Teplo ve veřejném prostoru: dostupnost tepla v éře klimatické krize

Mrazivé lednové pondělí, zabalení do dlouhého kabátu přebíháme v potemnělém ránu z pekárny vonící čerstvým pečivem do přehřáté tramvaje. Naše cesta končí v pohodlné kanceláři vytopené na příjemných 22 stupňů. Nekomfortu chladných teplot jsme vystaveni pouze na krátké chvíle, a tak si  častokrát neuvědomíme, jak zásadní dopad tyto mrazy mohou mít pro určitou část společnosti.  Nevědomost nám tak brání se do těžké role vžít a dokázat si představit, jakým způsobem je vůbec  možné tyto nejstudenější týdny přečkat. Nabízí se tak otázka, jaká městská místa nabízí útočiště před  nebezpečnými teplotami a komu a za jakých podmínek je umožněna jejich dostupnost a využití? 

Míst nabízející tepelné pohodlí je v dnešní urbanistické krajině k nalezení velká škála. Naprostá většina se však schovává za platební bránou v té či jiné podobě. Monetizace tepla, nezbytného faktoru bezpečného pobytu v chladných měsících, představuje zásadní problém a funguje jako účinný nástroj mezilidského rozdělování. Místa ve městech, jako jsou obchodní domy, městské knihovny či hromadná doprava, jsou systematicky určena těm, kteří si vstup mohou dovolit – zaplacením členského poplatku nebo nákupem jízdenky. V případě nákupních center je navíc prostor implicitně vyhrazen těm, kteří alespoň navenek působí jako potenciální zákazníci. Proto lidé, kteří do žádné ze zmíněných kategorií nespadají, jsou z těchto prostor vykazováni nebo se do nich vůbec nedostanou. Tato praxe se navíc častokrát vyznačuje velkou dávkou despektu a nedůstojného  zacházení. Problémem tedy není četnost teplotně komfortních míst, ale radikálně rozdílná nabídka  jejich dostupnosti řídící se měřítkem kapitálu. 

Rizikové skupiny proto často hledají alternativu v nevhodných a nebezpečných praktikách. Horké kovové vývody vzduchotechniky kancelářských budov a nákupních center spolu s přehřátým topením v nelegálně využívané městské hromadné dopravě představují časté krátkodobé způsoby, jak v zimních mrazech získat teplo. Nicméně primární funkce těchto zařízení je odlišná, tudíž jsou tyto zdroje neregulovatelné na přiměřenou a bezpečnou hodnotu k přímému užití či delšímu pobývání. Výsledkem tak bývají závažné zdravotní dopady od rozdílných poranění kůže až po popáleniny. A tak se pohotovosti v nejstudenějších měsících plní lidmi hledající v podobných alternativách způsoby přežití těžkých mrazů. 

Majoritně se jedná o osoby nacházející se v různých kategoriích bezdomovectví, které se již tak  potýkají s velkou škálou společenské diskriminace. Ta je mnohdy zapříčiněná nedostatkem znalostí, pochopení a empatie jednotlivých lidských osudů a dále rozdmýchává bludy celé situaci nadále hlouběji ubližující. 

‍

‍

Nadějeplnou budoucnost však představují solidární projekty, a to jak v institucionálním, tak v  neziskovém sektoru. V Evropském kontextu můžeme nalézt iniciativy, nabízející bezpečné a důstojné prostory pro čas strávený v teple a suchu. Velmi často je teplotní pohodlí doplněno  komfortem v podobě teplého nápoje či jídla, možnosti si dobít elektroniku či vykonat základní  hygienu. 

Jedním z takových projektů je kampaň s názvem Warm Welcome Spaces¹, která se zaměřuje na  nabídku komunitně založených podniků, nabízejících solidární služby pro všechny bez omezení. Po  dobu tří let tak iniciativa pracuje na propojování potřebných s podniky s dostatečným zázemím pro jejich uvítání. Specifickým programem Warm Welcome Spaces jsou takzvané "Warm banks"² provozované ve vybraných veřejných knihovnách po celém Spojeném Království. Knihovny  poskytující teplotní komfort jsou tak bezplatně a bez nutné registrace dostupné všem s přidaným  komunitním aspektem. Takové sekundární využití veřejných institucí je přesně ten krok, který ve  světě stále dominujícího trendu privatizací, navrací cestu k rovnějším a dosažitelnějším  příležitostem. S podobnými projekty se můžeme setkat i v kontextu Spojených států amerických,  opět nejčastěji v prostorách veřejných knihoven s nabídkou teplotního komfortu. Ten je na rozdíl od  britského schéma k dispozici také jako nabídka chladného odpočinku při vysokých letních  teplotách.³ 

