Všímáme si
Olympijská přehlídka textilních inovací
Zatímco se česká nástupová kolekce pro Olympiádu v Tokiu prezentuje kombinací tradičních střihů s technikou modrotisku, americká značka Ralph Lauren se ve svých uniformách zaměřila na téma udržitelnosti a inovativních technologií. Za své estetické pojetí je ovšem kolekce na domácí půdě kritizována za to, že nereprezentuje dostatečně široký vzorek amerického obyvatelstva a připomíná spíše volnočasové oblečení nejbohatších privilegovaných vrstev. Nás ovšem zaujal promyšlený vhled do složení materiálů a průkopnických technologií v textilním průmyslu, o kterých jste mohli slyšet i na webinářích Towards New Materiality. Rozhodli jsme se nechat estetiku a vkus stranou a zaměřit se detailněji na technologické inovace.
Text: Huy Pham • Foto: Bunda se zabudovaným RL Cooling systémem. Joel Griffith, CBS News
Tokio je známé nepříjemně horkými léty, kvůli kterým nechal Ralph Lauren vyvinout nositelný termoregulační systém RL Cooling, který je zaintegrovaný do zad vlajkonošovy bundy. Tento malý přístroj snižuje pocitově teplotu až o 10°C tím, že ochlazuje cévy v oblasti šíje. Detaily o tom, jak přesně RL Cooling funguje nejsou zatím k dohledání, můžeme ovšem předpokládat, že využívají podobnou technologii jako volně dostupný Reon Pocket od firmy Sony. Ten je založen na termoelektrickém článku, ve kterém se pod proudem jedna strana zahřívá a druhá ochlazuje. Pomocí malého větráku je pak přebytečné teplo odváděno pryč. Termoelektrický článek funguje oběma směry, může tedy tělo naopak i zahřívat. Kdyby měl každý z nás nositelnou osobní klimatizaci, nebylo by potřeba ochlazovat nebo vytápět celé místnosti, čímž by se ušetřilo velké množství energie. Není to poprvé, co Ralph Lauren experimentuje s osobním termoregulačním systémem. Už v roce 2018 pro Olympiádu ve městě Pchjongčchang vyvinul Heat Thermal Jacket, která měla naopak atlety udržet v teple. Na podšívce byl vodivým inkoustem s příměsí stříbra natištěn elektrický obvod, který se po zapojení do všité baterie začal zahřívat.
Nástupová kolekce amerického týmu a mikina barvená technologií ECOFASTPure. Foto: Ralph Lauren
Většinu materiálů použitých v této kolekci spojuje téma udržitelné výroby. Bavlna je proto získávána a zpracovávána lokálně a je barvená pomocí technologie ECOFAST™ Pure, kterou vyvinula společnost Dow. Tradiční barvení látek představuje velikou environmentální zátěž, spotřebovávající až 5 bilionů litrů vody ročně a tvořící až 20 % odpadních vod na světě. Firma Dow vyvinula technologii, která snižuje množství vstupní chemie až o 90 % a vody až o 50 %. Využívá přitom principu elektrického náboje částic. Protože jak bavlněné vlákno tak barvivo jsou záporně nabité, přirozeně se odpuzují a jejich polarita se musí obvykle narušit pomocí chemických solí nebo alkálií. ECOFAST™ Pure technologie dokáže bavlnu nabít kladnými částicemi a vlákno se tak dokáže mnohem jednodušeji spojit se záporně nabitým barvivem. Tuto technologii má v plánu Ralph Lauren nabídnout textilnímu průmyslu skrze platformu Color on Demand, která bude spuštěna později letošního roku.
Princip ECOFAST Pure spočívá v kladném nabití bavlněných vláken. Zdroj: Cotton Works
Pro výrobu sportovních bund a opasků byl zvolen recyklovaný polyester (rPET) vyráběný americkou firmou Unifi pod obchodní značkou Repreve. Polyester je pro svoji funkčnost velice oblíbený materiál ve sportovním textilu. Podle The Sourcing Journal tvoří 52% veškeré světové výroby vláken, ale pouhých 14% je z recyklovaných zdrojů. Unifi jej vyrábí z odhozených PET lahví, které se mechanicky rozdrtí, roztaví do peletů a tažením se z nich vyrobí dlouhé příze. Hlavní výhodou materiálu Repreve (nebo jiných recyklovaných polyesterů) je tedy využití odpadu jako zdroje, což s sebou nese menší ekologickou a energetickou zátěž než výroba ze surové ropy. Ať už ovšem mluvíme o primárním polyesteru nebo recyklovaném polyesteru, jedná se stále o nerozložitelný materiál vylučující během praní velké množství mikroplastů, které se stávají čím dál tím větším environmentálním problémem.
Symbolickou stopu zanechal na kolekci i materiál Mirum, vyvíjený společnosti Natural Fiber Welding, do kterého v roce 2020 Ralph Lauren investoval. Z Mirumu tak mají olympijští sportovci vyrobený malý „kožený“ štítek na džínových kalhotech. Mirum se ukazuje být jednou z nejslibnějších alternativ kůže. Zatímco u jiných alternativ se používají pro vytvrzení polyuretanové příměsi, které jej činí v důsledku nerozložitelnými, Mirum využívá vlastní patentované tvrdidlo, které je biologicky snadno odbouratelné. Tento materiál je tak zcela biodegradabilní, recyklovatelný a rostlinného původu. Do Natural Fiber Welding investovala také obuvnická společnost Allbirds, která plánuje představit první boty z Mirumu letos v prosinci.
Polyester je nahrazen recyklovaným rPET a štítek vyrobený z Mirumu. Foto: Ralph Lauren
Tkaniny se mohou probarvovat za pomocí rozdílně nabitých ploch. Zdroj: Cotton Works
Americká kolekce tak jde ruku v ruce s celosvětovým trendem hledat alternativní řešení ke stávajícím systémům, které se ukazují být dlouhodobě neudržitelné. Vzájemná spolupráce velkých značek a investice do alternativních materiálů ukazují touhu změnit módní průmysl, který je již delší dobu kritizován. I přesto, že se jedná ze strany Ralph Lauren pravděpodobně o silný marketingový tah k příležitosti Olympijských her, právě předvedení inovací textilního průmyslu na tak exponované události může zvýšit povědomí a zájem o nové technologie i u ostatních značek.
29. 8. 2021
Aktuálně
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
20. 12. 15:39
Děkuji za rozhovor, TEXTILE MOUNTAIN i jeho zakladatelka jsou neuvěřitelné plní energie, že ...
Michael Rada - Textile Mountain zachraňuje látky od designérů stejně jako kvalitní metráž, jaká už se nevyrábí
15. 11. 13:02
Dobrý den, děkuji za další zajímavý článek. Rád bych upřesnil, že v některých z ...
Michael Rada - Recyklovaná jízda: Skateboardy z leteckých součástek i rybářských sítí
18. 10. 16:13
Dobrý den, děkuji za zajímavý příspěvek. Je škoda že autoři nejnovějších publikací, ...
Michael Rada - Řemesla, 1. díl: Proč v Evropě mizejí umělecká řemesla a jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna?