Obrazem

Mají bílé kombinézy a hledají odpovědi v hromadě odpadků v malešické spalovně

Posádky přijíždějících popelářských vozů vyklápějí náklad a nevěřícně kroutí hlavami. Kousek od nich stojí parta „bílých tvorů“, kteří se přehrabávají v odpadcích. Skupina dobrovolníků pod vedením Soni Jonášové se již potřetí sešla za branami spalovny v pražských Malešicích. Ráno se společně pustili do podrobné analýzy hromady odpadků, který popeláři svezli z městské části Praha 7.

Mají bílé kombinézy a hledají odpovědi v hromadě odpadků v malešické spalovně
Mají bílé kombinézy a hledají odpovědi v hromadě odpadků v malešické spalovně

K dispozici mají i přesný výpis z GPS zařízení svozového vozu. Díky tomu mají jistotu, že odpad určený ke vzorkování je skutečně ten, který potřebují. Průzkum odhaluje překvapivá zjištění. Pečlivou separací by značná část odpadu – nyní určeného ke spálení – mohla najít další a lepší využití.

Podobně to vidí i Evropská komise, která včera zveřejnila návrh odpadových směrnic známých jako balíček pro cirkulární ekonomiku. Nové směrnice mají do roku 2030 zvýšit recyklaci komunálních odpadů ze současných 43 % na 65 %. Je zjevné, že EU nemá v plánu financovat z evropských fondů spalovny ani zařízení na úpravu netříděných odpadů. Česká republika bude muset zdvojnásobit recyklaci ze současných 35 % na dnešní úroveň Německa a Rakouska. Současná podoba hospodaření s odpadem tomu ale příliš neodpovídá.

Příklad odlišné praxe představuje například Oslo s 630 000 obyvateli, kteří ročně vytřídí padesát tisíc tun kuchyňského odpadu. Díky bioplynové stanici získává hlavní město Norska z každé tuny tohoto materiálu 3,4 m³ stlačeného bioplynu – palivo, na které autobus hromadné dopravy ujede sto dvacet pět kilometrů. „Zajímavý je i příklad dánských obcí, kde třídí odpad mokrý a suchý. Právě ten suchý se dále dotřiďuje – díky absenci biosložky nedochází k jeho znečištění a znehodnocení,“ vysvětluje Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka nevládní organizace pro rozvoj cirkulární ekonomiky s názvem Institut cirkulární ekonomiky.

Ukázky dalších pozoruhodných zahraničních projektů zabývajících se recyklací komunálního odpadu i využívání obnovitelných zdrojů ukazují, že máme v mnoha ohledech co dohánět. „K vysoké úrovni recyklace nebo razantnímu snížení emisí skleníkových plynů přispívají nápady, důsledné provedení a vhodné legislativní podmínky,“ dalo se slyšet Hnutí DUHA, které tento týden zveřejnilo publikaci o příkladech dobré praxe zacházení s komunálním odpadem „Liga mistrů: Oslo, Capannori... A co my?“.

Jednu z odpovědí na nastolenou otázku má poskytnout právě probíhající audit odpadového hospodářství zaměřený na biologicky rozložitelný komunální odpad. Pro městkou část Praha 7 ho provádí Institut cirkulární ekonomiky. „Zkoumání odpadu určeného ke spálení je součástí pilotního projektu Praha 7 bez odpadu. Podobné pilotní projekty jsou možné jedině s podporou zastupitelstev a díky jejich snaze měnit k lepšímu svět kolem nás. Nám se to daří díky vstřícnosti Prahy 7 i skvělé spolupráci s Pražskými službami a jejich ekologem Tomášem Balochem,“ míní Jonášová.

Přehrabují komunální odpad, aby našli způsob, jak s ním elegantně a efektivně nakládat.

„Abychom zjistili, jaké je skutečné složení komunálního odpadu, a byli schopni si představit potenciál jeho separace, provádíme takzvané vzorkování odpadu. Máme před sebou hromadu odpadků – obsah černých nádob na komunální odpad z předem vytyčené oblasti. A třídíme ho podle jednotlivých složek,“ říká Soňa Jonášová.

Jonášová spolu s dobrovolníky třídí odpad na dvacet jedna složek. „Separujeme papír, PET lahve, fólie, tvrdé plasty, kovy, bioodpad, tetrapak, sklo, textil a další.“

Vzorkováním zjišťují, jaké procento obsahu by bylo možné oddělit a následně využít.

„Zajímá nás, jaký odpad na Praze 7 vzniká. Jestli je oblast něčím specifická, jaká je zástavba a jaký má vliv na skladbu komunálního odpadu. V panelové zástavbě lze například předpokládat menší procento bioodpadů ze zelených ploch než v zástavbě rodinných domů, ale z různých důvodů a spotřebitelských zvyklostí to může být i naopak,“ vysvětluje Soňa Jonášová.

Statistiky jsou věc jedna, skutečnost je někdy velmi odlišná. „Můžeme předpokládat, že v dané oblasti je bioodpadu zanedbatelná část a v závěru jsme často překvapeni,“ říká Jonášová. Málokdo si dovede představit odpadové zvyklosti, aniž by skutečně nahlédl pod víka sběrných nádob. „Pokud se chceme odrazit od skutečných čísel, je nutné věnovat čas analýze.“

Díky zájmu veřejnosti se vzorkováním pomáhají i dobrovolníci. Někteří si při této příležitosti vzali dovolenou. Tři až čtyři hodiny se přehrabují v tuně odpadu, který jim popeláři přivezou do Malešic až pod nos. Přicházejí ze zvědavosti. Zajímá je, co skutečně končí v komunálním odpadu. Mnozí si myslí, že se odpad dále třídí a „nějakým smysluplným způsobem“ dále využívá. Tak to však není.

Lidé, kteří se účastnili vzorkování, odcházejí s tím, že si nyní dvakrát rozmyslí, co do směsného odpadu vyhodí. Vzorkování probíhá vedle koncentrovaného, mnohatunového skladiště směsného odpadu všech obyvatel Prahy. Ten se nachází v obří jámě, která začíná hned za tunovou „testovací kupičkou“ na fotografii. (Přímý přenos z Malešic je možné sledovat skrze portál Playtvák.)

Pražský směsný komunální odpad končí ve spalovně. Podle Soni Jonášové je to však stále lepší řešení než v České republice hojně využívané skládky. Odpadový expert Hnutí DUHA Ivo Kropáček uvádí příklady odlišných strategií ze zahraničí: „Italský zákon o odpadech snižuje poplatek za skládkování obcím, které hodně třídí. Například město Capannori je tak motivováno odpady recyklovat a ne spalovat.“ I to je jeden z důvodů, proč se Capannori stalo prvním italským městem, které v roce 2007 přijalo strategii Zero Waste a oznámilo, že nebude produkovat v budoucnu žádný odpad, jen recyklovatelné suroviny. Podle Kropáčka obdobná recyklační sleva v Česku chybí.

Vyhodnocení složení komunálního odpadu z Prahy 7 bude k dispozici do konce tohoto roku. Institut cirkulární ekonomiky organizuje i diskusní setkání s tematikou odpadů. V Praze se ve čtvrtek 3. prosince uskuteční debatní večer na téma plýtvání jídlem. Ve Veletržním paláci vystoupí prezident firmy Sodexo Daniel Čapek, za Federaci potravinových bank promluví Věra Doušová. Aktuální čísla a výsledky výzkumů o potravinovém odpadu doplní Marie Plojharová z Glopolis.