Všímáme si
Huňaté obrazy z Moravy
Výstavní prostor firmy Czech Comfort v pražské Revoluční ulici působí jako obrovský obývák. Na stěnách ovšem visí poněkud neobvyklé vlněné obrazy. Ukazují staré tkalcovské řemeslo a spolupráci současných malířů s Moravskou gobelínovou manufakturou. Podle malíře Vladimíra Kokolji se v gobelínce odehrává magická operace vysokého řádu. „Ženy nedělají nic menšího, než že do osnovy zatkávají vlastní čas,“ tvrdí.
-
Tkané tapiserie podle Jana Timoteje Strýčka: Klidná připravená a Mávající
-
Jan T. Strýček na vernisáži moravských gobelínů v Praze
-
Karel Malich a Jan T. Strýček v jednom pokoji: Cesta světla a Věrozvěstové
-
Zámotek od Petra Nikla: detail vázané tapiserie
-
Větší díl Zámotku, celé můžete vidět v Revoluční ve velikosti 302 x 150 cm
Výstava, na níž se návštěvník místo namalovaných obrazů střetává se zpracovanou vlnou, je k vidění od začátku prosince do konce ledna. Oko zvyklé na plasticitu obrazu vyvolanou tahem štětce je překvapeno. Textilie působí oproti tahu mohutněji a v intimním osvětlení prostoru promlouvá gobelín vřelým hlasem. Vlna izoluje, zadržuje teplo.
„Každé místo na gobelínu je definitivní,“ říká k přepisu malířských děl do textilního jazyka ředitel Moravské gobelínové manufaktury Jan Timotej Strýček. Pod jeho vedením manufaktura navazuje na dlouhou tradici tkalcovského řemesla a zasahuje i do oblasti současného umění a textilního designu. Na výstavě jsou k vidění rozměrná do textilu převedená díla Petra Nikla, Jiřího Sopka, Karla Malicha či Jana T. Strýčka, který vedle vlastní tvorby překládá do řeči uzlů i obrazy svých kolegů. „Jde nám o autentický převod, řešíme každý centimetr,“ říká.
V roce 1994 nabídla gobelínka v rámci projektu Actual textile art českým výtvarníkům možnost spolupráce. Někteří, mezi nimi i Vladimír Kokolia, kývli. Textilní díla vznikají dvěma základními postupy, technikou ručního tkaní a vázání. V moravské manufaktuře, jejíž 115. výročí výstava připomíná, umějí vyrobit i rozměrné divadelní opony. Jednu z nich lze najít na Nové scéně Národního divadla.
Výroba tkaných nástěnných koberců se v Evropě rozvíjela od počátku gotiky. Zlatý věk řemesla přišel v 16. a 17. století. V té době fungovalo v evropských městech na dvacet vyhlášených manufaktur, které zpracovávaly předlohy předních soudobých malířů. Malíř Rudolf Schlattauer, představitel moravské moderny, založil Moravskou gobelínovou manafakturu na Valašsku v roce 1898. I když může výstava působit exoticky, má u nás výroba gobelínů dlouhou tradici. „Jsme zploštělí, dříve to bylo normální,“ osvětluje historickou spolupráci malířů a tkalců Jan T. Strýček.
Vlněná textilní díla, u kterých se mohou návštěvníci zastavit uprostřed rušného města, zploštělá nejsou. Rozehrávají hru materie, světla, stínů i času. Díla etablovaných českých malířů v neobvyklém provedení mohou působit divně, rozhodně však nabízejí silný zážitek a milovníci současného umění možná zahlédnou i něco jiného, než nabízejí jejich předlohy.
text: Tereza Lišková, foto: Veronika Trachtová
11. 12. 2013
Aktuálně
► Mimořádná výzva k Frankfurtskému knižnímu veletrhu 2026
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
4. 2. 11:29
Děkujeme za komentář. Bohužel nelze nesouhlasit. Snad je změna možná...
Redakce - Materiály, které mění architekturu
2. 2. 11:40
Děkuji za další zajímavý článek. Jak je naznačeno, materiálů je podstatně více a je ...
Michael Rada - Materiály, které mění architekturu
7. 1. 12:03
Děkuji za milou reakci!
Valérie - ZNÁT A MILOVAT MATERIÁLY, KTERÉ NÁS PODPORUJÍ