Všímáme si

Kopál – všestranná míza stará tisíce let

Kopál je podivuhodná hmota, která se svou podstatou nejvíce blíží jantaru. Vytéká ze stromů, tvrdne, mění strukturu. Houslaři v něm vidí lak, šperkaři ho zasazují do prstenů, restaurátoři ho používají při záchraně obrazů, v Latinské Americe poslouží k odvanutí nechtěných stínů na duši i na těle.

Kopál – všestranná míza stará tisíce let
Kopál – všestranná míza stará tisíce let

Stejně jako jantar je i kopál fosilizovaná pryskyřice, v tomto případě stromu Protium copal. Rozdíl je především v jejich stáří. Zatímco u zcela fosilizovaného jantaru dosahuje stáří nezřídka i desítek milionů let, u kopálu jde zpravidla o tisíce, někdy statisíce let. Díky tomu mají oba materiály odlišné vlastnosti. Zatímco jantar je po molekulární stránce již zcela mineralizovaný, a je tedy tvrdý, kopál si zachovává jistou měkkost a nedosahuje křehkosti jantaru. Kopál je rozpustný, stejně jako jiné pryskyřice, v nepolárních rozpouštědlech, jako je líh či aceton, což nabízí široké spektrum využití.

Čerstvá pryskyřice uzavřená a zakonzervovaná v horninovém prostředí postupem času mění svou strukturu, dochází k polymeraci a přeměně těkavých a reaktivních složek na stabilní sloučeniny. Pryskyřice se vytvrzuje, podobně jako u syntetických pryskyřic, ovšem v případě přírodní pryskyřice jde o proces podstatně pomalejší.

Slovo kopál je odvozeno od aztéckého copalcoahuitl. Tímto slovem je označován strom produkující pryskyřici nebo pryskyřice samotná. Označení kopál se někdy používá pro řadu pryskyřic různého rostlinného původu. (foto: Dinesh Valke, Flikr, 2012, CC BY-SA 2.0)

Naleziště kopálu se nacházejí v místě výskytu kopálových stromů hlavně ve Střední Americe a východní Africe. Samotné fosilizované kopály se potom nalézají v hloubce několika metrů pod těmito stromy. První použití kopálu je pravděpodobně spojeno s mayskou kulturou, která jej využívala při obřadech coby kadidlo a posvátný předmět pro očištění prostorů a předmětů. Ačkoli se k těmto rituálům používal kopál čerstvý, tedy pryskyřice přímo vytékající zpod kůry stromu, máme i doklady o použití jeho fosilizovaných forem pro účely estetické i náboženské.

Vlastnosti kopálu jej však předurčili pro mnohem širší využití. Díky svým citrínovým odstínům je v mineralogické podobě užíván ve šperkařství. Jeho polymerní vlastnosti se využijí při přípravě laků – s touto myšlenkou přišli evropští kolonisté, kteří začali rozpuštěnou kopálovou pryskyřicí natírat kočáry, obrazy, nábytek a hudební nástroje. Správný houslařský lak výborně ulpívá na základu, má oslnivě živý lesk, odolává vlivům ovzduší a vyniká svou pružností. Kopálové laky se při výrobě smyčcových nástrojů používají dodnes. Laky mohou mít i jiné přísady, například pryskyřici sandarak (strom sandarakovník článkovaný) nebo mastix (strom řečík lentišek), přírodní živici šelak, terpentýn, šafrán nebo propolis.

Stejně jako rozlišujeme druhy uhlí podle stadia prouhelnění (lignit, hnědé uhlí, černé uhlí, antracit), můžeme fosilizované pryskyřice rozdělit na recentní, tedy současné, poté na kopálové a následně jantarové, kdy už je pryskyřice organickým minerálem. (foto: achiv autorky)

Kromě houslařských a nábytkářských laků je kopál využíván i pro restaurování obrazů. Setkáváme se s ním i v mystičtější rovině. Ať už ve své mineralogické formě nebo jako čerstvá pryskyřice našel místo v rituálních tradicích. Původní obyvatelé Latinské Ameriky si ho považovali a dodnes ho užívají pro energetické čištění prostoru. Věří, že prostupující kouř odvane stíny, tedy problematické části, na duši i na těle. Podobnou souvislost nalézáme na našem kontinentě u místního jantaru z Pobaltí, který měl jako amulet léčit nejen břišní problémy.
Symbolika čištění prostoru vykuřováním je nám vlastní i v křesťanské kultuře, prastarou semitskou tradici převzali křesťané na Blízkém východě. Kadidlo je jedním ze tří darů zmíněných v Bibli, které přinesli mudrci narozenému Ježíškovi. Tato skutečnost poukazuje na jeho tehdy pravděpodobně vysokou hodnotu. Rostlinné pryskyřice užívané pro vykuřování mají společný příjemný uklidňující účinek, kopálová má nasládlou teplou vůni připomínající hlínu.

Text: Barbora Tydlitátová, úvodní foto: Herdbco.com