Všímáme si

Respirátory a nanoroušky: Kvalita se vyplatí

Od čtvrtka začne platit povinnost zakrývat si dýchací cesty respirátorem třídy FFP2 nebo nanorouškou. Vybrat v záplavě nabízených ochranných pomůcek ty kvalitní se ale chvílemi jeví jako nadlidský úkol. Které ochranné pomůcky jsou nejúčinnější a na jaké bázi vlastně fungují?

Respirátory a nanoroušky: Kvalita se vyplatí
Respirátory a nanoroušky: Kvalita se vyplatí

Text: Lucie Tomanová • Úvodní foto: Pixabay

Na rozdíl od loňského jara, kdy byl respirátorů nedostatek a nekvalitní výrobek z Číny byl lepší nežli nic, je nyní situace opačná. Virová nálož v populaci je vysoká a my potřebujeme mít jistotu, že produkt, který nosíme na obličeji, nás dostatečně ochrání před infekcí nebo alespoň významně sníží infekční dávku, kterou schytáme. Máme možnost vybrat si z několika typů ochranných prostředků: Můžeme použít respirátor, nanoroušku, nanošátek anebo roušku s kapsou, do které vložíme nanofiltr. Podstatné přitom je, aby zvolený model dobře seděl na obličeji a nevznikaly mezery.

Test solí a parafínem

Aby byl respirátor funkční, musí dobře sedět na obličeji tak, abychom skutečně dýchali skrze něj, a ne mezerami na boku. Významně pomoci může i hladké oholení u mužů. Pokud jde o úroveň ochrany, měli bychom proti viru volit minimálně předepsaný respirátor kategorie FFP2 bez výdechového ventilu, anebo ještě lépe kategorii FFP3 bez výdechového ventilu. Pokud vlastníme respirátor s ventilem, je nutné překrýt ventil ještě zdravotnickou rouškou.

„Všechny respirátory prodávané v Česku by měly mít platný EU certifikát přezkoušení typu od některé evropské notifikované osoby (v Česku je takovou osobou VUBP). Notifikovaná osoba v rámci certifikace přezkouší respirátor podle evropské normy EN 149:2001+A1:2009.“ říká Aleš Martinovský ze společnosti Porta Medica, která se zabývá legislativou zdravotnických prostředků.

Podle uvedené normy EN 149 se prováděla celá řada testů, přičemž samotnou filtrační účinnost měří dva z nich: První zkoumá průchod aerosolu chloridu sodného (kuchyňské soli), který utvoří drobné krychlovité krystalky. „Druhý test používá k simulaci parafínový olej, který tvoří v aerosolu kulové kapky. Ten podle Kúse simuluje průnik kapének s virovými částicemi materiálem, a to i v delším časovém intervalu, kdy respirátor na naší tváři postupně vlhne,“ vysvětluje předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kús. Dále laboratoř otestuje prodyšnost materiálu i „fit faktor“, tedy to, jak dobře maska na obličeji sedí. Pokud výrobek úspěšně projde všemi testy v dané kategorii, dostane označení CE se čtyřmístným číslem laboratoře a označení FFP1, FFP2 (95% záchyt částic) nebo FFP3 (99% záchyt částic). Toto označení spolu s dalšími údaji by pak mělo být vytištěno i přímo na masce.

Pokud má produkt pouze označení KN95, jako mnohé výrobky na českém trhu, ale chybí mu označení CE a tím i řádný certifikát z evropské laboratoře, je jeho prodej v podstatě ilegální. Výjimka, kterou dostali prodejci na jarní tři měsíce s podmínkou, že si mezitím zařídí řádnou certifikaci, již skončila. Předně čínská norma KN95 zcela neodpovídá stupni ochrany FFP2, jak tvrdí někteří prodejci, protože používá jen test solí, a nikoli parafínem. Podstatnější ale je, že mnohé dovážené čínské výrobky neodpovídají ani oné deklarované čínské normě KN95.

