► Zahrady jako odraz identity naší společnosti. Vitra Design Museum uvádí výstavu Garden Futures: Designing with Nature

Výstava proběhne od 25. března do 3. října 2023 v kampusu značky Vitra ve Weil am Rhein.

Zahrady odrážejí naše identity, sny a vize. Jsou hluboce zakořeněné v kultuře obrovský symbolický potenciál. Současný zájem o zahradnictví se nesoustředí na zahradu jako na romantické útočiště, ale spíš na zahradu jako na místo, kde je možné zkoušet a ověřovat koncepty sociální spravedlnosti, biodiverzity a udržitelnosti. Zahrady se staly místem pro avantgardu. Výstava Garden Futures ve Vitra Design Museum jako první zkoumá minulost a budoucnosti moderních zahrad. Odkud se berou ideály současných zahrad? Pomůžou nám zahrady dosáhnout žitelnou budoucnost pro všechny? Výstava se zabývá všemi těmito otázkami a využívá širokou škálu příkladů z designu, každodenní kultury a krajinné architektury: od lehátek na terase po vertikální městské farmy, od současných komunitních zahrad po obytné budovy a zahrady navržené designéry a umělci včetně jmen jako jsou Roberto Burle Marx, Mien Ruys a Derek Jarman. Design výstavy je dílem italského designérského dua Formafantasma.

Zahrady jsou místa plná naděje a příslibů. Jejich design ilustruje vztah člověka k přírodě, ať už se jedná o jednotlivce nebo společnost. To je zachyceno v pracích od tak rozdílných umělců a architektů jako je Hans Thoma, Georg Gerster, Athanasius Kircher, Gabriel Guevrekian, Barbara Stauffacher-Solomon, Alvar Aalto, Thomas Church, Vita Sackville-West a Luis Barragán, jejichž práce jsou vystaveny v instalaci na začátku výstavy. Ukazují zahradu jako idealizovaný prostor, který proniká do našich každodenních životů i představivosti, kde bezprostřední praktická funkce i hluboký symbolický, filozofický i náboženský význam jsou snadno v souladu.

Každá zahrada nese známky společenského a historického vývoje, politických a obchodních zájmů a systémů kulturních hodnot. Těmito tématy se zabývá druhá část výstavy, kde se dozvíme, že mnohé rostliny, které jsou základním prvkem západních zahrad, mají kořeny hluboko v koloniální minulosti. Vynález Wardova skleníku v 19. století umožnil posílat živé rostliny po celém světě. Tato možnost měla značný dopad na obchod s rostlinami a soukromé zahradníky, ale přispěla také k šíření invazivních druhů a sehrála zásadní roli v ukončení monopolu tak důležitých plodin, jako byl čaj či kaučuk, a stala se pro koloniální mocnosti zdrojem obrovských příjmů.

V 19. století se také zrodilo mnoho konceptů městského plánování, které se snažily o propojení města a zahrad. Například v roce 1898 britský sociální reformátor Ebenezer Howard vydal knihu, v níž popisuje zahradní město, jehož obyvatelé si jsou schopni vypěstovat vlastní potraviny. A skupina Green Guerrilla, kterou v New Yorku založila Liz Christy, se zase snažila předefinovat zahradu jako místo, kde se o sociální spravedlnosti a veřejné účasti aktivně vyjednává. Skupina vznikla v 70. letech 20. století, ale otázky, které kladla a které kladli její předchůdci, jsou dodnes námětem mnoha diskuzí: kdo má nárok na zahradu, k čemu zahrada je a jak lze zahrady začlenit do městského prostředí?

