Všímáme si

Pod jednou střechou s Zumthorem

Loni v létě otevřel architekt Zumthor brány své nové stavby ve vesnici Andelsbuch v rakouském kraji Vorarlberg. Vesnice ležící asi třicet kilometrů severně od města Bregenz se stala „výkladní skříní“ i novým místem setkávání pro místní řemeslníky a výrobce. Motivem nové stavby a celého projektu je heslo: pod jednou střechou! čili unter einem Dach! Nový dům dnes slouží jako městská galerie a zároveň jako kavárna a přednáškový a koncertní sál.

Zumthor byl od začátku posedlý ztvárněním střechy, která se rozpíná nad prostorem. (zdroj: Werkraum)

Zumthor byl od začátku posedlý ztvárněním střechy, která se rozpíná nad prostorem. (zdroj: Werkraum)
Zumthor byl od začátku posedlý ztvárněním střechy, která se rozpíná nad prostorem. (zdroj: Werkraum)
Celek stavby (zdroj: Werkraum Bregenzerwald)
Celek stavby (zdroj: Werkraum Bregenzerwald)
Stěny z trojvrstvého skla v kovových rámech až 6 m vysoké. (foto: Peter Löwy)
Stěny z trojvrstvého skla v kovových rámech až 6 m vysoké. (foto: Peter Löwy)
Tři nosné betonové kostky ukrývají kuchyni, šatny a schodiště. (foto: Peter Löwy)
Tři nosné betonové kostky ukrývají kuchyni, šatny a schodiště. (foto: Peter Löwy)
Venku je kostka s nákladním výtahem.
Venku je kostka s nákladním výtahem.
Podlaha je z černého terrazza. (foto: Peter Löwy)
Podlaha je z černého terrazza. (foto: Peter Löwy)
Stojí za návštěvu.
Stojí za návštěvu.

Andelsbuch je dle českých měřítek vesnice. Upravená, čistá, tradiční dřevěné chalupy a statky se mísí s moderními dřevěnými stavbami. Vesnicí vede hlavní silnice. Prostředí pěkné, avšak na první pohled opravdu venkovské. A Zumthor se rozhodl, že si místní obyvatelé a řemeslníci pro prezentaci svých výrobk zaslouží více, než jen nějakou malou dřevěnou stodolu, kterých jsou kolem desítky. Řekl si, že potřebují honosnější stavbu. Jeho záměrem byla budova, která bude řemeslo oslavovat, povznášet, umocňovat! A skutečně se mu to díky pečlivé práci a spolupráci s místními povedlo.

750 m² výstavní plochy, 750 m² obslužných a skladovacích prostor v podzemí. Stavba stála 3.8 milionu Euro.

Zumthor dodal budově městský ráz a zároveň ji uvedl v dialog s jeho další nedalekou stavbou - Kunsthaus v Bregenz, kterou dokončil před více než deseti lety. Už od začátku bylo v plánu, že budova bude postavená v místních podmínkách ve spolupráci se zdejšími stavebníky. Výsledkem je úchvatná a prostorná budova, která připomíná National Galerie od architekta Mies Van Der Rohe v Berlíně. V interiéru stojí dřevěné nosné sloupy. Veškeré dřevo je natřené na matnou černou barvu. Lesklá černá podlaha, černé rámy. Prostor, který nemá být vidět a má nechat vyniknout nábytku, výstavám, lidem...

Střecha byla sestavená jako stavebnice na místě. Je doslova vypolstrovaná. Kvůli akustice a tepelné izolaci. Její skladbu a provedení vymýšlel tamní čalouník. (foto: Christian Grass)

Stavba vznikala pomalu. Investorem byl kraj, město a spolek řemeslníků. První diskuse s architektem proběhly v roce 2006. V roce 2008 Zumthor představil první model, což vyvolalo u investorů doslova šok. Půl hodiny nikdo nemluvil a většina osazenstva se odešla provětrat ven z místnosti. Všichni očekávali dřevěnou stodolu. Tvarosloví i velikost budovy je zaskočily.

Zumthor pracuje s modely a tak zvanými prototypy „mock-ups”. V roce 2012 tedy na místě budoucí stavby nechal vystavět jeden její rohový segment v měřítku 1:1, tak se dají dle Zumthora vychytat všechny měřítkové nesrovnalosti pěkně dopředu. Opět se diskutovalo, jak konstrukci doladit a domyslet. Konečná fáze samotné stavby proběhla rychle během jednoho roku. Nakonec s půlročním zpožděním, ale to všem připadalo nakonec zcela nedůležité.

Stavbu budovy se podařilo neuspěchat, vybrat správný odstín černé barvy, která celou budovu provází, byl docela oříšek. Výsledná hluboce černá barva, použitá na sloupy a strop obsahuje kasein ( získává se například z mléka), který je smíchaný s na jemno namletou břidlicí. Poslední složku barvy tvoří z 10% přidané syntetické pojivo.

Werkraum má dnes za sebou skoro rok existence, funguje výborně. Konají se zde výstavy zaměřené na řemesla. Osmdesát místních výrobců a řemeslníků v domě prezentuje své nejlepší výrobky. Za pronájem plochy se platí. V kavárně se vaří a peče. V sále se konají projekce, přednášky a koncerty. Platí se vstupné, díky kterému je provoz Werkraum financovaný. Místní si budovu pod taktovkou architekta Zumthora sami postavili, vytvořili, doslova zhmotnili, tudíž ji nyní využívají a milují.

Uvnitř se nachází galerie i kavárna. Prosklené prostory po obvodu budovy slouží k prezentaci řemeslných výrobků. Na fotografii jsou vystavené židle z betonu.

Budova jim umožňuje předvést vlastní výrobky za prosklenými výlohami. Což komunitě řemeslníků zvedá sebevědomí. Společenský status řemeslníka opět vzrostl. Jako za starých časů. A mladí mají zase chuť se vyučit řemeslo. Řemeslo znovu žije. To vše může způsobit dobrý a promyšlený barák. A jeho společná výstavba. Tomuhle říkáme architektura s přesahem. Více takových baráků, více Zumthorů - léčitelů.

text: Lucie Havlová, foto: Werkraum Bregenzerwald, Tomáš Hendrych