Všímáme si

POP-UP: papírová dobrodružství ve třetím rozměru

„Nejlepší 3D kniha je taková, na které to předem nepoznáte. Její úspěch závisí na vynalézavosti, s jakou je schopna ukrýt své ,neknižní‘ vlastnosti,“ uvádějí v knize Books that Come to Life britští folkloristé Iona a Peter Opieovi. Ačkoli se technické postupy z trojrozměrných, takzvaných „pop-up“ knih těší největší oblibě v dětské literatuře, spektrum jejich uplatnění je mnohem širší. Skládačky nemusí sloužit jen k dokreslení pohádkových příběhů, mohou i vzdělávat, potěšit při narozeninách, opticky klamat anebo taky pěkně vyděsit.

• 
  POP-UP: papírová dobrodružství ve třetím rozměru
  POP-UP: papírová dobrodružství ve třetím rozměru

Za jednu z prvních pohyblivých knih bývá považován manuskript Chronica Majora, který vytvořil okolo roku 1240 benediktinský mnich Matthew Paris. V průběhu dalších staletí se různé otáčecí a posuvné mechanismy uvnitř knih používaly především ve vzdělaneckých kruzích k výuce anatomie, v astrologii, k vytváření tajných kódů nebo k věštění budoucnosti. Do rukou dětem se knihy s trojrozměrnými ilustracemi dostaly až koncem osmnáctého století – a postupem času se staly svébytným a celosvětově oblíbeným žánrem.

Mezi světovou „pop-up“ špičku patří český výtvarník Vojtěch Kubašta, jehož knihy byly přeloženy do sedmatřiceti jazyků a ve světě se jich prodalo pětatřicet milionů výtisků. K nejznámějším titulům patří knihy Cvrček a mravenci, Jeníček a Mařenka nebo Zlatovláska. Řadu domácností o Vánocích zdobí trojrozměrné Kubaštovy betlémy, které navrhl v sedmnácti provedeních. Ačkoli se jeho tvorba těší ve světě velké popularitě, v Česku se o výtvarníkovi donedávna příliš nevědělo. Na tuto skutečnost reagovala retrospektivní výstava v brněnském Letohrádku Mitrovských, která se konala u příležitosti stého výročí autorova narození. Inicioval ji výtvarník a sběratel Kubaštova díla Jan Maroušek. Kubaštovu tvorbu mapovala také výstava v Bienes Museum of the Modern Book na Floridě, kterou shrnuje rozsáhlý katalog.

Na vydání zatím čeká autorská publikace Zlín od Pavla Coufalíka, která pomocí trojrozměrných modelů a důmyslných skládaček připomíná odkaz baťovského města dvacátých a třicátých let. Vznikala dva roky a student Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati za ni získal v roce 2013 Národní cenu za studentský design a první místo v soutěži Fenomén kniha. Ze stránek vystupují mrakodrapy, obchodní dům Prior i letadlo, ve kterém se Tomáš Baťa zřítil.

„Nakresli mi beránka,“ prosil Malý princ. Ve 3D verzi fenomenálního příběhu od Antoina de Saint-Exupéryho beránci doslova vyskakují z knížky a spolu s liškou, pijanem, lampářem ožívají před očima. Tato kniha dokáže svým provedením překvapit i ty, kteří ji četli již mnohokrát.

Na graficky vytříbené prezentace technických možností 3D knih se soustředí francouzská grafička a ilustrátorka Marion Bataille. Abeceda v její knize ABC3D je zábavná a  nepředvídatelná: písmena se prolínají, podobně jako čísla od jedné do desíti v autorčině novější knize Numéro.

Ačkoli se v knižní tvorbě většinou soustředí spíše na pohádkové náměty, v knize Book of Nightmares se newyorský ilustrátor Matthew Reinhart rozhodl do prostoru převést své „oblíbené“ noční můry: lednička plná krys, pád do neznáma, útok psů v zapadlé uličce. Kromě knihy nočních můr vydal také pop-up knihu o fobiích.

O trochu méně děsivé, ale přesto lehce strašidelné může být čtení interaktivní japonské knihy Motion Silhouette, jejímiž autory jsou Megumi Kajiwara a Tathuhiko Nijima. Uvnitř každé dvojstrany jsou siluety, které po nasvícení dotvářejí příběh svými stíny.

Ke čtení v příšeří je určena také kniha Five Luminous Towers: A Book to be Read in the Dark od filadelfské knižní designérky Carol June Barton z roku 2001. Vznikla během autorčina rezidenčního pobytu v Janově, kde se Barton zabývala různými funkcemi místních věží a jejich specifiky. Uvnitř knihy čtenář nalezne pět prostorových věží, které jsou osvětleny malou žárovkou a doprovázeny autorčinými ilustracemi a básněmi.

Principy pop-up knih nalézají uplatnění také v blahopřáních, pozvánkách, oznámeních nebo na pohlednicích – zkrátka všude, kde trojrozměrný formát a s ním spojený moment překvapení může umocnit sdělení. Do třetího rozměru papírového dobrodružství se můžete dostat i na půdě světových veletrhů. Na letošním veletrhu Paper World v německém Frankfurtu se mimo jiné představila i dortmundská firma Gollnow Paper Creations, která se soustředí na výrobu poněkud tradičnějších pop-up přání a pohlednic.

Na domácím i zahraničním trhu se mezi výrazné tvůrce 3D přání, vizitek i větších instalací zařadila i Tereza Hradilková a její značka Porigami. Původním povoláním architektka strávila šest let v Japonsku a Hongkongu, kde se začala soustředit na tvorbu papírových pop-up kolekcí. V minulosti vytvořila například pozvánky pro Tokijské národní centrum umění nebo trojrozměrná přání s motivy Honkongu a Prahy.

30. 9. 2015 Text: Eliška Svobodová, úvodní foto: Motion Silhouette, zdroj foto knihy od Vojtěcha Kubašty: ncsml.org, další foto: stránky autorů a vydavatelů