JAK TO VIDÍ
Winy Maas - superholandská vlaštovka na pražské technice
Na pražské fakultě architektury ČVUT aktuálně hostuje jako pedagog Winy Maas z holandského studia MVRDV. Jeho účast zde je velkou senzací, protože Maas i jeho ateliér jsou celebrity celosvětového formátu. Jako několik dalších studií, které vznikaly v Holandsku na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, se MVRDV řadí do skupiny SuperDutch, jež uspěla v globálním měřítku. Sedmého listopadu se Maas před přeplněnou posluchárnou snažil naznačit, kam jeho snažení s místními studenty povede. Jeho přítomnost je však i signálem, že se něco děje i se samotnou Fakultou architektury.
Text: Karolína Vojáčková • Foto: Depot November © MVRDV - Ossip van Duivenbode
SuperDutch není jen sexy název. Termín, který se objevil jako název knihy historika a kritika architektury Barta Lootsmany, posloužil jako skvělé PR holandské architektury a stal se dobrou obchodní značkou. Kniha se zaměřila na pár výrazných studií a architektů nastupujících na scénu raných devadesátých let minulého století a celosvětovou propagací napomohla jejich zářné kariéře. Mezi nimi byl i Winy Maas s kolegy a jejich studio MVRDV.
První na světě
Všechno začalo už architektem Rem Koolhaasem, zástupcem předchozí generace, který se velmi zasloužil o ukotvení architektury jako součásti moderní společnosti. Zásadní pak bylo sympozium na Delftské technologické univerzitě v roce 1990 s názvem „Jaká je moderní holandská architektura?“. Následně se z ateliéru Koolhaase odštěpilo několik kanceláří, které myšlenkový koncept SuperDutch následovaly. Vedle MVRDV můžeme zmínit třeba Neutelings Riedijk, Mecanoo nebo UNStudio.
Naturalis Biodiversity Center, Leiden - Neutelings Riedijk Architects © Karolína Vojáčková
Holandské úřady nelenily a v roce 1991 vydalo tamní Ministerstvo bydlení, územního plánování a životního prostředí memorandum „Prostor pro architekturu“, jako vůbec první architektonickou vládní politiku na světě. Tím pomohlo holandské architektuře řádně se institucionalizovat a dosáhnout i na finanční podporu. Jako konec této zlaté éry se označuje finanční krize v roce 2008, poté řada studií zanikla. Architektura je však obor s pomalou a setrvačnou energií, a tak se můžeme z plodů SuperDutch těšit dodneška. Jen kolečka celého mechanismu jsou již poněkud opotřebovaná a celý mechanismus už šlape méně aktuálně.
Tvrdou prací vpřed
Snažení současných holandských architektů má kořeny už v dávné minulosti, kdy se formovaly principy holandské společnosti. Národa, který si svou zemi pracně vystavěl tvrdým bojem s všudypřítomným vodním živlem a naučil se být také velmi kolektivní a progresivní. Holanďané, mimo jiné, stáli u rozvoje mořeplavby spojené s koloniální érou, založili v 16. století výtvarnou disciplínu krajinomalby a jako první v Evropě vybudovali v Utrechtu vesmírnou observatoř pro pozorování noční oblohy. Připočteme-li jejich smyl pro velmi groteskní humor a supermodernismus křížený s citem pro tradici a romantismus, je naprosto jasné, že takhle nabitá kombinace nemohla zůstat utopena někde v poldru mezi Rotterdamem a Groningenem.
V Holandsku bychom krajinu tradičního evropského rázu - lesnaté porosty, pohoří a něco, co vnímáme jako divokou přírodu - hledali jen obtížně. Všudypřítomný vodní element však sebou přivádí i do nejstarších kamenných částí měst divoké vodní ptactvo a další zvířecí obyvatele, kteří tam mají své stejně ukotvené místo jako lidé. Není divu, že Holanďané mají vztah k ekologii, k ochraně přírody a dnes i ke klíčové klimatické změně. Sami mají jasno v tom, že při naplnění katastrofických scénářů budou první, kteří stoupající mořskou hladinu pocítí.
