Jak to vidí
Kateřina Zvelebilová: Máte postel z lamina?
Většina nábytku se dnes vyrábí z desek na bázi dřeva – z rozcupovaných, chemikáliemi napuštěných dřevěných třísek. Třísky se slisují a pokryjí pryskyřicí a laminovacím papírem se vzorem omšelých prken, suků a cestiček od červotoče. Zrak je ošálen, zákazník je spokojen. Nesmyslná nápodoba přírodního materiálu je na světě.
Před časem jsem ve škole vyráběla pro přátele dřevěnou truhlu. Z hrubých prken, která mají na povrchu stopy po pilovém kotouči a po straně zbytky kůry, jsem potřebovala udělat hladké široké desky přesných rozměrů. Masivní dřevo se však stává prknem s nevolí, mnohem radši by bylo zpátky stromem. Síly a pnutí ve dřevě se ho všemožně snaží zkroutit podle toho, jak rostlo, vlastnosti jednotlivých prken se diametrálně liší.
Dřevo je materiál nestandardní a jeho zkrocení vyžaduje kvalifikovanou, zkušenou a pevnou ruku. Po několika hodinách, kdy jsme se v dílně snažili přizpůsobit se rozmarům každého jednotlivého prkna, zvolal pan mistr napůl hrdě, napůl zoufale ke stropu: „No jó, proto všichni koupí desku z lamina, fik fik, a za půl dne je kuchyň hotová!“ Je to tak. Není to jen tím, že se s ním pracuje rychleji. Desky polepené papírem, který je zalitý melaminovou pryskyřicí a imituje dřevo, totiž řada lidí na první pohled od skutečného dřeva ani nerozezná.
Struktura dřeva a lamino desky, která obsahuje směs dřevěných tříšek a pojiv. (zdroj: Krásné Dřevo, Ks Komplet)
Masivní dřevo navozuje pocit trvanlivosti, evokuje teplo a vytváří příjemnou atmosféru. Je to z velké části věc podvědomá a získaná tisíci lety zkušeností. Přesto v praxi často dáme přednost jeho nápodobě – lamino deskám. Jejich výrobci říkají: „Dřevo nesnese vodu, je drahé, kroutí se a praská, zatímco lamino je stabilní nehledě na změny teploty a vlhkosti, může mít jakýkoliv dřevěný vzor a díky velkovýrobě je levnější.“
Je pravda, že dřevo má vady, nepravidelnou stavbu i kresbu a různé barvy. Nábytek ze dřeva má své nároky, je třeba o něj pečovat a pořizovací cena je dražší, protože jeho zpracování vyžaduje kvalifikovanou lidskou práci. Reaguje na své okolí a může časem změnit vzhled. Neplatí však, že se vždy zkroutí, popraská a nejde umývat. Když truhlář respektuje generacemi prověřené zkušenosti, používá dřevo vysušené pomalu a vyrábí nábytek pracnějšími, ale kvalitnějšími postupy, vydrží hodně. Když se povrch poškrabe, lehko ho obrousíte i doma. Když dřevo seschne a konstrukční spoj povolí, lze ho klínkem znovu roztáhnout a zpevnit. A v neposlední řadě – když almara doslouží, můžeme dřevo využít na desku stolu nebo ho nechat zetlít a vrátit zpět do přírody.
Pozitiva dřevěného nábytku a vyšší nároky na výrobce i zákazníka bychom mohli brát jako sympatický balíček. Lamino deska – imitace krásného dřeva na povrchu a materiál s nadpřírodními konstrukčními vlastnostmi uvnitř – je také balíček. Bohužel do něj patří i vysoká vstupní energie, nákladná likvidace, minimum lidské práce, minimum ručního doteku a nulová podpora truhlářů, kteří svou praxí udržují mnohdy nepřekonané znalosti a zkušenosti předků.
Při práci na truhle jsem pochopila, že tvorba nábytku ze dřeva je dialogem člověka s materiálem, ne monologem strojové výroby. Dialog se otiskne do výrobku. Spolu s ním působí léčivá a posilující energie dřeva samotného, která je dokázána a popsána a jejíž účinky lamino rozhodně nenahradí. Onu teplou příjemnou atmosféru v interiéru necítíme díky pohledu na dřevo, ale díky vnímání energie stromu a hlíny, vody a slunce, které mu daly vzniknout. Oči možná ošálíme papírem se dřevěným vzorem. Odpočine si ale tělo a mysl v posteli ze slisovaných třísek, formaldehydu, melaminové pryskyřice a plastových hran?
Kateřina Zvelebilová vystudovala tři roky managementu v umění na VŠE. Po roce na cestách se na magisterské studium už nevrátila. Životní příběhy řemeslníků, které potkala v různých zemích, jí dodaly odvahu změnit dosavadní směřování. V současné době dokončuje střední školu, kde se učí uměleckým truhlářem. Vysokoškolské vzdělání jí pomáhá dívat se na tuto oblast lidské činnosti komplexně a reálně, z pohledu výrobce i zákazníka. Od ledna působí jako zástupkyně šéfredaktorky Material Times.
5. 5. 2015 ilustrace: Taja Spasskova
Aktuálně
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
20. 12. 15:39
Děkuji za rozhovor, TEXTILE MOUNTAIN i jeho zakladatelka jsou neuvěřitelné plní energie, že ...
Michael Rada - Textile Mountain zachraňuje látky od designérů stejně jako kvalitní metráž, jaká už se nevyrábí
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?