V Česku bohužel podobnou krátkodobou institucionální podporu postrádáme. A tak je práce opět v  rukou neziskových a charitativních organizací. Jednou z nich je právě nevládní nezisková organizace  Místní místním, která momentálně funguje v největších českých městech – Praze a Brně. Ti se svou  Solidární sítí propojují jednotlivé podniky s místními v krizových situacích. Vytvářejí tak v městech  síť kaváren, restaurací, obchodů a dalších podniků nabízejících zdarma drobné služby lidem bez  domova či v jiné nouzi. Služby mohou zahrnovat kohoutkovou vodu, nabití telefonu, teplý nápoj či občerstvení, ale také vřelý kontakt a pocit bezpečí a patřičnosti. Momentálně je do projektu  zapojených 35 podniků v Praze a sedm v Brně.⁴ O jejich aktuálnosti se lidé mohou dozvědět z  měsíčně publikovaných letáků, které navíc obsahují i informace o druhu poskytované služby. Služby  cenově nákladnější bývají poskytovány pomocí předplacených voucherů postavených na finančních darech "tradičních zákazníků". Místní místním tak na nastíněném principu budují solidární podporu v českých městech již desátým rokem. Původní inspiraci nalezla spoluzakladatelka a CEO Místní místním Ester Pacltová u Pařížské nevládní organizace Le Carillon – La Cloche, která v tomto  okamžiku působí na stejném principu již ve 32 francouzských městech, a to již od roku 2014.⁵ 

Opačný ne komfort s totožně vážnými zdravotními riziky představují vysoké teploty v letních měsících. Vzhledem k již dlouho známému městskému fenoménu s názvem "teplotní ostrov" aktuální  teplota ve vyprahlých městech šplhá každým rokem výš a výš k neúprosným hodnotám.⁶ Rekordy  tak padají každou sezónu a vedení měst na tento jev ve většině případů není schopno adekvátně  reagovat. V nedostatečných opatřeních k ošetření nezvladatelných vln veder se tak odráží vedoucí narativy neadekvátní urbanistické výstavby, upřednostňování individuální autodopravy a nedostatečná a neúměrná výsadba nové městské zeleně. Takto se městská krajina před našima očima  mění ve vyprahlou oázu betonu, ve které je není možné pobývat déle než nezbytně nutno. 

Ráda bych ale uvedla výjimky ve zmíněné praxi. Města, jejichž správa si je vědoma hraniční situace a aplikuje praktické kroky ke zvrácení fenoménu. Barcelona představující svůj klimatický plán "Plan  Calor" je jedním ze skvělých příkladů. Strategie zasazující se o zvrácení nezvladatelných vln veder  skýtá přes padesát různých typů opatření, jako jsou Klimatická útočiště – prostory fungující jako chladná útočiště před vedry, širokoplošná výsadba zeleně či instalace permanentně stíněných prostor veřejného prostranství.⁷ Dalším městem aktivně implementujícím opatření proti vlnám veder je  indické Kochi, které krom již zmíněných barcelonských příkladů přidává důraz na udržení vody ve  městě a její absorpci v půdě.⁸ 

S takovými opatřeními je však potřeba počítat ve většině světových velkoměst a se stupňující se klimatickou krizí budou oba teplotní extrémy znatelnější každým rokem více. Změna diskurzu a postojů je proto nevyhnutelná a představuje jedinou možnost, jak z veřejných míst opět vytvořit  bezpečné a komfortní prostory k pobytu pro všechny bez rozdílů. 

‍

---

‍

¹ Warm Welcome Spaces. Online. Dostupné z: https://www.warmwelcome.uk/. [cit. 2026-02-12].

² MCRAE, Isabella. What is a warm bank? The places you can go to get warm this winter. Online. Big Issue. 2024.  Dostupné z: https://www.bigissue.com/news/social-justice/warm-banks-winter-cost-of-living-crisis-energy bills/. [cit. 2026-02-12].

‍³ CRONIN, Colleen. In Extreme Cold or Heat, Libraries Often Become Place for Respite. Online. EcoRI News. 2025.  Dostupné z: https://ecori.org/in-extreme-cold-or-heat-libraries-often-become-place-for-respite/. [cit. 2026-02- 12]. 

⁴ Aktuální letáky. Online. Místní místním. Leden 2026. Dostupné z: https://mistnimistnim.cz/aktualni-letaky/. [cit.  2026-02-12].

‍⁵ Online. Místní místním. Dostupné z: https://mistnimistnim.cz/. [cit. 2026-02-12].

⁶ , Joint Research Centre. Urban heat islands: managing extreme heat to keep cities cool. Online. Official  European Union website. 2024. Dostupné z: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/jrc-news-and updates/urban-heat-islands-managing-extreme-heat-keep-cities-cool-2024-07-22_en. [cit. 2026-02-12].

‍⁷ Barcelona for Climate. Online. The official portal of Barcelona City Council. Dostupné  z: https://www.barcelona.cat/barcelona-pel-clima/en/pla-clima/heat-plan. [cit. 2026-02-12].

‍⁸ Cities4Forests. Online. World Resources Institute. Dostupné z: https://www.wri.org/initiatives/cities4forests. [cit.  2026-02-12].

‍