Silodam - MVRDV © Karolína Vojáčková
Sečteme-li všechny tyto klady a zápory, vzniká jedinečnost, ze které se v Čechách stále máme co přiučit. A toho si je vědomé i současné vedení Fakulty architektury ČVUT. Po zvolení Dalibora Hlaváčka novým děkanem se pomalu odstartovala vnitřní proměna jedné z nejstarších vzdělávacích institucí na poli architektury v Čechách. I když se veškeré změny budou propisovat do běžného chodu pomalu, drobné krůčky se již dají pociťovat. Angažmá Winyho Maase je jednou z prvních vlaštovek.
Nový čerstvý nádech
Jak zmínil sám Maas ve své přednášce (která je celá ke shlédnutí na youtube kanálu fakulty), klíčovými principy pro vzdělávací instituce jsou transparentnost a otevřenost. A my můžeme po letech uzavřenosti sledovat na fakultě první závany zvenčí. Netrpělivě budeme vyhlížet, jestli k nám ze západní Evropy přijde i vliv kontextualismu, který poukazuje, že víc než samy domy je pro město zásadní to, co je mezi nimi a jak spolu navzájem všechny složky reagují. S novou tendencí ruku v ruce přichází i nové osazenstvo Ústavu teorie a dějin architektury, které se obohatilo o humanitní vědce, především z řad sociologů a urbánních filosofů.
Další zásadní impuls, se kterým Maas přichází, se týká výzkumu a experimentů. Protože hledání principů a forem, které společensky, environmentálně i technicky obstojí v dalších dekádách (v nichž bude mít stále větší vliv i dramaticky se měnící klima), se prostě bez nadšení pro experimenty a výzkum neobejde. Sama jsem si na stáži v Holandsku mohla vyzkoušet řešit zadání formou naplňování výzkumné otázky. Už samo její definování mě nutilo stanovit si principy, které dalece přesahují jen seskládání materiálu do funkční skládačky.
Market Hall - MVRDV © Karolína Vojáčková
Právě způsob uvažování o architektuře a urbanismu jako o principech společnosti (a ne jen o formované hmotě) potřebuje zažít v Čechách svou renesanci. Prvním odrazovým můstkem na fakultě bude semestr končící v lednu 2023. V něm se ukáže, kam se česko-holandská spolupráce ubírá. Jeho téma zní „Next Planet“ a snaží se nastolovat otázky spojené s aktuálními globálními krizemi. V letním semestru 2023 pak přejde do praktického workshopu ve spolupráci s několika dalšími školami, pražské ČVUT, VUT v Brně, TUL v Liberci a Archipu. I čeští studenti architektury se tedy mohou do budoucna těšit na – s nadsázkou řečeno – neokolonialismus západního superkontextuálního myšlení.
► WINY MAAS A STUDENTI FAKULTY ARCHITEKTURY ČVUT PŘEDSTAVÍ ZELENÁ MĚSTA BUDOUCNOSTI Studentky a studenti nizozemského architekta a urbanisty Winyho Maase z ateliéru MVRDV, který v akademickém roce 2022/2023 působí jako hostující profesor na Fakultě architektury ČVUT, představí své práce na výstavě Biotopia.
8. 12. 2022
Aktuálně
► Heimtextil 2025: Textil jako most mezi minulostí a udržitelnou budoucností
► Webinář matériO' Fokus: Od tradičních materiálů k low-tech inovacím
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?
20. 9. 14:38
Velice děkuj za "jiný" rozhovor, kromě lásky k materiálu z něj čiší LÁSKA k PRÁCI a ...
Michael Rada - EVA JANDÍKOVÁ: LNU KE LNU