Všímáme si

Nejzelenější triko z lesa a spiruliny

„Vypěstované v lesích a bioreaktorech – napůl tričko, napůl potrava pro žížaly.“ Takto popisuje firma Vollebak své „Plant and Algae T Shirt“ – tričko ze 100% rozložitelných materiálů, které po úplném donošení můžete zakopat pod zem. Do tří měsíců by po něm díky práci půdních organismů neměla zbýt ani nitka. Vyrábí se odpovědným způsobem v Portugalsku a v přepočtu stojí kolem 2700 Kč.

Nejzelenější triko z lesa a spiruliny
Nejzelenější triko z lesa a spiruliny

Text: Lucie Jandová • Zdroj foto: Vollebak

Látka na toto triko je vyrobena z dřevní buničiny eukalyptů, smrků a buků pocházejících z udržitelného lesního hospodářství. K šití se používá recyklovaná bavlněná nit a k barevnému potisku zase přírodní inkoust ze sinice spirulina. Je ale výrobek opravdu tak zelený, jak ho výrobci prezentují?

Dřevo versus bavlna
Ekologické a ekonomické stránce výroby textilu ze dřeva se ve své studii „Wood Pulp – The New Cotton for the Garment Industry?“ věnuje odborná konzultantka Pirita Huotari. Ta zdůrazňuje, že přeměnit chemickou cestou dřevo na buničinu, celulózu a poté na textil umíme už od konce 19. století, kdy byla vynalezena viskóza. Jedním z důvodů, proč má dodnes tato látka nízký podíl na trhu, je její poměrně nákladná výroba.

A jak je to s ekologickou udržitelností? Hlavní výhoda dřeva je v tom, že v porovnání s bavlnou není k jeho pěstování potřeba intenzivního hnojení ani zavlažování. Jak vyplývá z odborných analýz z let 2005 a 2010, je spotřeba vody i uhlíková stopa viskózy výrazně nižší než u bavlny a polyesteru.

Zdroj: Huotari, Pirita: Wood Pulp - The New Cotton for the Garment Industry?, Fisher International, 2019

Přesto nelze konvenční viskózu automaticky považovat za ekologicky šetrnou – většinou pochází z necertifikovaného dřeva a při výrobě se používají chemikálie jako kyselina sírová, hydroxid sodný nebo sirouhlík, který může unikat do atmosféry.

Šetrné, ale drahé
Výrobní technologie trička Plant and Algae je modernější a šetrnější než u viskózy. Podobně jako u materiálu Lyocell, který je na trhu již od roku 1992, se pro rozvláknění dřeva používají šetrnější rozpouštědla a veškeré chemické látky se téměř ze 100 % recyklují v uzavřených výrobních cyklech. Zároveň je to výroba oproti běžné viskóze finančně i časově náročnější. „Vyrobit jedno tričko zabere od začátku až do konce 12 až 18 měsíců,“ přiznává Jo Tidball z Vollebaku. V těchto souvislostech už vyšší cena trička začíná být pochopitelná.

Potisk ze sinice
Výroba zeleného inkoustu probíhá v laboratorních podmínkách za použití bioreaktoru – zařízení pro rychlou kultivaci mikroorganismů. Vypěstovat spirulinu je snadné: k životu potřebuje jen vodu, oxid uhličitý a světlo. Roztok se pak prožene přes filtr a vysuší na prášek, který je základem pro zelený inkoust.

Potisk na tričku firmy Vollebak má svou slabinu – postupem času bledne, což je dáno přirozenou oxidací chlorofylu. To se ale tvůrci rozhodli prezentovat jako přednost, díky které tričko při každém nošení vypadá trochu jinak.

Málo prát, nežehlit
Na názor ohledně udržitelnosti trička jsme se zeptali odborníka na LCA studii Vladimíra Kočího: „Proti výrobě triček ze dřevní buničiny nic nemám, pokud na ni nepadne příliš mnoho stromů,“ říká Kočí. Upozorňuje ale, že v rámci celého životního cyklu triček (od pěstování suroviny až po chvíli, kdy se stanou odpadem) hraje významnou roli praní a žehlení.

Například u deset let starého bavlněného trička, které jsme v průměru jednou týdně prali a žehlili, může údržba představovat až 56 % jeho celkové ekologické stopy. Důvodem je hlavně energie, kterou většina domácností odebírá z neobnovitelných zdrojů. U Plant and Algae T Shirt ale mohou být tyto dopady nižší. Tričko je totiž i kvůli přírodnímu potisku určené k šetrnému praní v ruce. A z fotografií je vidět, že žehlení nepovažuje za nutnost ani sám výrobce.

Udržitelnost v kostce
Tričko Plant and Algae lze v porovnání s konvenčními materiály považovat za poměrně ekologicky šetrné, a to jak z hlediska výroby, tak z pohledu celého životního cyklu. Při správné údržbě vám podle autorů může vydržet i desítky let (za běžného nošení se rozpadat nezačne, k tomu je potřeba ho skutečně zakopat pod zem nebo zkompostovat). A na závěr ještě zajímavost pro porovnání – jak dokazuje technologie Spinnova, je dnes možné ze dřeva získat textilní vlákno i bez chemie, čistě mechanickou cestou. Na posouzení, zda je to zároveň i cesta udržitelnější a ekonomicky životaschopnější, by však bylo třeba dalšího výzkumu.