.jpg)
PoraStudio je designérské studio, založené Sárou Kordovou a Adamem Vargou, které se věnuje výzkumu 3D tisku keramiky a jeho praktické aplikaci. Studio spolupracuje s dalšími partnery, mezi nimiž je i designérka Ema Hermanová, která se podílí na rozvoji jeho praxe v oblasti keramických materiálů. Činnost studia je spolufinancována se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu SIGMA a vzniká za podpory UMPRUM.
Přibližte prosím, co spojuje projekty pod hlavičkou PoraStudia?
AV: Prvotním záměrem celého projektu bylo zkoumat pasivní zvlhčování a jeho dopad na mikroklima v interiéru.
SK: Hodně pracujeme s propustností a členitostí. Je to nekonečné zkoušení, co je možné tvořit s novou technologií, co si můžeme dovolit s materiálem a jaká bude konkrétní aplikace. Snažíme se, aby to dávalo smysl a bylo to pro lidi užitečné.
Vaše produkty a materiály vycházejí z akademického výzkumu. Můžete ho prosím přiblížit?
SK: Působíme na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde v rámci grantové příležitosti Proof of concept pracujeme na vývoji a aplikaci 3D tištěné keramiky. Spolupracujeme s UCEEB (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT), kde řešíme propustnost materiálu a potenciál zvyšování vlhkosti vzduchu. Na Akademii věd v Brně nám zase dělají mikroskopické rozbory a vizuální měření povrchů a pórů na keramických vzorcích. V tuto chvíli je náš záběr hodně široký, jdeme z výzkumného stanoviska o materiálech a technologiích ke komercializaci, analýze trhu a hledání možností.
AV: Jsme součástí výzkumu, zároveň se snažíme hledat aplikaci a prodávat produkty. Minulý měsíc jsme odevzdali předpilotní realizaci v sanatoriu na Slovensku, kam jsme navrhli tři květináčové stěny, tvořené asi sedmdesáti glazovanými květináči.
Využíváte technologii 3D tisku. V čem vám otevírá nové možnosti?
SK: Základní výhoda je ve svobodě tvaru. Ten musí respektovat hranice tisku, ale umožňuje vytvořit větší členitost. Další výhodou je rychlejší výroba, například výroba forem je složitá a drahá, to my úplně přeskočíme. Díky tomu nemáme minimální množství výrobků, každý kus můžeme dělat specifický, klidně na zakázku do konkrétního prostoru.
EH: Zrychluje se proces prototypování. Není to tak, že vše, co vypadá dobře na počítači, funguje i v realitě. My ale můžeme tvar okamžitě vyladit a vytisknout novou verzi. Díky tomu můžeme celý proces rychleji posouvat dopředu. Při 3D tisku můžeme mnoho věcí integrovat už v návrhu, třeba u zelených stěn můžeme rovnou vytvořit drážky, kudy povedeme vodu či elektřinu.
AV: Důležitá je i variabilita míchání materiálů. Můžeme efektivně střídat různé materiály a příměsi. Tvarová variabilita je v našem případě pasivního zvlhčování funkční, protože 3D struktury efektivněji propouštějí vlhkost. Zároveň jsme zjistili, že při výpalu dochází k zajímavému fenoménu, že se 3D struktura slyne již při nižších teplotách než běžná keramika. Takže teoreticky by její výpal mohl být i méně energeticky náročný.
Produkty tisknete i přímo na míru konkrétního prostoru. Co všechno dokážete pomocí 3D tisku vyrobit?
SK: Náš hlavní cíl je dělat větší objekty do interiérů i veřejného prostoru. Menší produkty jako květináče či vázy jsou prodejné jednotlivcům, zároveň prezentují principy, které umíme aplikovat i ve větším měřítku.
AV: Čím větší je realizace, tím větší je dopad na mikroklima. Efekt zvlhčování závisí na teplotě, vlhkosti a dalších faktorech. Řešíme především prostory se suchým vzduchem, například novostavby, kde se využívá klimatizace.
SK: Do budoucna chceme navazovat spolupráci s architekty, designéry a developery, kteří nám umožní vyzkoušet pilotní realizace ve větších měřítkách, kde bychom mohli dále testovat naše keramické prvky. Zajímavé jsou pro nás také spolupráce s botaniky a zahradními architekty, kteří by přinesli expertízu v oblasti rostlin.
AV: Keramické panely začínají být zajímavé i z akustického hlediska, proto jsme se setkali také s akustiky.
V čem jsou limity 3D tisku?
SK: Určitě je to stabilita, což je element, který v současnosti hodně zkoumáme u konkrétních směsí. Samotné tvarování nemůže využívat podpěry jako u 3D tisku z plastu, takže tvary musí být už v průběhu tisku stabilní. Řešíme, jaké úhly si můžeme dovolit a kdy už se tvar bortí. Důležitým faktorem je i výška. Problémem je také praskání, jako u jakékoliv práce s keramikou. Hmota musí mít správnou konzistenci, aby se propojily jednotlivé vrstvy. Řešíme vrstvení a složení cest tisku, aby se dostatečně překrývaly. U velkých tvarů je problémem schnutí.
EH: Když keramický předmět schne, tak se smršťuje. Aby při tom nepraskal, pokládá se na papír nebo na textil. My ale po dokončení tisku nemůžeme s předmětem manipulovat a zůstává na pevné podložce, která není prodyšná. Stále zjišťujeme, jaké vybavení můžeme použít, protože naše práce je v mnohém odlišná od běžného 3D tisku i od běžné keramiky. Jinak se chovají i glazury. Ty jsou obvykle optimalizované pro relativně rovnoměrné povrchy, zatímco naše objekty mají výraznou vrstvenou strukturu. To ovlivňuje jejich aplikaci i výsledný vzhled – glazura se může v některých místech hromadit, jinde být tenčí a celkový efekt je méně předvídatelný.
Vaše objekty jsou tvořeny z keramického materiálu s organickými příměsmi. O jaké organické materiály konkrétně jde? Vypaluje se potom hlína klasickým způsobem?
AV: Používáme čistě materiál z hlíny a vody, bez různých přípravků na regulaci viskozity. K němu potom přidáváme organické příměsi, tedy odpadový materiál, kterému dáme novou funkci. Díky těmto příměsím, které se během výpalu ztratí, ušetříme keramickou hlínu a zároveň můžeme pracovat s větší porozitou. Vyzkoušeli jsme různé typy příměsí, od jemných prachových částic až po vláknité materiály.
Musíme také pracovat s tím, že se propustnost keramické hlíny mění podle teploty, na kterou byla vypálena. Teplota výpalu a to, co do hlíny přidáme, zásadně ovlivní nejen propustnost, ale i pevnost materiálu.
Jaká je vaše vize využití keramického 3D tisku do budoucnosti?
AV: Rádi bychom šli dvěma cestami, jedna je otevřená porozita a ta druhá uzavřená. Otevřená by měla navazovat snahy o pasivní zvlhčování a prvky se zelení, ať už jsou to celé stěny, nebo menší objekty. Uzavřená pórovitost by mohla být zajímavá při odlehčování keramiky, tady vidíme největší využití u fasádních panelů.
SK: Pracujeme s novou technologií, která se neustále vyvíjí. Pro nás je důležité, že jsme si vybrali směr, máme vizi a procházíme cestu, která nás učí s materiálem pracovat. Potom můžeme jednodušeji rozvíjet i další zacílení práce s porózní keramikou.
%20(2).jpg)
