Jde o nový přístup k výrobě orgánů na čipu, díky němuž budou mít badatelé i lékaři možnost navrhovat takové systémy přímo na míru jednotlivým zkoumaným chorobám, nebo dokonce jednotlivých pacientům.Podle vedoucího výzkumu Johana Ulrika Linda z harvardské John A. Paulson School of Engineering and Applied Sciences (SEAS) a také Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering jejich výzkum představuje programovatelnou platformu, díky které je možné snadno měnit design orgánu na čipu, a zároveň také drasticky zjednodušuje sběr dat z takového zařízení.
K tisku srdce na čipu je třeba šesti různých druhů inkoustů. (foto: Lori K. Sanders and Alex D. Valentine, Lewis Lab/Harvard University)
Spoluautor nového srdce na čipu, bioinženýr Kit Parker ze SEAS, podotýká, že jejich přístup otevírá nové možnosti pro rozvoj tkáňového inženýrství in vitro, toxikologického výzkumu i pro testování nových léků. Orgány na čipu napodobují strukturu a funkci tkání, což z nich dělá slibnou alternativu k tradičnímu testování na rozmanitých laboratorních zvířatech. Výroba takových orgánů na čipu a také sběr dat z těchto zařízení ale není zadarmo – ať už jde o peníze nebo práci.
Soudobé orgány na čipu se obvykle vyrábějí ve sterilních místnostech, pomocí komplexního litografického procesu s celou řadou komplikovaných kroků. Sběr dat z orgánů na čipu zase obvykle vyžaduje mikroskop nebo vysokorychlostní kameru. Orgány na čipu Linda a spol. s vestavěnými senzory by to teď mohly změnit.
[[VIDEO:https://www.youtube.com/watch?v=LHhMlL9flMY]]
Text: Stanislav Mihulka, převzato se svolením z portálu Gate2biotech, úvodní foto: Johan Lind, Michael Rosnach, Disease Biophysics Group/Lori K. Sanders, Lewis Lab/Harvard University
