁŘI - SPOJENI RUKAMA A SRDCEM." Tato výstava je součástí programu mezinárodního sklářského sympozia, jehož hlavním tématem je nedávný zápis ruční výroby skla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Sympozium organizuje Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Na vernisáži se představí dvanáct sklářů a sklářek ze šesti zemí, které se společně podílely na zápisu ruční výroby skla na seznam UNESCO.

Anketa: Jak sklářky a skláři reflektují tradice, inovace a výzvy?
Anketa: Jak sklářky a skláři reflektují tradice, inovace a výzvy?

Autorka: Barbora Šturmová • Úvodní foto: Jan Canty

Redakce Material Times položila několik otázek sklářům a sklářkám, kteří se zúčastní vernisáže. Přinášíme vám první část této ankety.

Jean Thebault, Francie

Jean Thebault je francouzský sklářský výtvarník, který se narodil v roce 1985 v oblasti Lotrinsko. Místní sklářská historie ho natolik ovlivnila, že se v roce 2007 začal učit foukat a tvarovat sklo. Pracoval mimo jiné ve sklářské škole Cristalleries BACCARAT a CERFAV.

Co si myslíte o sklářské tradici ve vaší zemi? Cítíte dostatečnou podporu ze strany vaší země?

Podle mého názoru má Francie dlouhou a silnou tradici sklářství. Pocházím z oblasti, která byla dříve velmi aktivní v oblasti foukání skla. Řekl bych však, že jsme to od doby průmyslové revoluce ztratili. Sklářské značky jako Baccarat, Daum nebo St Louis stále fungují, ale myslím, že jsme nějakým způsobem vyměnili dovednosti za technologie. Kromě toho malá studia, která vznikla z hnutí Studio-Glass-Movement v 70. letech, vždy musela bojovat a podle mého názoru se jejich návrhy sotva dostaly ven z tohoto stylu.
Inovace byly do nedávna minimální. Existuje mnoho důvodů, proč tomu tak je - některé důvody jsou ekonomické, jiné sociální. Je mezi nimi i nedostatečná podpora ze strany naší země. Strávil jsem deset let prací se sklem v zahraničí. Po návratu mě šokovala absence podpory ze strany francouzských institucí - od těch nejmenších až po největší. Ale to také znamená, že je mnoho věcí, které je třeba udělat a rozvíjet - je to v našich rukách a jsme připraveni za to bojovat.

Co pro vás znamená slovo „tradice“?

Tradice znamená v podstatě předávání. Vychází z kultury a opakování postupů, které jsou specifické pro určitou skupinu lidí. Je tedy součástí historie dané skupiny a má tendenci ji definovat. V rámci tradice existuje několik linií - všichni jsme výsledkem různých tradic a můžeme být ovlivněni jinými. Je to to, co si předáváme po generace, a souvisí to také se vzděláním.

Můžete popsat proces, jakým vytváříte svá sklářská díla od začátku do konce? Co na něm máte nejraději?

Moje umělecká díla jsou inspirována procesy vzniku a proměny našeho světa. V podstatě se je snažím napodobit prostřednictvím svého tvůrčího procesu. Sklářskou tvorbu vnímám jako výsledek miliardy let starých geologických jevů, které se dají tvarovat rukama. Když vyrábím sklo, reprodukuji to, co se děje v přírodě. Sklo získáváme ze „sopek“, používáme „vodu a vítr“ k jeho tvarování a vyřezáváme ho jako „ledovce nebo písečné bouře“. Klíčovým slovem na mé umělecké cestě je „cyklus“. Opět pod vlivem přírody a jejího pozorování využívám a používám každou částečku skla včetně jemného prachu, který vzniká v chladírně. Nejvíce se mi na tom líbí, že se nic nedá vyhodit. Dává mi to pocit, že moje praxe je zodpovědná a udržitelná, a odráží slova A. Lavoisiera: „Nic se neztrácí, nic nevzniká, vše se proměňuje.“

Jaká je vaše oblíbená technika práce se sklem a proč?

To je pro mě složitá otázka, protože jsem přirozeně velmi zvídavý. Připomíná mi to jinou otázku, na kterou se mě lidé často ptají: jaká je vaše oblíbená barva? Obvykle odpovídám: záleží na tom, jaký den se mě ptáte. Záleží na mé náladě, jak jsem spal, jaké je roční období a tak dál. Totéž platí i pro sklo. Nicméně strávil jsem velký kus času prací s tradičními benátskými technikami a také se mi líbí, co jemné linie barev mohou dodat mým uměleckým dílům.

Jaký typ skla používáte nejraději a proč?