Třetí část výstavy představuje devět průlomových tvůrců zahrad 20. a 21. století. Brazilský krajinný architekt Roberto Burle Marx (1909-1994) si získal mezinárodní věhlas díky důrazu na původní druhy rostlin, kompozice květin v zahradách Pieta Oudolfa jsou nádherné po celý rok a spisovatelka a zahradnice Jamaica Kincaid používá svou zahradu v americkém Vermontu jako výchozí bod pro vypořádání se s koloniální historií, útlakem a kulturní apropriací. Umělec a filmař Derek Jarman (1942-1994) čelil blížící se smrti vytvářením pestré zahrady – uměleckého díla – na místě, kde se to sotva zdálo možné, totiž mezi oblázky na pobřeží Kentu v Anglii nedaleko jaderné elektrárny. Komunitní zahrada v Kuala Lumpur, kterou spoluzaložil malajský krajinný architekt Ng Sek San, je příkladem činnosti mnoha občanských iniciativ ve velkoměstech a megalopolích po celém světě. Rozlehlá zahrada Liao, jejímž autorem je čínský umělec Zheng Guogu, vychází z estetiky videohry Age of Empires, a propojuje tak virtuální a skutečné prostředí. Tyto a další úžasné projekty dokazují, jak zahrady odráží kreativní přístup svých autorů, a ukazují, že tvorba zahrad – jako kreativní forma vyjádření na pomezí vizuálního umění, architektury a designu – si zasluhuje mnohem víc pozornosti, než se jí dosud dostávalo.

Poslední část výstavy se věnuje soudobým projektům, které se zabývají budoucností zahrad. V době klimatické krize, sociální nespravedlnosti, ohrožené biodiverzity a společenské izolace zahrada nabízí místo, kde si lze budoucnost představovat jinak a rozvíjet řešení: je to místo pro uzdravování, spiritualitu a učení. Pochozí textilní „louka“, kterou speciálně pro výstavu vytvořila argentinská umělkyně Alexandra Kehayoglou zdůrazňuje akutní hrozbu, kterou klimatická změna znamená pro zdánlivě věčné krajiny. Jak přetvořit rostoucí povědomí o této hrozbě do inovativních aktivit ve městech, budovách, školách a dalších místech je ukázáno na šestimetrovém svitku, jehož autorem je architekt Thomas Rustemeyer, a který kromě současných projektů prezentuje i tradiční a domorodou praxi. Ve věku antropocénu – to je poselství těchto a podobných projektů – se celá planeta jeví jako zahrada, kterou musíme obdělávat, pečovat o ni a zodpovědně ji využívat.

Výstava je pořádaná ve spolupráci Vitra Design Museum, Nadace Wüstenrot a Nieuwe Instituut

Kurátoři VDM: Viviane Stappmanns, Nina Steinmüller
Kurátoři NI: Marten Kuijpers, Maria Heinrich
Design výstavy: Formafantasma

Vystavení umělci a designéři (vybraná jména): Céline Baumann, Burle Marx, Mien Ruys, Kieran Dodds, Leonardo Finotti, Formafantasma, Zheng Guogu, Alexandra Kehayoglou, Jamaica Kincaid, Piet Oudolf, Ng Sek San, Lalage Show, Chew Yue Siew, Howard Sooley, Stefano Boeri, Mien Ruys, José Tabacow, Henk Wildschut, Julia Watson, Marian van Aubel, Dan Pearson, Midori Shintani, Full Grown, Fritz Haeg, Catherine Mosbach, James Hitchmough, Bas Smets, Daisy Ginsberg a mnoho dalších.

Výstavu doprovází bohatě ilustrovaná publikace s rozsáhlými eseji, rozhovory s předními tvůrci zahrad a případové studie průkopnických projektů. Pevná plátěná vazba, 24 x 28.5 cm, 228 stran, cca 180 obrazových příloh, ISBN 978-3-945852-53-8 (anglická verze), 55,00 €, dostupné také na: www.design-museum.de/shop

Poté, co skončí ve Vitra Design Museum, výstava poputuje do Design Museum Helsinki a Muzea finské architektury (10. listopadu 2023 - 1. dubna 2023), Vandalorum ve Varnamu (27. dubna - 13. října 2024), Nieuwe Instituut v Rotterdamu (listopad 2024 - březen 2025) a V&A Dundee (duben - prosinec 2025). Další místa konání jsou plánována.