Všímáme si

Co dokážou průsvitné tobolky z niklu či drát s tvarovou pamětí?

Oteplilo se, rozkvetly květy šeříku a vyvolené dráty ze slitiny niklu a titanu mění pod vlivem tepla tvar. Pokud by ze stejné slitiny bylo vyrobeno třeba auto, byly by ženy rozhodně jednou z hlavních cílových skupin ideálních uživatelů. Po drobné nehodě na parkovišti by totiž stačilo pochroumanou část karoserie zahřát na určitou teplotu a manžel by zaručeně nic nepoznal. Žel bohu se tento geniální materiál s tvarovou pamětí využívá spíše ve formě drátu, například v lékařství nebo elektrotechnice.

Co dokážou průsvitné tobolky z niklu či drát s tvarovou pamětí?
Co dokážou průsvitné tobolky z niklu či drát s tvarovou pamětí?

Na první pohled obyčejná zelená fólie nepatří na dno bazénu, ale slouží jako zviditelňovač magnetického pole. Povrch fólie je potažen vrstvou průsvitných mikrotobolek, které obsahují magnetické vločky niklu. Ty se v přítomnosti magnetického pole zarovnají podél siločar. Zarovnání vloček, a tím i samotné magnetické pole, je viditelné díky světlu odrážejícímu se od vloček.

Extrémně tenká vrstva kamene (0,3 až 0,4 milimetrů) uchycená na tkanině ze skelných vláken dodává materiálu, který v interiéru může sloužit jako upomínka prázdninových výletů do horských pásem, dostatek pevnosti a pružnosti. Kamenný papír je ryze přírodní. Tak jako v přírodě nenajdeme dva stejné kameny, ani žádné dva vzorky materiálu, byť ze stejné varianty, nebudou nikdy totožné. Každý milimetr je neopakovatelný unikát.

Kdo se spálí na prudkém jarním slunci, si možná vzpomene na rostlinou kůži pocházející z divokého regionu Amazonas na hranici Peru, Bolívie a Brazílie, která je dílem tamního domorodého obyvatelstva. Místní lidé zpracovávají pryskyřici gumovníku (portugalsky seringueir), podle které se jim říká Seringueiros. Pryskyřici rozprostírají na bavlněné plátno a suší volně na slunci. Tímto způsobem vzniká stoprocentně přírodní a ručně vyráběný materiál.

Na závěr něco osvěžujícího ve stylu jarního piva na zahráce? Což stabilizovanou hliníkovou pěnu, která vzniká během patentovaného výrobního procesu, při němž se taví hliníkové slitiny obsahující keramické částice. Tavenina se vlévá do zpěňovacích boxů a působením vstřikovaných plynů na povrchu vytváří pěnu. Velikost buněk je řízena rychlostí průtoku plynu.

Text: Pavlína Jochcová, konzultantka Knihovny materiálů matériO / převzato z Newslettru matériO, redakčně upraveno, zdroj foto: archiv matériO a výrobců