Všímáme si

Reborn design 2024: Puky proti molům, rostoucí květináč i kritické video

Letos probíhal od března do června třetí ročník studentské designérské soutěže Reborn Design. Soutěž motivuje mladé designéry a architekty k vytváření produktů z druhotných surovin, které soutěžícím dodávají partnerské firmy. Přihlásilo se 69 prací v pěti materiálových kategoriích. Soutěž i tento rok organizují firmy Plastenco a Lavaris.

Reborn design 2024: Puky proti molům, rostoucí květináč i kritické video
Reborn design 2024: Puky proti molům, rostoucí květináč i kritické video

Autoři: Huy Pham a Valérie Záhonová • Foto: Reborn Design

„Studenti si vyzkoušeli pracovat s neobvyklým recyklovaným materiálem, mohli své nápady konzultovat s odborníky na design, cirkulární ekonomiku a technologie ke zpracování druhotných materiálů a pracovat v zázemí technologických partnerů. Věřím, že některé produkty mají i tržní potenciál a studenti dostanou šanci je rozvíjet díky investicím partnerů," říká Elias Karraa, zakladatel Reborn Design a obchodní ředitel firmy Lavaris. Hlavními materiály, s nimiž letos studenti pracovali, byly tedy stírací losy od firmy Sazka, polypropylenové obaly od tabákové společnosti BAT a obalový materiál od stavební firmy Liko-S.

Absolutním vítězem, který obdržel od odborné poroty největší počet hlasů, se stal Václav Matyáš z Fakulty architektury ČVUT, který ze starých stíracích losů firmy Sazka a vyřazených knih od ReKnihy vytvořil deodorizující puky proti molům s názvem Motmal. Materiál doplnil o použitou kávovou sedlinu, která absorbuje nepříjemné pachy, a o esenciální oleje, které pomáhají odhánět škůdce. Puk je tak podle autora možné umístit například do šatní skříně nebo spižírny. Porota ocenila hlavně originální nápad, technické provedení a škálovatelnost. Vítěz bude mít nyní možnost svůj projekt dotáhnout do skutečné produkce.

„Ocenění mě motivuje dále upravovat procentuální poměry rýžové pasty, recyklovaného papíru a kávové sedliny tak, aby výsledný produkt co nejlépe splňoval mnou stanovené funkce – absorbování nežádoucích pachů a šíření vůní esenciálních olejů, ale zároveň si zachoval svou pevnost a nedrolil se. Jedním z problémů, které jsem zpozoroval až v pozdějších fázích výroby, byla potřeba nechat puk ve formě déle, než jsem původně předpokládal. Vysoký obsah kávové sedliny vyžaduje delší dobu schnutí, aby byl puk kvalitně provedený,” přibližuje autor proces vývoje produktu.

Zajímavě zpracovala odpadní materiál studentka MENDELU Karina Logvinenko, která využívala obalový materiál firmy Liko-S. Tepelně spojovala průhledné, bílé a barevné fólie, jež získaly vrstvením požadovanou pevnost a vzorování.

„Nejprve jsem pracovala jen s průhlednými fóliemi. Zkoušela jsem je žehlit při různých teplotách, abych zjistila, jak se ten materiál vůbec chová. Furt to ale nebylo to, s čím bych byla spokojena. O něco později jsem v ateliéru objevila i bílé fólie, které jsem zkusila zařadit do svého materiálu a bylo to přesně to, co tomu chybělo. Při práci s materiálem mě překvapily dobré vlastnosti fólií a jejich lisovatelnost. Také stojí za zmínku variabilita barevného provedení. Materiál se bez problému prošívá, je pevný a velice dobře drží tvar,” uvádí autorka. Projekt zaujal výrobce natolik, že má v plánu jej uvést do malosériové výroby. Ze vzniklého plastového materiálu mohou vzniknout například penály, batohy, ledvinky a další.

Na stejné fakultě vznikl projekt papírového květináče Mesh Martina Zedníčka. Porotu zaujal nápad spojit papírovou drť z ReKnih s vodou a semínky. Díky tomu se časem objeví na celém těle květináče zelené klíčky, které i spolu s papírovou drtí pomáhají odvádět přebytečnou vodu a zabraňují přemokření substrátu. Na produktu plánuje autor pracovat s dvěma partnery soutěže dále.

Mnohem kritičtější pohled na otázku designových produktů z odpadu nabízí projekt studenta Matěje Strakoše, který zvolil jako výstup formát videa. Zábavným způsobem poukazuje na nesmyslnost snahy řešit odpad pomocí upcyklace v další produkty, zvlášť pokud si předtím neuvědomíme, odkud se tento odpad vlastně bere. Vrací tím odpovědnost zpět do rukou firem, které musejí v první řadě hledat reálné cesty, jak s vyprodukovaným odpadem naložit.

Řešením často ani nemusí být přetvoření odpadu v upcyklované produkty, ale zajištění recyklace nebo snižování celkového množství spotřebovaného materiálu. Polypropylenové obaly od nikotinových sáčků, které soutěži dodala firma British American Tobacco, by se mohly vracet zpět do trafik a najít tak opětovné využití. Stírací losy, které zase dodala Sazka, by mohly být menší, aby zbytečně nespotřebovaly velké množství materiálů. Upcyklace, se kterou pracují soutěžící studenti, by samozřejmě měla přicházet na řadu až po tom, co se všechny možnosti jak snížit celkové množství odpadu vyčerpají.

Mnohdy je ale pro studenty těžké se zorientovat v problematice udržitelnosti výrobních podniků - stejně tak je pro ně i pro zúčastněné firmy mnohem atraktivnější zpracovat téma do nějakého hmotného produktu. Soutěž díky propojení s firmami nabízí budoucím designérům první kontakt s oblastí ekodesignu, bez které se v budoucnosti již neobejdeme.