Nejraději mám švédské sklo Glasma. Věřím, že je to jedno z nejkvalitnějších skel na světě. Je průhledné, velmi čiré, bez jakéhokoliv náznaku barvy. Má dlouhou trvanlivost při zpracování a velmi dobře reaguje na tepelné šoky. Začal jsem s výrobou skla ve francouzské sklářské továrně Baccarat a právě Glasma mi připomíná vlastnosti křišťálového skla, které jsem používal, když jsem tam pracoval. Kromě toho jsem strávil téměř deset let ve Skandinávii a velmi jsem si na něj zvykl.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jean Thebault (@jano.glass)

Stella Koleszár, Maďarsko

V roce 2019 ukončila studium výtvarného umění a sklářství na univerzitě MOME v Budapešti. Dvěma hlavními materiály, s nimiž pracuje, jsou sklo a papír. Její práce vychází z intuitivnosti kresby a zkoumá spojení mezi člověkem a přírodou. Skleněné práce této autorky se vyznačují figurativním ztvárněním a obvykle pracuje s technikou odlévání. Zajímají ji zejména témata, jako je alegorické vyjádření hříchu a pádu do hříchu, a také symbolické jevy spojené s mýty a pohádkami.

Co si myslíte o sklářské tradici ve vaší zemi? Cítíte dostatečnou podporu ze strany vaší země?

V Maďarsku byly velké sklárny od roku 2000 nahrazeny menšími sklárnami. Důraz se přesunul od průmyslové výroby skla k výrobě individuálnějších sérií. Existují tu kurzy sklářského designu na úrovni středních škol a univerzit na třech místech: v Budapešti, Szegedu a v Pécsi. Existuje tedy základna pro teoretické a praktické získávání a předávání znalostí za pomoci mistrů řemesla a odborných učitelů.

Můžete popsat proces, jakým vytváříte svá skleněná díla od začátku do konce? Co na něm máte nejraději?

Práce se sklem je uvědomělý proces. Návrh začínám výzkumem a kresbou, poté převádím skicu do trojrozměrné podoby pomocí vosku nebo hlíny. Pokud používám dvě formy (jednu vnitřní a jednu vnější), koordinuji obsah i formu. Poté vytvořím negativní formu, aby sklo mohlo v peci natéct do dutiny, a po vypálení objekt ještě upravuji.

Sklo si objednávám z České republiky. Díky kombinaci bublin a různě zbarveného skla je konečný výsledek po vypálení vždy odlišný, přestože použiji stejnou formu. Velmi ráda také pracuji s akvarelem. Myslím, že je to podobné vzhledem k jeho průsvitnosti. Například nyní pracuji na tom, jak míchat barvy uvnitř skla podobně jako při malbě akvarelem.

Jaká je vaše oblíbená technika práce se sklem a proč?

Nejčastěji pracuji s odléváním, což je technika, která umožňuje použití vnitřních forem a precizní dohotovení. Věnuji se figurálnímu ztvárnění a právě touto technikou mohu postavu z hlíny nebo vosku přesněji převést do skla. Na skle je zajímavé, že intenzita barvy může záviset na tloušťce materiálu, čehož lze s technikou odlévání skvěle využít.

Jaký typ skla používáte nejraději a proč?

Jedním z mých oblíbených materiálů je Banas Glass z České republiky. Je to vysoce kvalitní, relativně měkčí sklo s povrchem, se kterým se snadno pracuje, a nabízí širokou škálu barev. Mým favoritem je jejich sklo s uranovým efektem. Použití barev je pro mě důležité. Neznám žádné jiné médium, kde jsou barvy tak zářivé a rozmanité jako u skla.

Foto: Se svolením Stelly Koleszár

Torsten Rötzsch, Německo

Se sklem začal pracovat v roce 2005. Jako sklář pracuje hlavně s horkým sklem, ale jeho práce zahrnuje také broušení, odlévání v peci a fusing.

Co si myslíte o sklářské tradici ve vaší zemi? Cítíte dostatečnou podporu ze strany vaší země?

Mám dojem, že tradice sklářství je zde v období přechodu, protože téměř všechna stará velká jména již ukončila činnost. Přechod od průmyslové výroby k individuálnější, experimentální tvorbě probíhá pomalu a v malém měřítku. Nevnímám, že by se tradiční oblasti zatím opravdu chopily této změny. Chybí totiž motivace tuto změnu uznat, respektovat a přijmout nové přístupy k výrobě skla. Stále mě překvapuje, že vlivy hnutí Studio-Glass-Movement neměly tak silný dopad na to, jak se v Německu učíme sklářské řemeslo. Podle mého názoru je před námi stále dlouhá cesta, než budeme opravdu vnímat sklo jako médium pro umění a řemeslo, a to nad rámec každodenního kontaktu, který s tímto materiálem každý má.

Podpora není příliš specifická, existují dvě nadace, které nabízejí štědrou podporu pro oblast uměleckého skla. Nevím o žádné specifické technické nebo ekonomické podpoře pro řemeslo.

Co pro vás znamená slovo „tradice"?

Z tradice se učím, cením si jí a vždy mám pocit, že ji musím zpochybnit, abych ji mohl použít po svém a abych rozvíjel nové způsoby svého uměleckého vyjádření a své praxe jako řemeslník.

Můžete popsat proces, jakým vytváříte svá skleněná díla od začátku do konce? Co na něm máte nejraději?

Pracuji s horkým sklem, což je velmi dynamický a spektakulární proces, který vyžaduje týmovou práci a vysokou úroveň dovedností. Velmi mě na tom baví, že se to většinou děje v daném okamžiku - trochu jako tvorba hudby s kapelou.