Jak to vidí

Aleš Rudl: Stromy ve městech jsou důležitější, než si myslíme

V dávných dobách byly stromy silnější než lidé. Nejrůznějšími vynálezy a schopnostmi člověk tuto situaci obrátil. Některé stromy však stále žijí déle než celé generace obyvatel. Od svého počátku rostou pořád na stejném místě. Zvláště ve městech se ale prostředí kolem nich mění stále dynamičtěji. Těší stromy růst v prostředí měst? A proč se nám v parném létě lépe sedí pod jejich korunami než pod slunečníkem?

Aleš Rudl: Stromy ve městech jsou důležitější, než si myslíme
Aleš Rudl: Stromy ve městech jsou důležitější, než si myslíme

Zastavme se u památného stromu na okraji Kunratického lesa v Praze. Statný hraniční dub, který zde můžeme pozorovat, má ve svých letokruzích zapsáno mnoho událostí. Pověst mu přisuzuje, že byl vysazen již za vlády Václava IV. při výstavbě jeho loveckého sídla Nový hrádek. Těch 600 let by byl pořádný věk. Ač má obvod kmene bohatě přes čtyři metry, budeme jeho prvopočátek spíše zařazovat do 18. století, do období vlády Marie Terezie. Tehdy byl vysazen nebo určen jako hraniční strom při přeměřování katastrů, díky čemuž už tehdy podléhal přísné ochraně.

Strom na okraji hvozdu kdesi daleko za Prahou měl vše, co potřeboval. Pak se ale náhle začalo rozšiřovat město a s ním i neblahé souvislosti. Louky a pole pokryly panelové domy, vznikly nové silnice, zvýšila se frekvence lidí, přidala se doprava. Plocha okolo velikána byla nevhodně vyasfaltována. Strom začal trpět suchem. Duby jsou ale houževnaté stromy, a tak ten náš naštěstí stále roste dál. Nemůže se přemístit, i když by to určitě udělal s chutí. Je odkázán na své původní místo. Některým překáží v cestě, jiní obdivují jeho malebnost.

Kunratický dub letní je strom-hrdina, který statečně čelí civilizačnímu tlaku. Obklopila ho civilizace – sídliště a obchodní centrum.

I stromy mají měřítka své existence. Mají-li dobré podmínky, vydrží déle, když na ně působí více stresujících faktorů, vydrží méně. Ve městech nerostou, protože by se jim tam líbilo, ale proto, že je tam chce a také potřebuje člověk. Představte si město beze stromů a zeleně. Jak byste se v něm cítili? Bylo by útulné?

Když je zlikvidován parčík před domem, najednou si všichni uvědomí, že jim „něco“ chybí. I developerské společnosti vědí, že se bez zeleně neobejdeme, a tak ve svých nabídkách používají slova jako bydlení v zeleni, názvy stromů, lesoparků a podobně. Člověk si nepřímo ztrátu zeleně, na kterou byl od svého prapůvodu zvyklý, kompenzuje alespoň pokojovými květinami.

Betony, asfalty a další zpevněné plochy, které tvoří hmotu našich měst, výrazně ovlivňují jak městské životní prostředí, tak i kvalitu života obyvatel města. Hustá zástavba bez zeleně vytváří efekt tepelného ostrova. Ten je nejvíce patrný v létě. Teplo nahromaděné v zahřátých předmětech se uvolňuje ještě dlouho po západu slunce, a tak teplota v centrech měst klesá jen velmi pomalu. Naproti tomu vícepatrový porostní kryt vegetace brání ve dne přehřívání vzduchu v okolí půdního povrchu, a proto průměrná vzdušná teplota vegetačních ploch bývá ve dne nižší o 0,5 až 3,0 ºC.

V parném létě je mnohem příjemnější vyrazit pod koruny stromů než do rozpáleného sídliště.

Ve stínu stromů dosahují aktivní povrchy (například lidské tělo) v porovnání s povrchovou teplotou přímo osluněných míst o 15 až 30 ºC méně. V důsledku spolupůsobení dalších funkcí proto většinou vegetační stín stromu hodnotíme jako komfortnější než stín slunečníku či domu.

Zeleň nám dodává dobrou náladu, tříbí mysl, je pro nás inspirací. Také tlumí větrné proudění, dodává kyslík, produkuje blahodárné látky a zvyšuje potřebnou vlhkost vzduchu v našem okolí. (Uvádí se, že ve městech je snížena relativní vlhkost vzduchu o 5 až 10 % oproti okolní krajině.) Mnohem lépe se cítíme, když se z plna plic nadechneme v borovém lese než v podzemních garážích.

Stromy, které s námi žijí ve městech, jsou nejen důležitou vegetační složkou, ale jsou to též živí svědkové minulosti. Připomínají události, jichž byly svědky nebo při nichž byly vysazeny. Mnohé stromy nesou důležitá poselství a ta mají zapsaná v letokruzích. V Praze je řada stromů-hrdinů, které každý den čelí náporu civilizačního tlaku. Poznávejme je, prokazujme jim úctu a ochranu. Nejen nejstarší stromy jsou významné, ve městě najdeme i mnoho mladších jedinců, kteří připomínají události naší historie.

Aleš Rudl vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, je dendrolog, autor knižní novinky Pozoruhodné stromy Prahy a tvůrce internetových stránek „Pražské stromy“, na kterých mapuje památné a významné stromy Prahy. Na webu jsou dostupné i různé tipy na nevšední výlety a procházky, a to jak pěšky, tak i na kole.