Nanorespirátor je Mercedes

Běžné respirátory jsou vyrobeny z netkané textilie nazývané Meltblown. Ochrana nositele spočívá v tom, že materiál zachytává částečky (prach a kapénky) pomocí elektrostatického náboje. Jak ale v čase vlhne vaším dechem, náboj mizí a po 4 hodinách musíte respirátor vyměnit za nový, protože již dostatečně nechrání. Naproti tomu nanorespirátor svou filtrační funkci v čase neztrácí, a tak je možné používat ho opakovaně několik dní, stačí ho vydezinfikovat z obou stran lihovým sprejem. Nanomembrána, která je umístěna mezi dvě vrstvy Meltblownu jako sýr v housce, by teoreticky vydržela i daleko déle, podle testů bez problémů 2 týdny, ale z hygienického hlediska už by to nebylo nic moc. Nano membrána, pokud není mechanicky poškozená, neztrácí svou funkci tak rychle právě proto, že v malých rozměrech působí na částice už na molekulární úrovni. Je také nutno dodat, že běžné normy pro ochranné pracovní prostředky přímo s viry (velikost 80 – 150 nanometrů) tak docela nepočítají, a že i respirátory třídy FFP3 jsou stavěny spíš na záchyt bakterií (3 mikrometry). Nanomembrána tedy představuje značný posun.

V Česku vyrábí certifikované FFP2 nano respirátory firma Spur, která spolupracuje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, a firma Pardam z Roudnice nad Labem, která spolupracuje s Technickou univerzitou v Liberci. Oba podniky vyrábějí i svou vlastní patentovanou membránu. Firma Pardam navíc jako první na světě vyrobila i nanovlákenný respirátor třídy FFP3. Podobný „Mercedes mezi respirátory“ pravděpodobně do měsíce uvede na trh i zlínský Spur.

Různá schopnost zachytávání částit u respirátorů tří kategorií. Ilustrační foto, zdroj: BOZP.cz

Nanorouška pro děti

Samostatnou kategorii ochranných prostředků tvoří nano roušky. Norma pro respirátory se na ně nevztahuje, protože u roušek, a to ani u těch zdravotnických, se doposud nepředpokládalo, že by sloužily jako ochrana pro svého nositele. Funkcí roušky bylo především předejít tomu, aby člověk prskal své viry a bakterie na ostatní, a tak zdravotnická norma řeší především záchyt kapének směrem ven a také prodyšnost. Naproti tomu rouška z nano textilie je většinou pojatá i jako částečná náhrada respirátoru. Výrobci nano roušek, kteří mají zároveň zdravotnický certifikát, jsou v Česku tři: Nano Medical, Safety Nano Protect a zlínský Spur. Nano roušky jsou vhodné hlavně pro ty, kterým nesedí respirátor: Tedy pro lidi s drobným obličejem a pro děti. Evropská norma nezná pojem „dětský respirátor“, protože jde o ochrannou pracovní pomůcku, ale dětská práce je v EU zakázaná. Děti tak mohou používat buď přímo nano roušky, které se vyrábějí v několika různých velikostech nebo textilní (pratelnou) roušku s kapsou, do které lze vložit nastříhaný nano filtr. Stejně jako nano respirátor vydrží rouška déle než 2 hodiny a lze ji v nouzi sterilizovat lihem a použít opakovaně. Je ale citlivá na mechanické poškození. Navíc rozhodně není dobré prát ji ve vodě.

Nanošátek pro sportovce

Nanošátek je kompromisní řešení pro děti a sportovce: Sedí na obličeji a v případě potřeby ho lze stáhnout na krk, takže ho dítě tak snadno neztratí, ani si ho pravděpodobně omylem nevymění s kamarádem. Po použití stačí nechat šátek takzvaně „odležet“ 12 hodin nebo jej sterilizovat roztokem lihu. Pokud je vyroben z kvalitního materiálu, snese několik pracích cyklů. Šátek se ale hodí spíš na ven a jeho odolnost i filtrační schopnost velmi záleží na použité technologii: „Masivnější membrána vyrobená pomocí technologie odstřeďování vláken, kterou používá například firma Pardam, pravděpodobně vydrží déle nežli jiné nanomembrány vyrobené pomocí elektrostatického zvlákňování,“ vysvětluje Jiří Kús. Při výběru šátků se certifikátem EU řídit nemůžete, jediným vodítkem tak zůstává členství výrobce v Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR.