VŠÍMÁME SI

Česko usiluje o zápis ruční výroby skla na seznam UNESCO

Na návrh Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou rozhodlo ministerstvo kultury o zápisu „Ruční výroby skla“ do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Naplnila se tak zásadní podmínka pro možnost podání návrhu na zápis do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Česko usiluje o zápis ruční výroby skla na seznam UNESCO
Česko usiluje o zápis ruční výroby skla na seznam UNESCO

Připravila: Simona Martínková • Ilustrační foto: unsplash.com

Příprava dokumentace ke společné nominaci celkem šesti zemí (Francie, která je hlavním koordinátorem, Německo, Španělsko, Maďarsko, Finsko a ČR) se v těchto dnech finalizuje. V prosinci navštívil Českou republiku filmový štáb z Francie, aby zde v doprovodu muzejních pracovníků natočil část dokumentárního filmu, jež je součástí přípravy k zápisu. Sylvie Grenet má na starosti koordinaci za všech šest zemí a Eric Lefeuvre natáčí vybrané sklářské techniky. U nás se točily záběry unikátního ručního tažení bižuterních tyčí, které snad jako poslední na světě nabízí Preciosa Ornela. Studené techniky pak zastupuje rytí a broušení, u nás představované například rodinnou firmou Ladislav Ševčík Bohemia Glass v Železném Brodě. „Žádost se bude podávat v březnu a celý rok zabere hodnotící procedura,“ říká ředitelka jabloneckého muzea Milada Valečková. „Věřme, že bude úspěšná!“

Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví

Na 32. zasedání Generální konference UNESCO 17. října 2003 byla přijata úmluva, která založila tři nové seznamy prvků nehmotné kultury:

• Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva

• Seznam nemateriálního kulturního dědictví vyžadujícího naléhavě zachování

• Registr osvědčených postupů pro zachování nemateriálního kulturního dědictví.

Reprezentativní seznam obsahuje 492 prvků ze 128 států a jsou jimi:

• tradice nebo živé projevy zděděné po našich předcích a předávané našim potomkům

• ústní tradice

• obřady a slavnostní události

• společenské zvyky a rituály

• znalosti a postupy týkající se přírody a vesmíru

• znalosti a dovednosti tradičních řemesel.

Česká republika má dosud zapsáno sedm prvků, kterými jsou: Slovácký verbuňk (2008), Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010), Jízda králů na jihovýchodě ČR (2011), Sokolnictví – žijící lidské dědictví (2016, nadnárodní nominace 18 zemí koordinovaná SAE), Loutkářství na Slovensku a v Česku (2016, společná nominace SR a ČR), Modrotisk, rezervážní ruční tisk a barvení indigem v Evropě (2018 – společná nominace ČR, Maďarska, Německa, Rakouska a SR) a Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek (2020).

Proč a co

Hlavním důvodem pro nominaci ruční výroby skla na světový seznam není jen ocenění výjimečné dovednosti a umu českých sklářů. Chceme ukázat, že jde o živé řemeslo a důležitou součást kulturního dědictví naší země. Protože nominace vzniká za spoluúčasti dalších států, nabídnou se možnosti propojení a spolupráce se skláři z jiných zemí a zviditelní se ruční výroba skla na světové úrovni. Zpracovatelé nominace souběžně navrhují i aktivity, které podporují zachování řemesla a jeho předávání dalším generacím. Úspěšná nominace by tedy přispěla k vytvoření lepších podmínek pro zachování ruční výroby skla, která právem patří mezi naše „rodinné stříbro“.

Z natáčení dokumentárního filmu pro UNESCO v Preciosa Ornela v Desné Foto: MSB

Obsahem zápisu technologií ruční výroby skla podle původní iniciativy Německa a Francie měl být jen sám proces foukání horkého skla přímo u pece. Až díky našemu vstupu a skvěle odvedené diplomacii českých zástupců se podařilo konkrétní technologie rozšířit nejen na přípravu substance pro výrobu skla a další „horké techniky“, jako je tažení horkého skla ať již na huti či u kahanu, foukání u kahanu (tedy techniky sloužící například ke zhotovení skleněných figurek, vánočních ozdob apod.) ale také na všechny studené techniky zpracování a dekorování skla – tam patří třeba rytí, broušení, malování, výroba bižuterie a další.

V nominaci jsou popsáni i „nositelé ruční výroby skla“, neboť jim tento prvek symbolicky patří. Týká se všech jednotlivých řemeslníků až po velké firmy, kteří tyto techniky používají. Nezbytný je jejich písemný souhlas, kterým dokazují, co pro ně sklářství znamená a jakým způsobem jej předávají dalším generacím. Formulářů se souhlasy je kolem stovky, což nejsou všichni, ale to není podstatné – na seznam nehmotného kulturního dědictví se nezapisují konkrétní firmy či řemeslníci, ale statek jako takový. Pro představu lze nahlédnout do databáze Czech Glass Competence.

Pro kladné rozhodnutí o zápisu je důležité prokázat, jak je zajištěna životaschopnost prvku (udržitelnost) a jaká záchovná opatření pro jeho lepší ochranu byla přijata. Při definování záchovných opatření se zohledňují cíle, především zachování širokého spektra sklářských řemesel, dále popularizace ruční výroby směrem k veřejnosti a také prohloubení znalostí o tradici a současnosti sklářských řemesel.

Jak, kdo a kdy

Jak konkrétně nominační procedura u ruční výroby skla probíhá? V každé z výše uvedených šesti zemí byli vybráni zpracovatelé nominace, jichž se příslušné obory týkají. U nás jde o Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Ministerstvo kultury České republiky, Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a Národní ústav pro lidovou kulturu ve Strážnici.

Příprava mezinárodní nominace začala loni v únoru. Jde o vyplnění velmi obsažného formuláře, v němž je nutné popsat dobře proč a co se navrhuje zapsat, jaký je přínos statku pro světové kulturní dědictví, uvést, v čem a jak je ohrožen, a definovat záchovná opatření. Obsáhle, ale beze jmen, se popisují nositelé statku a skutečnost, jak se projevuje v jejich životě, komunitě apod. To vše musíme projednat se všemi účastníky, tedy s ostatními pěti státy, a dojít k nějakým společným znakům. V žádosti je také potřeba doložit, že sklářská komunita je o chystané nominaci informována, souhlasí s ní a podporuje záchovná opatření. Jednacím jazykem je angličtina. Za Českou republiku zajišťuje formální stránku ministerstvo kultury v osobě paní Dity Limové a Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm zastoupené paní Evou Kumínkovou. Jablonecké muzeum dodává informace z oboru, vysvětluje podstatu, terminologii, kontakty se skláři a v neposlední řadě i souhlasy nositelů.

Konečná nominace má být hotova a odevzdána do 31. 3. 2022. Pak bude probíhat hodnotící proces – nominovaný prvek musí splnit pět kritérií, které hodnotí dvanáctičlenná skupina odborníků z celého světa. O zápisu pak na základě jejich hodnocení rozhoduje mezivládní Výbor pro zachování nemateriálního kulturního dědictví, který se schází jedenkrát ročně. Proces hodnocení bude probíhat od prosince 2022 do června 2023. Konečné rozhodnutí o zápise by mělo padnout v prosinci 2023 (případně v pozdějším hodnotícím cyklu). Material Times bude celý proces s radostí sledovat a přinášet další podrobnosti.