Téma

Jak zacházet se sklem, které nelze recyklovat? 5 projektů, které inovují přístupy ve sklářském průmyslu

Sklo nás obklopuje již několik tisíciletí. Pokládáme ho za samozřejmost každodenního života. Setkáváme se s ním při pohledu do zrcadla, z okna, na autobusových zastávkách, ale také z něj často pijeme. Avšak ne vždy musí mít klasické vlastnosti, jako je průhlednost, křehkost či hladký povrch. Knihovna materiálů matériO' Prague představuje projekty, které v sobě ukrývají příběhy inovace, recyklace a uměleckého zpracování. Každý z nich mění naše vnímání toho, co sklo může být.

Porous Glass Plasticine - materiál z dílny TUL.

Porous Glass Plasticine - materiál z dílny TUL.
Porous Glass Plasticine - materiál z dílny TUL.

Autorka: Sára Drobíková • Úvodní foto: se svolením TUL

Porous Glass Plasticine: lehké sklo
Technická univerzita v Liberci představuje nový materiál ze surového i recyklovaného skla, který po zpracování váží polovinu hmotnosti běžného skla. Říkají mu Porous Glass Plasticine (Porézní plastická sklokeramika) a za vývojem stojí Vlastimil Hotař a Marie Stará z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.

Hmota je před vypálením tvarovatelná podobně jako modelína a umožňuje uživatelům vyrábět sochy a jiné objekty bez použití formy. Po utavení je materiál průsvitný a pórovitý a umožňuje absorpci kapalin. Lze ho tedy použít jako difuzér pro parfémy nebo jiné aromatické látky. Kromě ručního zpracování může uživatel Porous Glass Plasticine aplikovat jako filament pro 3D tiskárny, což rozšiřuje jeho potenciální uplatnění v průmyslu i v kreativních projektech.

Forite Tiles: e-odpad pro kachličky

E-odpad jako vstupní materiál pro kachličky v koupelně? Projekt Forite je kolaborací mezi norským architektonickým studiem Snøhetta, belgickým Studio Plastique, které se věnuje výzkumům a jejich aplikaci v designu, a italským výrobcem keramických dlaždic Fornace Brioni. Zkoumají spolu těžbu, zpracování, použití a životnost písku a výrobků z něj vytvořených. Materiál Forite je výsledkem výzkumu zaměřujícího se na to, jak přetvořit skleněný odpad z elektronických zařízení na nový materiál. Výsledkem jsou poloprůsvitné zbarvené kachličky o velikosti 10x10 cm a 30x30 cm, které lze uplatnit v designu i architektuře.

Sklo z elektronického odpadu se obvykle nerecykluje. Bývá totiž většinou upevněno k dalším materiálům a je také povrchově upravováno a laminováno, což komplikuje proces znovuvyužití. K tomu při recyklaci ztrácí svou průhlednost a zbarvuje se do nazelenalých bahnitých odstínů. Avšak norské studio z tohoto efektu dělá přednost svého produktu - každá kachlice z elektrického odpadu tak může obsahovat unikátní vzor.

Foto: Forite Tiles

From the Ashes: jak vyrobit sklo

Napadlo vás někdy, že po objednání pizzy můžete přispět k výrobě skleniček? Mnichovské Studio Peipei se specializuje na využití odpadu jako vstupního zdroje k novým produktům. V roce 2022 představili projekt „From the Ashes", jehož cílem je výroba skla šetrného k přírodě. Reagují tím na vysokou energetickou spotřebu při výrobě a využívání neobnovitelných materiálů, jako jsou písek, soda a vápenec. Stejně jako u většiny průmyslových procesů se dostupnost těchto složek dramaticky mění v důsledku klimatických změn a lidských výrobních postupů.
Při tvorbě sklenic, váz a glazur se studio zaměřilo na odpad z restaurací, konkrétně popel z pecí na pizzu, a mušle z mořských plodů. Z toho se poté získávají náhražky sody a vápna. Písek, třetí složka skla, je doplněn z lokálních pískoven.

Foto: From the Ashes

Terrazzo Murano: nový život zbytků kvalitního skla

Tradiční benátské sklo je známé díky své kvalitě řemeslného zpracování a unikátnímu množství barev a vzorů, které najdeme ve formě skleniček, lustrů, váz nebo šperků. Ale i tato letitá oslavovaná technika produkuje odpad.

Italská firma The Placemakers, která se zabývá materiály pro městský design, nábytek a kuchyně, si s problematikou benátského zbytkového materiálu poradila následovně. Střepy, které by se jinak staly sklářským odpadem, míchá se směsí z recyklovaného betonu a oceli a vytváří tak nové dlaždice připomínající terrazzo. Běžně je tento pevný deskový či podlahový materiál složený z rozdrceného mramoru nebo žuly, které jsou zasazovány do cementového pojiva. Po vyleštění může připomínat kámen nebo vytvářet dekorativní mozaiku. V případě Terrazzo Murano je do směsi přimícháváno zbytkové barevné benátské sklo.

Foto: matériO' Prague

Dirty Glass: recyklace odpadního skla

Jan Čihák, student ateliéru Sklo z Fakulty Umění a Designu v Ústí nad Labem, inovativně přistupuje k problému recyklace odpadního skla, které často nelze znovu zpracovat a končí na skládkách. Sesbírané obalové sklo a odpad z výroby knoflíků drtí do jemné moučky a z ní poté tvoří různé objekty - desky, stolky, kachličky i sochy. Klíčovou výhodou jeho přístupu je možnost míchat různé typy skel, což je v běžné praxi obtížné kvůli náchylnosti k prasknutí. Rozhovor s Janem Čihákem si můžete přečíst zde.

Foto: Tomáš Denk, Anežka Majdišová

Sára Drobíková je konzultantkou v knihovně materiálů matériO' Prague, kde působí od ledna 2023. Kromě materiálů se věnuje i produktovému designu a designu skla.