PTÁME SE

DUNGSE, budoucnost z výkalů

Výkaly nejsou zrovna populární téma. Jde přitom o obnovitelný zdroj s rozmanitými možnostmi využití. Zaměříme se na kravský trus, který zatím v našich končinách využíváme především ke hnojení půdy. Jeho tradičních i novodobých aplikací však po světě existuje celá řada!

DUNGSE, budoucnost z výkalů
DUNGSE, budoucnost z výkalů

Text: Valérie Záhonová • Foto © Unsplash, Joanne McArthur

english version

Suchý hnůj se v mnoha zemích používá jako palivo a bioplyn. Při hoření překvapivě vůbec nezapáchá. Lze ho využít také jako tradiční stavební materiál – pasta z bahna a kravského hnoje se nanáší na podlahy a stěny domů například ve venkovských oblastech Indie. Směs údajně tvoří vodotěsnou vrstvu, která pomáhá izolovat dům před vlhkostí nebo ztrátou tepla. Mezi další možnosti využití trusu patří výroba papíru. Téměř 50 % kravského hnoje tvoří vlákna a celulóza, které umožňují přeměnu materiálu v kvalitní ruční papír. Existují dokonce zmínky o lékařském využití kravského trusu. Ajurvéda mu například přisuzuje baktericidní a léčivé účinky.

O využití kravského trusu ve světě materiálů nám víc prozradí zakladatelé holandského start-upu Dungse, Itika Gupta a Lindey Cafsia.

Jak vás napadlo vyrábět materiály z kravského trusu?
Lindey Cafsia: Sídlíme v Holandsku a moje kolegyně Itika pochází z Indie. Indie i Nizozemsko jsou agrární země. V Nizozemsku se chová téměř 1,6 milionu krav. V Indii skoro 300 milionů. Obě země produkují více kravského hnoje, než dokážou v současnosti využít, a emise skleníkových plynů z přebytečného hnoje jsou pro farmáře stále větším problémem. V této situaci jsme viděli příležitost k hledání řešení pro cirkulárnější budoucnost. (Pozn)

Itika Gupta: Z domova dobře znám možnosti využití kravského trusu ve stavebnictví. Lindey má zase zkušenosti se stavebním inženýrstvím. Před třemi lety jsme se dali dohromady a začali přemýšlet, jak s tímto skromným materiálem naložit. Vycházeli jsme z tradičních postupů a znalostí. Chtěli jsme vyvinout materiál, ve kterém by šlo přebytečný kravský trus využít, vytvořit kompozit na biologické bázi. Tak se zrodilo Dungse.

První Dungse kompozity na londýnské výstavě Architect@Work. Foto © Dungse

Jak dlouho trval vývoj?
LC: My jsme si pro vývoj produktu stanovili jasný cíl s velmi konkrétními hranicemi. Chtěli jsme používat pouze tradiční výrobní techniky, testovat vlastnosti materiálu šetrnými metodami a v kompozitech používat pouze lokálně dostupné materiály. Jasně stanovené hranice nám pomohly připravit první materiály Dungse pro vstup na trh poměrně rychle.

Po zpracování kravský trus odpuzuje vodu, izoluje, pohlcuje hluk a má také nízkou hmotnost. Foto © Dungse

IG: Náš tým vyvinul za osm měsíců z kravského trusu šestnáct různých kompozitů. Materiály jsme představili na Dutch Design Week a na londýnské výstavě Architects@Work, abychom získali první zpětnou vazbu. Zájem veřejnosti nám dodal odvahu požádat o vládní dotace na další výzkum. Dungse hodně pomohla také spolupráce s univerzitou Wageningen a rotterdamskou platformou BlueCity, která pomáhá s rozjezdem inovativním cirkulárním projektům.

Na jakých materiálech pracujete teď?
LC: Naši paletu kompozitů jsme zúžili na dva pilotní materiály: Dungwood a Dungcrete. Dungwood je náhradou za dřevo a dřevotřískové desky. Může být použit pro výrobu nábytku, fasád, stěn nebo stropů. Dungcrete lze zase použít místo keramiky a betonu. Jde ho formovat a 3D tisknout do libovolného tvaru.

Dungwood lze použít jako náhražku dřevotřískové desky. Foto © Dungse

Jaké aplikace vašich materiálů jste již vyzkoušeli?
LC: Dungse jsme použili k výrobě stolních květináčů nebo domečků pro ptáky a ježky. Zkusili jsme vyrobit i střešní tašky. Jejich zajímavou vlastností byla o 50 % lehčí váha, než jakou mají betonové tašky. Experimentovali jsme také s vývojem 3D tištěných dutých cihel pro stavebnictví.

Jaké reakce vaše materiály vzbuzují?
IG: Dungse zatím vzbuzuje víc zájmu než odporu. Investoři, architekti i majitelé nemovitostí vidí příležitost ve využití lokálních zdrojů. Zájem narostl v období covidu vzhledem k celosvětovému nedostatku velkého množství surovin.

Dungcrete lze 3D tisknout nebo tvarovat do různých forem. Foto © Dungse

Kolik lidí má v současnosti váš tým?
IG: Základ týmu tvoří Lindey a já. V našem širším týmu pracuje dalších devatenáct členů z indického Studio Carbon. Širší tým nám pomáhá s komunikačním designem, rešeršemi a vymýšlením produktů.

Co bude váš další cíl?
LC: V následujících pěti letech bychom rádi vytvořili z Dungse první 3D tištěný tiny house (malý domek). Naše vize je jasná – v budoucnosti stavět z výkalů. Pokud příroda nevěří v koncept odpadu, proč bychom měli my?

Itika Gupta je spoluzakladatelka a CEO ve Studiu Carbon. Indicko-holandské Studio Carbon pracuje na pomezí designu, systémového myšlení a vyprávění příběhů. Design v podání Studio Carbon je prostředkem k řešení komplexních problémů jako je odpadové hospodářství, úprava vody nebo například duševní zdraví.

Lindey Cafsia je zakladatelem Studia Lindey Cafsia, které se zabývá výzkumem a vývojem inovativních řešení. Studio hledá inspiraci v přírodě. Kombinuje udržitelný design a stavební technologie s novými materiály. Svou práci staví na holistickém přístupu k vytváření materiálů a produktů přátelských k životnímu prostředí.

Pozn: Navzdory malé rozloze má Nizozemsko pověst země, která živí svět. Je jedním z předních světových vývozců mléčných výrobků. Přibližně 80 % farem v Nizozemsku produkuje více hnoje, než mohou legálně použít pro své účely. Holandské krávy produkují tolik trusu, že je pro zemědělce obtížné se ho bezpečně zbavit. To vede k nelegálnímu skládkování hnoje a porušování předpisů EU o fosfátech, jejichž snahou je zabránit kontaminaci podzemních vod. Vysoký stupeň emisí čpavku také ovlivňuje kvalitu ovzduší. (zdroj: Dutch cow poo overload causes an environmental stink)