Téma týdne

V hi-tech lékárničce najdete silikonovou pěnu, lepidlo i krunýře krevet

S pomocí nových materiálů mohou být naše rány ošetřeny rychle a bezbolestně. Zároveň se mohou i dvakrát rychleji hojit. Seznamte se s náplastí ve spreji, tkáňovým lepidlem nebo stříkačkou plnou pěnových žížal, které do pěti vteřin zastaví krvácení.

V hi-tech lékárničce najdete silikonovou pěnu, lepidlo i krunýře krevet
V hi-tech lékárničce najdete silikonovou pěnu, lepidlo i krunýře krevet

Na menší rány, odřeniny a lehčí spáleniny v místech, kde obtížně drží náplast nebo obvaz, je ideální takzvaná náplast ve spreji. Jde o lepkavou tekutinu s obsahem alkoholu, která ránu vydezinfikuje a překryje jako druhá kůže. Rána tak může dýchat, ale zároveň se do ní nedostanou žádné vnější nečistoty. Povlak je voděodolný a vydrží na ráně dvacet čtyři hodin. Náplast ve spreji zajišťuje takzvané „vlhké hojení“. Že se rána při přiměřené vlhkosti hojí až o polovinu rychleji než pod suchým obvazem, věděli již staří Sumerové, Egypťané, Řekové i Římané, a tak využívali jako základní složku hojivých balzámů med.

Na stejném principu funguje i HemaGel, výrobek českého původu, který lze použít na řezné rány, odřeniny, spáleniny 1. a 2. stupně nebo třeba i na opary. Jedná se o speciální polymerní gel rovněž určený k vlhkému hojení ran. Vychytává volné kyslíkové radikály, které jinak v ráně zvětšují zánět, podporuje tvorbu nové tkáně a zároveň působí mikrobicidně, čili brání infekci. Obvaz díky gelu nepřischne k ráně. Ta se výrazně lépe hojí, rychle se stáhne a nevzniká strup ani větší jizva. Gel neproniká do těla, a tak ho mohou bez problémů používat i těhotné ženy a malé děti. Za vznikem gelu stojí skupina vědců z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR v čele s Jiřím Labským a nepřímo i vynálezce kontaktních čoček profesor Wichterle: gel je totiž vyroben na stejné bázi jako měkké čočky.

Princip fungování HemaGelu ( ilustrační foto: Jessica Lucia, Flicker, 2010, CC BY-NC-ND 2.0)

Rozbité děti slepíme
K ošetření ran, u kterých už by bylo na místě šití, se pak hodí tkáňové lepidlo. „U nás v ambulanci na dětské chirurgii a na pohotovosti ho využíváme hodně. Ošetření je rychlé a vcelku bezbolestné, rány dobře drží a výborně se hojí,“ říká MUDr. Jan Trachta z Fakultní nemocnice v pražském Motole. „Rána ošetřená lepidlem se nesmí pět dní namočit, ale jinak opravdu drží, ještě se nestalo, že by se někdo vrátil s tím, že by se dítěti rána rozlezla. Slepíte rozseklý ret i rozbitou hlavu, a to i když je rána až na kost. A jsou z toho i hezké jizvy,“ dodává setra Ivana Spěváková.

Naproti tomu chirurgové a traumatologové z oddělení pro dospělé dávají přednost klasickému šití. Tkáňové lepidlo přece jen stále vyjde dráž než jednorázové nitě (jedna dávka vyjde na 200 Kč) a nehodí se pro všechny typy ran. Horkou novinkou je také Cavi-care, silikonová pěna, která se používá při hojení dutin. „Pěna překryje ránu, podpoří hojení a zároveň vytvoří hmotu podobnou polystyrenu, takže dokáže výborně zafixovat například operovaný penis,“ vysvětluje doktor Trachta.

Silikonová pěna Cavi-care (zdroj: wondbedekkers.nl)

Konec smotků gázy ve střelných ranách
Nejžhavější novinky v oblasti materiálů k ošetření ran má pochopitelně k dispozici armáda. Tady ovšem nejde o gely na oděrky, ale o chytré materiály, které dokážou člověka zachránit před vykrvácením na bitevním poli. Tým vědců z Oregonu vyvinul jednoduché kapesní zařízení nazvané XStat, které dokáže během pěti vteřin zastavit krvácení ze střelné rány. Jedná se o plastovou stříkačku naplněnou centimetr širokými pěnovými tabletami, které se v ráně vlhkem roztáhnou do podoby žížal a důkladně ji ucpou.

„Tahle věcička přinese raněným vojákům velkou úlevu. Jinak totiž musí medik při akutním ošetření na bojišti nacpat do rány gázu. Je to tak bolestivé, že musíte chlapovi napřed sebrat pistoli,“ vysvětluje jeden z autorů vynálezu John Steinbaugh, bývalý polní medik u amerických speciálních jednotek. Účastnil se misí v Afghánistánu a Iráku.„ A ke všemu u těch vážnějších zranění gáza stejně nefunguje,“ dodává.

První pomoc při krvácení pomocí pěnových tablet XStat^® (gif: CBS This Morning, foto: facebook Revmedx, Inc.)

Když v roce 2012 odešel po vážném zranění z armády, přidal se Steinbaugh k začínající oregonské firmě RevMedx, malé skupině válečných veteránů, vědců a inženýrů, kteří se snažili přijít na způsob, jak rychle a efektivně zastavit silné krvácení. První prototyp vznikl rozstříháním kuchyňské houbičky na nádobí. Autoři jej otestovali na zvířatech. Poté se snažili najít vhodný sterilní a netoxický materiál. Houbovité tablety, které dnes XStat obsahuje, mají jádro z dřevité drti. Obaleny jsou chitosanem, antimikrobiální látkou získanou z krevetích krunýřů, která zvyšuje srážlivost krve.

Výrobek už schválila americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration), a tak nejspíš smotkům gázy definitivně odzvonilo. Team nyní pracuje na tabletách (či žížalách) z biodegradabilního materiálu, který by rovnou mohl v ráně zůstat a tělo by ho po čase vyloučilo. A kdo ví, třeba nakonec XStat, tak jako mnohé jiné vynálezy, najde využití i mimo armádu, v běžném civilním životě. Třeba se spolu s ostatními novinkami stane součástí lékárničky cestovatelů, horolezců a jiných dobrodruhů.